CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 20:00

Drony v Polsku, stíhačky v Estonsku. Moskva zkouší, kam až může v Evropě zajít

4 min

Sdílet

Vzdušné napětí v Pobaltí, obtěžování drony v Polsku a Rumunsku a ruský diplomatický tlak se spojují ve strategii opotřebování.

Drony v Polsku, stíhačky v Estonsku. Moskva zkouší, kam až může v Evropě zajít

Zdroj: Bennian / Depositphotos

Vzdušné napětí v Pobaltí, obtěžování drony v Polsku a Rumunsku a ruský diplomatický tlak se spojují ve strategii opotřebování.

Situace ve východní Evropě je v důsledku nedávných ruských náletů v kritickém bodě. Nejprve roj ruských dronů narušil polský vzdušný prostor, což vyvolalo silnou reakci NATO. Po tomto počátečním incidentu následoval ještě odvážnější čin: vstup tří ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru. Tato událost zvýšila napětí v regionu, zejména nad Baltským mořem.

Vniknutí Ruska do Estonska

Přelet tří ruských stíhaček MiG-31 Foxhound do estonského vzdušného prostoru byl provokativním činem, který spustil poplašné zvony ve východní Evropě. K vniknutí došlo nad ostrovem Vaindloo ve Finském zálivu, bez letových plánů, s vypnutými odpovídači a bez spojení s estonskými službami řízení letového provozu. Toto jednání je považováno za záměrnou provokaci.

V reakci na to NATO aktivovalo operaci Východní stráž a nasadilo italské stíhačky F-35 spolu se švédskými letouny JAS 39 Gripen a finskými stíhačkami, aby narušitele zachytily a monitorovaly. Tento incident následuje po vstupu 19 ruských bezpilotních letounů do Polska a Rumunska v předchozím týdnu, z nichž několik bylo sestřeleno polskými a nizozemskými silami. Tyto události jsou součástí ruského tlaku na testování hranic Aliance.

Mohlo by vás zajímat: Češi před volbami nevěří politikům. Albánci jdou vpřed a nabízí řešení

Reakce v Pobaltí

Politická reakce byla okamžitá. Estonský ministr zahraničí označil vpád za „bezprecedentní provokaci“ a požadoval rychlý politický a ekonomický tlak. Estonský premiér se obrátil na generálního tajemníka NATO Marka Ruttea, který zopakoval solidaritu organizace a potřebu posílit odstrašení v regionu. Estonsko rovněž oznámilo, že svolá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Today @MFAestonia summoned Russia’s chargé d’affaires over another violation of Estonia’s airspace, when three Russian MiG-31s entered our airspace over the Gulf of Finland for 12 minutes.

This is an unprecedented and brazen intrusion — clear proof of Russia’s growing…

— Margus Tsahkna (@Tsahkna) September 19, 2025

Evropská diplomacie zastoupená Kajou Kallasovou čin odsoudila jako „nebezpečnou provokaci“ a přislíbila další podporu obrany pobaltských států. V Litvě zazněl návrh, že by Aliance měla být připravena sestřelit narušující letoun, přičemž byl připomenut turecký precedens z roku 2015, kdy byl na syrských hranicích sestřelen ruský Su-24.

Právní rámec

Estonsko zvažuje, že se odvolá na článek 4 Severoatlantické smlouvy, který spojencům ukládá povinnost vést společné konzultace, pokud se jeden z nich cítí ohrožen na své bezpečnosti. Aktivace tohoto mechanismu odráží závažnost hrozby a potřebu projevit soudržnost vůči Moskvě.

V rámci nedávno zahájené operace Východní stráž budou nasazeny stíhačky rychlé reakce a protiletadlová fregata, které se budou rozprostírat od Arktidy až po Černé moře, aby pokryly celé východní křídlo Aliance proti bezpilotním letounům, raketám a letadlům. Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, zdůraznil, že tento nový rámec umožní pružnější a cílenější obranu.

Napětí se zvýšilo v důsledku výletu dvou německých stíhaček Eurofighter, jejichž cílem bylo zachytit ruský průzkumný letoun Il-20M nad Baltským mořem. Tento letoun letěl s vypnutým odpovídačem a nereagoval na výzvy ke kontaktu, což je při těchto provokativních náletech obvyklé.

Strategie Moskvy

Pro Polsko a pobaltské státy jsou tyto incidenty součástí sledu promyšlených kroků obtěžování. Varšava nedávno odsoudila sestřelení 19 ruských bezpilotních letounů na svém území a označila strategii Kremlu za postupné provokace, které jsou vždy na hraně otevřeného konfliktu.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Nález trosek návnadového dronu v polském lese posiluje pocit neustálého testování obrany NATO. Kreml mezitím odmítá odpovědnost a obviňuje Západ z vedení údajného „válečného tábora“, který brání pokroku v řešení války na Ukrajině.

Trhliny Západu

Jedním ze znepokojujících prvků je dojem, že USA možná snižují svůj závazek bránit své východní křídlo. Agentura Bloomberg citovala kremelské zdroje, podle nichž Putin dospěl k závěru, že Washington výrazně neposílí vojenské kapacity Kyjeva, což Moskvu povzbuzuje k zesílení útoků.

Deník Guardian zároveň informoval, že Bílý dům plánuje snížit bezpečnostní pomoc Lotyšsku, Litvě a Estonsku, přestože se jedná o země přímo vystavené ruskému tlaku. Trumpovo prohlášení, že bude bránit Evropu, ale neupřesňuje podrobnosti, dodává strategickou nejednoznačnost.

Riziko eskalace

Vedoucí představitelé pobaltských a středoevropských zemí se shodují, že situace se nebezpečně blíží bodu zlomu. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs varoval, že nevyzpytatelná logika a nekompetentnost ruského systému by mohly vést ke skutečnému střetu. Český prezident Petr Pavel z Prahy vyzval k pevné a jednotné reakci NATO a připomněl, že ustupovat agresi by se rovnalo „obracet se zády ke zlu“.

Nad severovýchodní Evropou visí stín velkého konfliktu: každý nový nálet nebo útok dronu zvyšuje pravděpodobnost chybného odhadu, který urychlí přímou konfrontaci.