V roce 79 n. l. došlo k jedné z nejznámějších sopečných katastrof v historii, kdy Vesuv zničil římská města Pompeje a Herculaneum.
Nedávné studie přinesly fascinující, ale zároveň děsivý objev: mozek jedné z obětí se vlivem extrémního tepla přeměnil na sklo. Tento unikátní proces vědce nejen překvapil, ale také poskytl nové poznatky o účincích sopečných erupcí na lidské tělo.
Objev skleněného mozku
V 60. letech 20. století byly v Herculaneu objeveny pozůstatky mladého muže, který byl nalezen ležící na dřevěné posteli v budově známé jako Collegium Augustalium. Podle archeologů mohl být strážcem tohoto objektu. Po desetiletích se vědci v roce 2018 podívali na lebku tohoto muže podrobněji a objevili uvnitř lesklé černé fragmenty připomínající obsidián. Detailní analýzy odhalily, že jde o vitrifikovanou (sklovitou) mozkovou tkáň.

Úlomek skla nalezený v lebcev římském městě Herculaneum.Pier Paolo Petrone
Studie publikovaná v časopise Nature potvrdila, že tyto fragmenty obsahují bílkoviny a mastné kyseliny typické pro mozkovou tkáň a neuronální struktury (Nature). Tento objev je mimořádně vzácný, protože mozková tkáň se obvykle rychle rozkládá a téměř nikdy se v archeologických nalezištích nezachovává.
Jak se mozek proměnil ve sklo?
Vitrifikace je proces, při kterém se organický materiál vystavený extrémně vysoké teplotě a následnému rychlému ochlazení přemění na sklo. V tomto případě vědci odhadují, že mozek oběti byl vystaven teplotám přesahujícím 510 °C (950 °F), což vedlo k jeho okamžité destrukci a následné přeměně na sklovitou strukturu.
Podle odborníků je klíčem k tomuto procesu kombinace dvou faktorů:
Extrémní teplota – Sopečná erupce způsobila nárůst teploty na více než 500 °C, což vedlo k odpaření měkkých tkání.
Rychlé ochlazení – Po vystavení vysokým teplotám došlo k rychlému ochlazení, což zabránilo krystalizaci a umožnilo vznik skla.
Tento jev je nesmírně vzácný, protože většina těl, která byla pohřbena sopečným popelem, byla spíše spálena nebo zuhelnatěla, než aby prošla vitrifikací (Smithsonian Magazine).
Historický a vědecký význam objevu
Objev skleněného mozku nabízí vědcům jedinečnou příležitost studovat, jak extrémní podmínky ovlivňují lidské tělo. Detailní analýza vitrifikované tkáně může pomoci lépe porozumět účinkům extrémního tepla nejen v archeologii, ale také v oblasti forenzní vědy a vulkanologie.

Podle profesora Pier Paola Petroneho z Neapolské univerzity Federico II., který vedl výzkum, je tento nález důkazem, že pyroklastické proudy (žhavé oblaky plynu a popela) mohou okamžitě zabít obyvatele a přetvořit jejich těla způsoby, které dosud nebyly plně prozkoumány (History.com).
Jaký je širší dopad tohoto objevu?
Tento objev nejen poskytuje přímý pohled na účinky erupce Vesuvu, ale také podtrhuje sílu přírodních katastrof a jejich schopnost zanechat trvalé stopy. Pochopení procesů vitrifikace může pomoci i v moderním výzkumu v oblastech, jako jsou extrémní podmínky při požárech nebo dopady jaderných výbuchů.
Archeologické výzkumy v Herculaneu stále pokračují a je možné, že se v budoucnu objeví další důkazy o podobných extrémních přeměnách organických materiálů. Tento případ také ukazuje, jak pokročilé technologie, jako je skenování elektronovým mikroskopem, umožňují nové objevy i na místech, která byla prozkoumávána desítky let.
Použité zdroje: Nature – Odborná studie o vitrifikovaném mozku, Smithsonian Magazine – Analýza skleněného mozku, History.com – Vědecké poznatky o dopadech erupce Vesuvu