Macronovo dětství
Emmanuel Jean-Michel Frédéric Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens. Pocházel z dobré rodiny, jeho otec byl neurologem, matka praktickou lékařkou. Vyrůstal proto v buržoazním prostředí severní Francie a už od dětství měl vysoké ambice.
Projevila se u něj výjimečná inteligence. Ve škole exceloval v literatuře a filozofii, nebál se projevovat své názory, často byl vůdcem v nejrůznějších skupinových projektech a udával ostatním směr.

Zdroj obrázku: Flickr, Mutualité Française
Nepovolená láska
Když bylo Macronovi 15 let, zamiloval se do své učitelky francouzštiny Brigitte Trogneux. Ta byla o 24 let starší, navíc vdaná. Přesto se po jeho 18. narozeninách rozvinul mezi dvojicí vztah.
Emmanuel začal studovat na prestižní škole École nationale d’administration a v roce 2004 absolvoval jako jeden z nejlepších studentů. Brigitte se stala jeho nejdůležitější poradkyní. Málokdo tehdy očekával, že by vztah vydržel tak dlouho.

Zdroj obrázku: Wikimedia commons, Simon Dawson
Bankéřská kariéra u Rothschildů
Po dokončení školy začal Emmanuel Macron pracovat jako úředník. V roce 2008 se stal členem investiční banky Rothschild & Cie.
Jelikož byl velmi inteligentní a dokázal se prosadit, rychle se propracoval na pozici partnera. Začal si vydělávat velké peníze.
Podařilo se mu získat kontakty v různých odvětvích a začal si uvědomovat, že aby měl vliv na fungování globálních trhů, potřebuje se dostat výš. Tato zkušenost ho poznamenala na celý život.

Zdroj obrázku: Flickr, Jacques Paquier
Vstup do politiky
Psal se rok 2012, kdy se poprvé začal Macron angažovat v politice. Stal se poradcem socialistického prezidenta Françoise Hollanda pro ekonomické otázky země.
Nejen mezi politiky, ale také mezi občany Francie se velmi rychle stal oblíbeným díky svým názorům i činům. Získal si důvěru a v roce 2014 byl jmenován ministrem ekonomiky.
Ačkoli byl levicí kritizován za prosazování některých zákonů, nevyhnul se pozornosti médií. Té dokázal využít a získat si díky tomu lásku mnoha Francouzů.

Zdroj obrázku: Flickr, OFFICIAL LEWEB PHOTOS
Založení hnutí En Marche!
Hnutí En Marche! (Vpřed!) bylo založeno v roce 2016. Macron ho představil jako hnutí s ambiciózním programem překonání tradičního dělení na levici a pravici. Jeho myšlenky kombinovaly liberální ekonomickou politiku s progresivním sociálním postojem.
V listopadu roku 2016 rezignoval Macron na svůj ministerský post. Následně pak oznámil kandidaturu na prezidenta. Od samého začátku byl považován za favorita.

Zdroj obrázku: Flickr, Présidence de la République du Bénin
Triumf v prezidentských volbách 2017
Volební kampaň 2017 byla mimořádná. Macronovi se podařilo porazit kandidáty z etablovaných stran, ve druhém kole se pak utkal s Marine Le Pen.
Od samého začátku byl favoritem díky vizi pro modernizaci Francie. Sliboval, že bude posilovat Evropu, což oslovilo voliče unavené tradičními politiky. 7. května 2017 tak Emmanuel Macron zvítězil s 66,1 % hlasů. Následně jeho strana získala většinu v parlamentu.

Zdroj obrázku: Flickr, European Parliament
První funkční období - reformy a protesty
Po nástupu na post prezidenta zahájil Macron ambiciózní reformní program. Chtěl liberalizovat pracovní trh, modernizovat železnice, zreformovat univerzity. Některé věci se mu prosadit podařilo.
Začal vůči němu nicméně růst také odpor. V letech 2018 – 2019 vzniklo hnutí Žluté vesty, které ukázalo hlubokou nespokojenost s Macronem. Byl nucen některé reformy zmírnit a změnit svůj až přehnaně aktivní přístup.

Zdroj obrázku: Flickr, European Parliament
Covid-19 a změna přístupu
Pandemie Covid-19 radikálně změnila Macronovo prezidentství. Chtěl totiž původně výrazně redukovat státní výdaje, jenomže v dané chvíli mu nezbývalo nic jiného než masivně investovat do ekonomiky. Alespoň to tedy tvrdil. Kritici nicméně uvádějí, že měl více možností.
Macron zavedl přísná lockdown opatření, což samozřejmě vyvolalo celou řadu protestů. Navíc často sám sobě protiřečil, jeho komunikace s médii i veřejností byla často chaotická, rozporuplná, jeho image velmi výrazně utrpěla.

Zdroj obrázku: Flickr, Jacques Paquier
Druhé funkční období a nová výzva
Ve volbách 2022 Macron obhájil prezidentský úřad. Měl nicméně výrazně nižší podporu než při prvních volbách, které vyhrál. Ztratil většinu v parlamentu, což výrazně oslabilo jeho pozici.
Prezident se musel naučit hledat kompromisy, vyjednávat, ustupovat od některých svých plánů. Reformy, které sliboval, se zpomalily. V současné době čelí prezident především výzvám v podobě růstu krajní pravice, sociálních nepokojů a ekonomických problémů země.

Zdroj obrázku: Wikimedia commons, Unknown
Co zůstalo z velkých snů?
Ani po několika letech u moci nebyl Emmanuel Macron schopný některé své sliby splnit. Bilance je nicméně smíšená, některé strukturální reformy se naplnit podařilo. Francie si nadále drží svou pozici v EU, její ekonomika je stabilní.
Ale sliby o revoluci ve francouzské politice se nenaplnily. V zemi přetrvává sociální napětí, nerovnosti mezi lidmi se prohloubily. Největší změnou tak prošel sám iniciátor, který se z idealistického reformátora změnil na pragmatika, který v současné chvíli bojuje o politické přežití a jehož obliba spíše klesá.

Zdroj obrázku: Flickr, European Parliament
Zdroje článku: www.independent.co.uk, nypost.com, www.bsg.ox.ac.uk, www.theguardian.com, www.rfi.fr, www.theguardian.com, www.storicko.cz