Ukrývají se zde úlomky, které stvořily Měsíc
Planeta Země vznikla přibližně před 4,6 miliardami let. Byla v poměrně mladém stádiu, když do ní narazila protoplaneta velikosti Marsu, která se nazývala Theia. Stalo se tak zhruba před 4,5 miliardami let.
Při této srážce se do oběžné dráhy uvolnily kusy horniny, některé se následně spojily a došlo ke vzniku Měsíce. Vědci odhalili, že některé části zůstaly na naší planetě a jsou ukryté hluboko uvnitř. Údajně zvláštně reagují na seismické vlny.

Zdroj obrázku: iStockphoto, mikiell
Před 41 000 lety byla Země plná polárních září
Před 41 000 lety byla Země plná krásných divů. Dnes je zcela běžné, že polární záři spatříte především v severských zemích, dříve však pokrývaly velkou část planety.
Tak se dělo v důsledku oslabení magnetického pole Země. Pravěcí lidé proto byli svědky polárních září, které se objevovaly od polárních oblastí až po rovník. Ačkoliv se jednalo o krásný výhled, zdraví lidí bylo zářením negativně ovlivněno. Magnetický štít Země totiž téměř nefungoval, tvořil ho patrně jen 10 % toho dnešního.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Petra Schneider
Země si vytvořila druhé jádro
Faktem je, že Země disponuje dvěma jádry. Je jím roztavené vnější jádro a pevné vnitřní jádro. V tomto samém středu planety se vyskytuje tekuté jádro plné železa, které vytváří magnetické pole. Můžeme mu tak vděčit za to, že žijeme, neboť jsme chráněni před slunečním zářením.
Nebylo tak tomu vždy. Zhruba před 565 miliony let přišlo magnetické pole asi 90 % své síly. Dalších několik miliónů let tento stav přetrvával, než nastala změna. Vědci z Rochesterské univerzity ji jednoduše vysvětlili. Před 550 miliony let se vytvořilo pevné vnitřní jádro, které magnetické pole obnovilo. Planetu tak začaly tvořit dvě jádra.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Rost-9D
Aktivita v zemském plášti podpořila migraci zvířat
Střed Země nás ovlivňoval víc, než si připouštíme. Před 50–60 miliony let ze zemského pláště vytryskl oblak roztavené horniny, který vedl k vytvoření pevninského mostu. Dalších 20 milionů let pak spojoval Afriku a Asii.
Tato vyzdvižená pevnina umožnila migraci mnoha druhů zvířat, jako jsou žirafy, sloni, nosorožci či gepardi, ale i lidé. Ukončila se tak 75 milionů let trvající izolace Afriky. Zároveň zaniklo velké moře Tethys a na místo něj se vytvořilo Středozemní a Arabské moře.

Zdroj obrázku: iStockphoto, ugurhan
Zirkon starý více než 4 miliardy let odhaluje historii Země
Vznik Země dodnes budí spousta otázek. Byla objevena jedna z nejstarších částí, která prý vznikla před 4,4 miliardy let. Jedná se o zirkon, což je velice odolný minerál.
Díky studiu jeho chemického složení se vědci mohou více dozvědět o tom, jak vypadala Země v době, kdy byla pouze horkou roztavenou koulí.

Zdroj obrázku: iStockphoto, rep0rter
Mongolsko mívalo oceán
Podoba planety se během jejího vývoje mnohokrát měnila. Kontinenty se postupně rozdělovaly a existovalo spousta oceánů a moří, která dnes již neexistují. Takovým příkladem je Mongolsko, které dnes tvoří stepy a pouštní oblasti, ale dříve také mělo svůj oceán.
Před 410 miliony let se ze zemského pláště vynořila horká hornina, která roztrhla zemskou kůru v Mongolsku a následně vznikl oceán. Přetrval zde 115 milionů let.

Zdroj obrázku: iStockphoto, K Neville
Anomálie hluboko v moři
V hlubinách Tichého oceánu se vyskytuje zvláštní anomálie. Když vědci odebrali z oceánského dna vzorky, došli k zajímavému objevu.
Nachází se zde velké množství vzácného kovu, nazývaného berylium. K tomu došlo pravděpodobně, protože byla Země zasažena explodující hvězdou, tzv. supernovou, před 10 miliony let.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Global_Pics
Kráter starý 3,47 miliardy let
V severozápadní Austrálii v oblasti Pilbara se nachází jeden z nejstarších kráterů na planetě. Jeho stáří se odhaduje na 3,47 miliardy let. V době svého vzniku byl téměř 100 km široký.
Většina kráterů nevydrží vlivem počasí a eroze, tento však přetrval. Dnes lze vidět uprostřed vyvýšenou oblast o průměru asi 35 km. Ta vznikla patrně dopadem meteoritu. Při srážce se rozptýlily roztavené části, které mohly dopadnout až do Jižní Afriky. Tato událost mohlo mít stejně ničivé následky jako asteroid, který před 65 miliony let způsobil vyhubení dinosaurů.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Paul B. Moore
Oceány byly zelené
Oceány jsou známé pro svou krásnou modrou barvu. Před miliardami let však podle vědců nebyly modré, nýbrž zelené. K tomuto odhalení došli při analyzování chemického složení moří a atmosféry.
Důvodem zelené barvy bylo, že atmosféra měla mnohem více vodní páry a oxidu uhličitého. Docházelo k rychlé erozi pevniny, což vedlo k vyplavení obrovského množství železa do moře.
Železo bylo navíc elektricky nabité, všechny barvy byly pohlcovány kromě zelené, která se odrážela do atmosféry. Ve vodě rovněž působily sinice, které produkovaly kyslík. Ten následně reagoval se železem, a tak vznikal zelený odstín.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Philip Thurston
Severní Amerika "odkapává"
Ze Severní Ameriky postupně odkapává voda. Jak je to možné? Nejedná se o nic znepokojujícího, probíhá proces, který je známý jako „kratonické ztenčování“.
Každý kontinent je tvořen kratonem, horninou, která je stabilní a přetrvává miliardy let. Někdy však může být jeho stabilita narušena. Tektonická deska se pak hluboko propadá a s ní i pevnina. Podle vědců se však není čeho obávat. Propad se zastaví sám, jakmile se tektonická deska dostane příliš hluboko.

Zdroj obrázku: iStockphoto, titoOnz
Zdroje článku: listverse.com, skyandtelescope.org, www.nature.com, www.livescience.com, www.nationalgeographic.com, www.abc.net.au, phys.org, www.hzdr.de, www.storicko.cz