Člověk má zvláštní schopnost nechat se ovlivnit cenovkou. Když vidíme stejný produkt ve dvou verzích, z nichž jedna stojí pětinásobek, často se nám zdá, že ta dražší musí být nutně lepší. V psychologii se tomu říká kognitivní zkreslení price equals quality. Tedy představa, že cena automaticky zaručuje vyšší kvalitu. Ve skutečnosti to ale není vždy pravda.
Jak funguje kouzlo cenovky Naše mozky jsou líné a hledají zkratky. Cena je pro nás jednoduchým vodítkem. Vidíme vysokou částku a podvědomě předpokládáme, že produkt musí být kvalitní. Je to vlastně taková nálepka důvěryhodnosti. Jenže realita bývá složitější. Ne vždy vyšší cena odráží lepší materiál, delší životnost nebo úžasnější chuť. Někdy platíme hlavně za značku, marketing nebo pocit, že si kupujeme něco výjimečného.
Luxusní značka ještě neznamená kvalitní zboží. Zdroj: Shutterstock Víno za stovku nebo tisíc Jedním z klasických příkladů je víno. Studie ukazují, že lidé hodnotí stejný vzorek vína lépe, když jim řeknete, že je dražší. Najednou se v chuti objevují tóny višní, jemné aroma dubového sudu a dlouhý závěr. Pokud ale totéž víno označíte jako levné, degustátor si povzdechne, že chutná obyčejně. Jazyk je přitom stejný, jen mysl si přepsala scénář podle ceny.
Parfém, co voní luxusem Podobně to funguje u parfémů. Malá lahvička s tekutinou stojí stovky i tisíce korun. Samozřejmě, kvalitní složky a složitější proces výroby cenu zvyšují, ale část ceny tvoří i obal, reklama a značka. Přiznejme si, že když si nastříkáte parfém za pár stovek, cítíte se fajn. Ale s luxusní flakónem máte pocit, že byste mohli rovnou vkročit na červený koberec. Vůně je možná podobná, jenom vaše hlava říká, že dražší musí být noblesnější.
Nábytek, který vypráví příběh Dalším příkladem je nábytek. Skříň z masivu od truhláře a podobná skříň z obchodu se sériovou výrobou se mohou lišit v ceně o desítky tisíc. Samozřejmě, ruční práce má svou hodnotu, ale někdy si připlácíme i za samotný příběh. Když kamarádům řeknete, že máte doma stůl z recyklovaného dřeva z francouzského kláštera, zní to jinak než prosté oznámení, že jste ho koupili v obchodním centru na výprodeji.
Luxus jako společenský signál Drahé věci fungují i jako signál. Když někdo přijde v obleku šitém na míru nebo přijede autem za milion, okolí to vnímá jako zprávu o jeho postavení. Ve skutečnosti to ale nemusí znamenat vyšší kvalitu života. Jen ukazuje ochotu utratit peníze za symboly prestiže. A my ostatní se tím necháme často zmanipulovat. Začneme věřit, že dražší nutně znamená lepší, protože to přece říkají i cenovky.
Luxusní značky těží z toho, že je jejich zboží připisovány vysoká kvalita. Zdroj: Shutterstock Jak se bránit vlastní hlavě Dobrá zpráva je, že proti tomuto zkreslení se dá bojovat. Stačí se ptát, co vlastně od produktu chceme. U vína je to chuť, u nábytku funkčnost a u parfému vůně, ne příběh z reklamní kampaně. Když si stanovíme jasná kritéria, zjistíme, že dražší varianta není vždy lepší. Někdy levnější produkt poslouží stejně a rozdíl je jen v naší hlavě.
Řekněme si upřímně, občas je to celé trochu směšné. Představte si, že byste doma uspořádali slepý test a podali hostům levné víno v drahé láhvi. Vsadím se, že najednou ucítí buket zralých třešní a stopu vanilky. A když jim pak řeknete pravdu, možná budou překvapení, možná trochu naštvaní, ale určitě se zasmějí. A vy si potvrdíte, že cena a kvalita se sice někdy potkají, ale rozhodně to není pravidlem.
Kognitivní zkreslení price equals quality nás provází při nákupech častěji, než si myslíme. Učí nás, že mozek se rád nechá vést jednoduchou značkou a tou je cena. Přitom skutečná kvalita se ukazuje až v používání. Jestli víno chutná, nábytek slouží a parfém voní, pak je jedno, jestli stály stovku nebo tisíc. Příště, až budete stát před regálem a váhat mezi drahou a levnou verzí, zkuste si vzpomenout, že cenovka je jen číslo. A že i levnější věc může být luxusní, pokud ji dokážete ocenit s úsměvem.
Zdroj: Sciencedirect , Business Insider