Co by se stalo, kdyby Vladimir Putin zemřel? Kreml by se nejspíš změnil v bitevní pole

| 3 min

Sdílet

Jak by vypadalo Rusko po smrti Vladimira Putina. Analýza scénářů, které by mohly změnit válku, mocenské poměry i samotný obraz země.

Vladimir Putin

Zdroj: FOTO:Kremlin.ru, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Co by se stalo, kdyby Vladimir Putin zemřel? Otázka, kterou si nepokládají jen analytici, ale i Kreml samotný. Hypotéza ukazuje, jak křehký je systém postavený na jednom muži. Kdyby se zítra zastavil tep člověka, který řídí jadernou velmoc, svět by se na chvíli zastavil s ním. A Rusko by se muselo podívat do tváře budoucnosti, na kterou není připravené.

Den poté. Kreml bez vůdce

Putin drží Rusko ve svém sevření už víc než dvacet let. Bývalý důstojník KGB si z Kremlu udělal pevnost, odkud řídí zemi, média i ekonomiku. Kdyby zmizel, neexistuje žádný připravený nástupce, který by dokázal systém udržet pohromadě. Ústava sice říká, že moc přebírá premiér Michail Mišustin, jenže ten má jen devadesát dní, a to je dost času na to, aby se spustil boj o vliv mezi armádou, oligarchy a tajnými službami.

Putin si vybudoval síť loajálních lidí, kteří mu vděčí za postavení i bohatství. Ti se po jeho smrti budou chránit navzájem, dokud to půjde. Jenže bez jednoho jména na vrcholu se celý systém začne rozpadat. „Když zemřel Stalin, lidé se báli, co bude dál. Obávám se, že by odchod Putina u nemalé části ruské společnosti vyvolal obavy a strach o to, co si bez svého vůdce počnou,“ řekl historik Jiří Kocian pro Český rozhlas Plus.

Válka bez velitele

Putin rozpoutal válku na Ukrajině s přesvědčením, že jde o obranu proti NATO. V reálu tím jen zakryl fakt, že válka mu zachránila politickou kariéru. Ztratil popularitu během pandemie, ale invaze ji znovu vystřelila, ruská propaganda z války udělala národní mýtus.

Bez Putina by se válka ocitla bez tváře. Jeho nástupce by musel rozhodnout, jestli pokračovat v konfliktu, nebo hledat cestu ven. Problém je, že ve státě, kde každý krok určuje jeden člověk, nikdo neumí rozhodovat samostatně. Armáda by mohla jednat na vlastní pěst, vznikly by frakce a hrozil by boj o jaderné zbraně.

Kocian připomíná, že v totalitních režimech se lidé učí poslušnosti, ne odpovědnosti. „Lidé se naučí být loajální, ať už oficiálně, nebo naoko. Jen plnit příkazy a nic nerozhodovat, to nemalé části společnosti vlastně vyhovuje,“ dodává historik.

Hospodářský úpadek a zlomená společnost

Ruská ekonomika už dnes funguje na hraně. Sankce, odchod západních firem a izolace proměnily zemi v uzavřený trh. Rubl oslabil, miliony lidí žijí pod hranicí chudoby a mladí vzdělaní Rusové hromadně odcházejí ze země.

Putinův režim přežívá díky kontrole médií a potlačování protestů. Jenže pokud by vůdce zmizel, tlak by se mohl uvolnit. V ulicích by se objevili lidé, kteří dvacet let mlčeli. Zkušenost z pádu Sovětského svazu ukazuje, že společnost dokáže v krátkém čase projít obrovskou proměnou, pokud má komu věřit. A to by dnes Rusku chybělo nejvíc.

Pro Západ by Putinova smrt znamenala obrovskou příležitost i riziko. Může přijít éra otevřenosti, ale také chaosu, kdy o moc budou soupeřit generálové a oligarchové. Záleželo by na tom, kdo by první převzal kontrolu nad armádou, médii a jadernými kódy.

Konec jedné éry

Putin si ústavou prodloužil vládu do roku 2036. Chtěl být prezidentem až do smrti. Jenže právě ta by mohla jeho éru uzavřít rychleji, než čekal. Rusko by muselo znovu hledat identitu a rozhodnout se, jestli chce být uzavřeným impériem, nebo součástí světa, který se změnil.

Jeho odchod by zemi postavil před zrcadlo. Po dvaceti letech, kdy se moc soustředila v rukou jednoho člověka, by Rusové museli poprvé převzít odpovědnost za vlastní budoucnost. A to by mohlo být bolestivější než samotný pád režimu.

Putinovo Rusko stojí na strachu, propagandě a iluzi síly. Pokud by se tato konstrukce zhroutila, trvalo by dlouho, než by se země z chaosu zvedla. Ale možná by to byl začátek návratu do světa, kde slovo vůdce neznamená víc než lidský život.