Film Po stopách krve čerpá ze skutečného případu. Vrah pracoval jako promítač v kině

| 2 min

Sdílet

Kriminální film Po stopách krve čerpá z reálného případu z 60. let. Inspirací mu byla tragédie, která se odehrála v pražském kině.

Po stopách krve

Zdroj: FOTO:Karel Ješátko, distr. FTV Prima

Detektivní příběh Po stopách krve s Rudolfem Hrušínským se inspiroval skutečnou události, která tehdy otřásla celou společností. Autoři se inspirovali případem, jenž se odehrál přímo v kině během promítání.

Major Kalaš bez parťáka

Film Po stopách krve je třetím dílem volné série, kde se diváci potkávají s kriminalistou Kalašem. Tentokrát však bez kolegy Vargy, s nímž řešil případy ve filmech Strach a Vrah skrývá tvář. Kalaše ztvárnil nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. A právě jeho výraz a herecký minimalismus udávají tón celému příběhu.

Děj nás zavede do severních Čech, kde je v okolí města Dubá nalezeno tělo mladého chlapce. Vyšetřování vede Kalaše mezi různé podezřelé a napětí houstne s každým dalším vodítkem. Natáčení probíhalo přímo v Dubé, v okolních obcích Dobřeň a Jestřebí a také u Skautské skály u Sosnové. Některé scény vznikly i v Praze, což není náhodné.

Případ, který se skutečně stal

Základ filmu vychází z velmi konkrétní a tragické události. V červnu 1966 byl v promítací kabině kina Metro v centru Prahy zavražděn jedenáctiletý Josef Neumann. Jaroslav Papež, tehdy čtyřiadvacetiletý promítač, dítě nalákal pod záminkou, že mu pustí nepřístupný film Komisař Maigret zuří. V průběhu projekce pak došlo k napadení, které skončilo smrtí malého chlapce.

Papež chlapce nejdřív oslovil v pasáži u kina, kde ho přemluvil, aby šel s ním do promítací kabiny. Tam ho nutil se svléknout, stříhal mu vlasy a začal ho osahávat, situace rychle eskalovala. Když hoch chtěl odejít a řekl, že všechno řekne doma, Papež ho napadl. Použil nůžky a škrtil ho provázkem. Během promítání došlo k výpadku filmového pásu a diváci začali pískat, netušíce, co se děje za zdí promítací kabiny. Papež proto přerušil útok a k jeho dokončení se vrátil později.

Po činu tělo ukryl do technické šachty pod kabinou. Přestože chlapcova matka ihned začala syna hledat a prošla i okolí kina, vrah zůstal několik dní nedopaden. Nakonec byl Jaroslav Papež zatčen, přiznal se a v červnu 1967 byl popraven. Jedná se o jeden z nejtragičtějších činů, který je dodnes zmiňován v materiálech o historii české kriminalistiky.

Když film zachytí víc než jen příběh

Tvůrci filmu se rozhodli zpracovat inspiraci velmi střídmě a bez senzace. Z původních návrhů jako Krev nebo Vrah na volné noze nakonec zvolili název Po stopách krve, který zachovává napětí, ale zároveň neuráží památku oběti. Snímek vznikl tři roky po události, v době, kdy byl případ ještě živý v paměti veřejnosti.

Film sice neukazuje samotný čin, ale atmosféra vyšetřování, znepokojení a nejistoty je přítomná v každé scéně. Hrušínský svým výkonem dokázal vystihnout tíhu celé situace a přenést ji na diváka bez zbytečného patosu.

Film Po stopách krve čerpá ze skutečného případu. Vrah pracoval jako promítač v kině

Rychlík jel "na červenou", na místě byla těžká zranění. Srazil se s jiným vlakem

Voynichův rukopis: Kniha, kterou nelze přečíst

Po výhrůžkách soudem bere Cibulková zpátečku a mluví o usmíření s Dolinovou

Dcera Zuzany Čaputové skončila s modelingem kvůli nenávisti na sítích. Poprat se musela i s nádorem na mozku

V troubě je skryté tlačítko, o kterém většina hospodyněk netuší. Po zmáčknutí je za pět minut čistá jako nová