Začněte v pravou chvíli
Nenuťte děti k vypracování úkolů ihned po vyučování. Bylo by toho na ně příliš. Nechte je hodinu odpočinout, načerpat nové síly. Zvláště u těch mladších pak ale neodkládejte domácí úkoly příliš dlouho. S podvečerem už klesá míra jejich soustředěnosti, přichází únava a chuť do učení je minimální. Přestože vás školák přemlouvá k odložení práce na večer, nenechte se zviklat.
„Párkrát jsem osmiletému synovi vyhověla a nechala jeho úkoly až na dobu po večeři. Větší chybu jsem udělat nemohla! Kňoural ještě víc, jenže tentokrát oprávněně. Bylo na něm vidět, že je hodně unavený, ospalý. Nějak to sice zvládl, ale už nikdy víc,“ říká maminka Olga.
- Optimální výkonnost dítěte je podle odborníků mezi 14.-16. hodinou, naopak nejnižší bývá mezi 18.-20. hodinou.
- V době nemoci nebo o víkendu je nejlépe se učit dopoledne.
Nastavte pravidelný „čas na úkoly“
Člověk má tendenci povinnosti odkládat, a to platí i u dětí. Od jejich snahy posouvat školní povinnosti na „potom“ se uchráníte, když na domácí úkoly stanovíte neměnný čas. Předejdete tak každodennímu diskutování a neshodám.
„Stanovte si s dítětem pravidelnou dobu, kdy bude dělat domácí úkol. Ideálně každý den ve stejný čas. Děti by měly fungovat podle časového rozvrhu,“ doporučují ve studijním centru Basic.
Nalaďte je na práci
„Mami, já mám hlad. Potřebuji na záchod. Chci pít!“ Také to doma při psaní úkolů znáte? Než se do nich pustíte, nechte dítě posvačit a vykonat všechny potřeby.
Snažte se ho též motivovat. Nemluvte o úkolech jako o „nutném zlu“, nepoužívejte slovní spojení jako „musíme dělat úkoly“ nebo „nejdřív učení, pak zábava“. Raději se k učení dostaňte hravou, pohodobou formou. Potomka například požádejte, aby vám ukázal, co ten den ve škole probírali, nabídněte odměnu po zdárném dokončení přípravy na další školní den. Nemusí jít nutně o sladkosti.
„Nejdřív si s dcerou popovídáme, co ve škole zažila, co jí udělalo radost, co se jí naopak nelíbilo, co nového se naučila. A pak si naplánujeme, co zábavného spolu budeme dělat po úkolech. Díky těšení se na zábavu se s nimi neloudá, má motivaci dokončit je včas,“ svěřuje se Aneta, maminka sedmileté Agáty. To Lenka, maminka čtrnáctiletého Patrika, má jinou osvědčenou motivaci. „Za zvládnutou přípravu do školy mu dávám heslo na wifi, které každý den měním," usmívá se.
Pryč s rušivými elementy
K rychlému a správném vypracování domácího úkolu je zapotřebí vhodné prostředí a klid. V místnosti by neměly být rušivé elementy v různých podobách - od mobilu přes televizi až po hlučné sourozence. A děti zbytečně od učení neodvádějte ani vy sami - neustálými výtkami.
„Nepřipomínejte jim „nehoupej se, uklidni se, nevrť se“, nejspíš je jim to pohodlné a navíc my dospělí se často taky houpeme na židli nebo jen tak klátíme nohama a nemáme pocit, že by nás to odvádělo od práce. Něco jiného je, když dítě píše, to by mělo opravdu sedět správně a dbát by se mělo i na správné,“ uvádí Mgr. Jana Lhotská, speciální pedagožka z Pedagogicko-psychologické poradny Kadaň.
Postupujte po částech
Někdy se nakupí tolik úkolů, nebo jsou tak náročné, že se z nich dítě už dopředu hroutí. Zkuste jejich vypracování rozdělit do několika částí, které budou působit jako únosnější.
„Při práci na domácích úkolech začněte nejobtížnějším úkolem a postupujte k méně náročným, opakování nechte až na konec. Učení rozdělte na kratší úseky podle aktuální pozornosti a práceschopnosti vašeho dítěte. Například dítě se učí 10-15 minut, pak odpočívá,“ uvádí Lhotská s doporučením, aby byl odpočinek spojen s pohybovou aktivitou. Dítě by si mělo například pohrát, zaběhnou něco koupit, nakrmit křečka, zaskákat si se švihadlem a podobně. Rozhodně není dobré nechat ho sednout si k počítači nebo televizi. „Dítě se pak špatně vrací zpět k učení. Po krátkém odpočinku v učení pokračujte. Pokud dítě již nevnímá, nesoustředí se, nepamatuje si, co jste právě řekli, je nejvyšší čas domácí přípravu přerušit a zaměstnat ho právě pohybovou aktivitou,“ nabádá speciální pedagožka.
Zachovejte klid a motivujte
I když jsou to někdy nadlidský úkol, snažte se udržet nervy na uzdě. Křik, kritika, natož pak fyzické tresty rozhodně nejsou konstruktivní řešení. Naopak se vždy snažte najít a vyzdvihnout to, co se dítěti povedlo, oceňte snahu namísto kritiky toho, co nezvládá podle vašich představ.
„Upozorňováním na chyby ho můžete silně demotivovat. Zaujměte opačný přístup. Podívejte se, co je v úkolu správně či hezky uděláno, a za to dítě pochvalte. Na chyby se ho snažte navést, aby si je našlo a opravilo. Snažte se nepoužívat slova jako chyba, špatně a podobně,“ dodávají pedagogové z centra Basic.
Zdroj informací: Mgr. Jana Lhotská, speciální pedagožka z Pedagogicko-psychologické poradny Kadaň, studijní centrum Basic, respondentky redakce
Související články
- Mentálně silné děti se tak nerodí, jejich rodiče odmítají dělat těchto deset věci
- Potřeba spánku u dětí se liší podle věku. Nedostatek vede k častější nemocnosti, depresím, obezitě i horším školním výsledkům
- Manžel mi slíbil, že po narození dítěte změní práci. Sice to udělal, ale jen na chvíli, líčí Petra
- Společně jsme byli akorát v kempu, ale sám si teď objednal luxusní dovolenou pro jednoho. Chce si odpočinout ode mě i od dětí, nechápe Anna
- Dcera nechce do školky, netuším, jak zvládneme ranní loučení, obává se Lenka