Daleko od Země se rýsuje možnost, o které se dlouho jen spekulovalo. Nový objev mění pohled na vesmír

| 3 min

Sdílet

Exoplanety s nejvhodnějšími podmínkami pro život jsou až přespříliš daleko, avšak vědci hledají možnosti, jak se k takovým planetám dostat a kolonizovat je.

Daleko od Země se rýsuje možnost, o které se dlouho jen spekulovalo. Nový objev mění pohled na vesmír

Zdroj: Pixabay

Obsah článku

Země je sice adekvátním zástupcem pro život, ale existují i jiné světy, kde by mohl být život lepší. Typickým příkladem je exoplaneta KOI 5715.01 nebo SPECULOOS 2C. Většina uchazečů v podobě exoplanet je ale přespříliš daleko na to, aby se tam dalo dostat. Takže vidiny na kolonizaci těchto super-Zemí bývají dost mizivé, avšak tyto konkrétní dva příklady se řadí mezi ty pravděpodobnější.

Jedna z potenciálně obyvatelných exoplanet

Nejzazší bod se nachází ve vzdálenosti 3 000 světelných let od naší Sluneční soustavy. Zdá se, že KOI 5715.01 splňuje nejzákladnější požadavek na podporu života. Existuje v zóně zvané Zlatovláska nedaleko své hvězdy. Podmínky by tedy nebyly příliš horké ani příliš studené, aby na jeho povrchu mohla existovat klíčová složka podporující život. Samozřejmě se jedná o tekutou vodu. Ale také by se zde dalo zaškrtnout mnoho políček, které by naznačovaly tzv. superobyvatelnost.

Bližší charakteristika exoplanety

Planetární soustava, ke které patří, by mohla být stará asi 5,5 miliardy let. To znamená, že je asi o 1 miliardu let starší než naše vlastní Sluneční soustava. A planeta by téměř odpovídala požadavku na velikost a měla daleko bohatší biodiverzitu. Protože je KOI 5715.01 téměř dvojnásobná než Země, může tuto podmínku trochu přestřelit. Kromě toho vědci zmiňují, že tato planeta je ve skutečnosti chladnější než Země. Kolonizace je ale i přesto možná.

Možná až příliš obrovská exoplaneta pro kolonizaci

Při správném složení atmosféry by silný skleníkový efekt mohl zvýšit teploty na požadovanou úroveň. A pokud jde o superobyvatelné světy, tak tam je věda teprve na počátcích. Přibližně 2 700 světelných let daleko by byl Kepler-69 c. Tato další super-Země by mohla být stará asi 7 miliard let. U této exoplanety se ale zdá, že je pro kolonizaci příliš velká. Tak velká kamenná planeta by mohla mít jediný kolosální kontinent, a to s obrovskými pouštěmi uprostřed. Ale pobřeží omývané Keplerovým oceánem může být vaším ideálním místem, kam se přestěhovat.

Třetí kandidát s možnými známkami života

Třetím vhodným příkladem by mohl být SPECULOOS 2c nacházející se pouze 106 světelných let daleko. Ne že by mu jeho blízkost dávala nějakou výhodu. Cesta do této super-Země by vám stále trvala více než 200 000 let. A to pokud byste se pohybovali rychlostí Parker Solar Probe NASA, nejrychlejší sondy, jaká kdy byla vypuštěna.

SPECULOOS 2c však vypadá slibně. Je součástí systému, který je starý asi 7 miliard let. Je asi o 40 % větší než Země. Kvůli tomu je dost možné, že se jedná o kamennou planetu stejně jako v případě té naší. Navzdory tomu, že také existuje v obyvatelné zóně, její červený trpaslík je stále velmi malý. Je to jen asi 15 % velikosti našeho Slunce. Tato planeta tedy obíhá kolem hvězdy ve velmi blízké vzdálenosti.

Někde mezi dnem a nocí

Tato blízká vzdálenost by mohla znamenat, že SPECULOOS 2c je slapově uzamčen ke své hvězdě. Této super-Zemi trvá 8,5 dne, než vykoná jednu úplnou rotaci kolem své osy a jeden oběh kolem své hvězdy. To by zanechalo jednu stranu planety v neustálém denním světle a druhou v nekonečné noci. To vše znamená, že život by mohl být možný v zóně terminátoru, tenkém pruhu země mezi těmito dvěma stranami. Je jen třeba podmínky více prozkoumat a zjistit všechny možnosti.