CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > dnes, 06:55

Hrůzné vojenské nehody v SSSR, kterým se nedostalo publicity: některé patří k nejhorším v historii, o to více je chtěl režim utajit

| 2 min

Sdílet

Utajování nepříznivých informací je jednou z charakteristik nedemokratických režimů. V Sovětském svazu byly některé incidenty úzce spojeny s armádou.

Sovětská jaderná ponorka třídy Echo

Zdroj: Námořnictvo Spojených států amerických

Obsah článku

Sovětský režim prezentoval sám sebe jako dokonalý a nechtěl mj. veřejně přiznávat, že by něco pod jeho taktovkou selhalo a nehody stály životy jeho občanů. Jenomže incidentů byla celá řada, z nichž se SSSR podařilo mnohé ututlat nebo na veřejnost poslat jenom zlomek informací. Utajování bylo o to větší, pokud nehody nějakým způsobem souvisely s ozbrojenými silami – na pravdu pak museli lidé čekat roky a některé detaily nejsou známé dodnes.

Jaderná Kyštymská katastrofa

Sovětský jaderný program potřeboval dostatek plutonia, které produkoval závod Mayak ve městě Čeljabinsk-40, dnes Ozjorsk. V roce 1957 tam explodovala podzemní nádrž vysokoúrovňového tekutého jaderného odpadu a zamořila rozsáhlá území, radioaktivita byla znatelná i 350 kilometrů od místa nehody. Dodnes není znám počet obětí, uvádí DayOneDay, protože bylo město uzavřenou a přísně tajnou oblastí. Tisíce lidí však byly po nehodě evakuovány a incident je považován za třetí nejhorší jadernou katastrofu v historii lidstva.

On this day, September 6th, in 1957, a week after the Kyshtym nuclear accident, the Soviets finally began evacuating the area. The communist government gave no explanation for the evacuation and said nothing about the nuclear accident. It was covered up for forty years. pic.twitter.com/YLg282Pn93
— Today In Socialism (@2dayinsocialism) October 6, 2023

Nehoda při stavbě ponorky v Krasnoje Sormovo

Závod Krasnoje Sormovo asi 400 km od Moskvy patřil k utajovaným oblastem a panovalo přesvědčení, že se tam staví lodě, což byla pravda, ale byly mezi nimi i jaderné ponorky. V roce 1970 pak zaměstnanci při stavbě K-320 hrubě zanedbali postupy při testu primárního okruhu chladící kapaliny, načež explodoval reaktor ponorky. Někteří lidé zemřeli na ozáření těsně po incidentu, a Rbth uvádí, že není známo, kolik lidí na ozáření podlehlo v dalších letech.

Havárie na letišti Puškin

V únoru roku 1981 odstartoval z letiště Puškin nedaleko tehdejšího Lenigradu letoun Tu-104 s celkem 50 lidmi na palubě. Baaa-Acro uvádí, že když byl asi 50 metrů vysoko, naklonil se na pravou stranu a nakonec havaroval, v důsledku čehož zemřeli všichni lidé na palubě. Velkou část z cestujících tvořili vysocí důstojníci sovětské Tichomořské flotily, zahynulo 16 admirálů a generálů. Vyšetřování ukázalo, že byl na vině špatně uložený náklad a nejspíše neukázněnost cestujících. Osádka letadla na nebezpečí poukazovala, ale ke vzletu dostala rozkaz.

Nejspíše vlna odpálila ponorkový reaktor

V roce 1985 doplňovali technici jaderné palivo do ponorky K-431 v zátoce Chazhma nedaleko Vladivostoku, a součástí prací bylo dle NationalInterest i nadzvednutí víka reaktoru spolu s palivovými tyčemi. Víko se nesmělo nadzvednout vysoko, čemuž měl bránit trám. Ten byl ale špatně umístěný a nejspíše vlivem vlny způsobené okolo plující lodí se víko nadzvedlo příliš, čímž se spustila řetězová reakce. Při nehodě zahynulo 10 lidí, další osoby byly silně ozářené.