ROZHOVOR. Europoslanci se v polovině října sešli po sedmi letech se zástupci Číny. Vztahy nejprve přerušila pandemie covidu a poté Čína v roce 2021 uvalila sankce na pět europoslanců a na výbor pro lidská práva. Evropský parlament reagoval zákazem diplomatického kontaktu. Podle přímých svědků říjnového jednání v Bruselu komunikace mezi europoslanci a zástupci Číny drhla.
„Snažili jsme se vést konstruktivní dialog, ale odpovědi čínské delegace mě upřímně šokovaly,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org europoslankyně Markéta Gregorová, která se jednání zúčastnila coby první místopředsedkyně Delegace EP pro vztahy s Čínskou lidovou republikou.
Co pro vás bylo na schůzce tak šokující?
Šokující pro mě byla absence alespoň předstírané diplomacie. Věnuji se Číně dlouho a vím, jak Čína smýšlí o Evropě. Ale překvapilo mě, že nám to její představitelé řekli takto přímo ve chvíli, kdy deklaratorně tvrdí, že chtějí obnovit a zlepšit vztahy s EU. Údajně byly odstraněny i sankce na vstup Číňanů do Evropského parlamentu a náš vstup do Pekingu. To vše znělo jako oteplování vztahů, byť já osobně jsem s ním do jisté míry nesouhlasila, mimo jiné i vzhledem k podpoře ruské agrese na Ukrajině ze strany Číny.
I když Čína navenek stále tvrdí, že je v tomto konfliktu neutrální, od začátku agrese proti Ukrajině se stala největším dodavatelem zboží dvojího užití pro Rusko. Téměř 90 procent dovozu ruských mikročipů pochází z Číny, stejně jako zhruba 70 procent všech obráběcích strojů dovážených do Ruska. Několik čínských společností dokonce přímo podporuje ruský vojenský průmysl.
Na dotazy na toto téma odpovídala delegace poměrně agresivně s tím, že Tchaj-wan je jejich, že si tam Čína může dělat co chce, a že se do toho nemáme vůbec vměšovat.
Zeptala jsem se proto, zda Čína v této souvislosti uvalila také nějaké sankce. Čínská delegace na přímé otázky na toto téma neodpovídala, o tématu války na Ukrajině ale přesto řeč byla. Jejich hlavní velvyslanec začal polemikou o tom, že za ruskou válku může NATO, protože se příliš rozpíná, a že toto byla jen logická reakce Ruska. Uvedl, že nevidí žádný důvod, proč by NATO mělo v dnešní době existovat. Dále zmínil, že podle něj za válku na Ukrajině může i EU, která má „expanzivní politiku“. Připomněla jsem mu, že EU je dobrovolný spolek, který nechce nikoho, ani Ukrajinu, okupovat.
Jak reagovali na tato slova ostatní členové europarlamentu?
Jak kdo. Zástupci frakce Patrioti pro Evropu (PfE) čínské delegaci téměř poklonkovali, většinou svoji řeč uvedli vždy chválou na Čínu. Například na nový přístav v Pekingu, který je údajně vrcholem technologie. Jeden z poslanců za PfE řekl, že Číně gratuluje a už se moc těší, až se tam pojede podívat. Takto mluvil poté, co už zazněla ze strany čínské delegace kritika na EU a NATO.
Ale setkání se zúčastnili i lidé z jiných frakcí, například slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová z EPP. Ta dlouhodobě podporuje utiskované menšiny v Číně včetně křesťanů a toto téma zmiňovala i tentokrát. Za své kritické výroky byla Lexmannová jednou těch, kteří byli v minulých letech Čínou sankcionováni. Ptala se delegace mimo jiné na to, zda bude tedy nyní odebrána ze sankčního seznamu, protože na webu čínského ministerstva zahraničí je stále uvedena. Odpověď se ale nedozvěděla.
Europoslankyně z frakce Renew se zase ptala na Tchaj-wan. V Evropském parlamentu máme četné informace o tom, že eskalace na Tchaj-wanu přijde a že se ní máme počítat. Na dotazy na toto téma odpovídala delegace poměrně agresivně s tím, že Tchaj-wan je jejich, že si tam Čína může dělat co chce, a že se do toho nemáme vůbec vměšovat.
Po asistentech europoslanců nikdo nevyžaduje bezpečnostní prověrku… Jak jsme ale zjistili, velmi pravděpodobně čínský špion v Evropském parlamentu Kaj Lin, který pracoval jako asistent pro českého europoslance Jana Zahradila, v parlamentu už nepracuje.
Myslíte si, že EU bude vztahy opravdu dále rozvíjet, a to i v případě, že Čína bude eskalovat situaci na Tchaj-wanu?
Na to bohužel nikdo nemá odpověď, protože členské státy odmítají sdílet údaje o svých závislostech. Takže vůbec nevíme, kdo je na Číně nejvíc závislý. Jedna česká organizace vypracovala analýzu, která predikuje, jak by se v případě eskalace dění na Tchaj-wanu situace vyvíjela pro Česko i Evropu, které jsou závislé na Číně i na Americe. Z analýzy vyplývá, že na takovou situaci nejsme připraveni a nemáme k realistickým krokům právě v oblasti závislostí ani dostatek informací. Větší je ale strategicky závislost spíše na Číně, vznikl by proto pravděpodobně velký tlak průmyslu na politiky, abychom byli v případě konfliktu neutrální.
Takže by zřejmě převládly ekonomické zájmy?
Máme tady německé automobilky, které čelí konkurenci a obrovským problémům kvůli dílům a dnes už i know-how z Číny. Ty si stěžují, že potřebují dialog s Čínou rozvíjet. A někteří politici pro ochranu svých automobilek udělají cokoliv, například němečtí lidovci. Ti mají zároveň předsedkyni Evropské komise a většinu v Evropském parlamentu. Předsedkyně komise byla nakonec tou, která nyní obnovení rozhovorů s Čínou iniciovala. Frakce Patriotů (PfE) toto samozřejmě velmi podporuje.
Podle mě bychom měli ale řešit ve vztahu k průmyslu především to, že evropské firmy v Číně nemají stejný přístup na trh a právní ochranu, jakou čínské společnosti užívají v Evropské unii. Čína masivně dotuje svůj průmysl, čímž narušuje globální trh, a nedodržuje pravidla Světové obchodní organizace, ačkoli se k nim zavázala.
Čínští představitelé ale ani na tohle neodpověděli. Společný narativ všech jejich výstupů byl, že EU se má přestat vměšovat, má se přestat rozšiřovat, má si udělat domácí úkoly. Čína si může dělat, co chce…
Takže o lidských právech se na schůzce ani nemluvilo?
Evropský parlament na začátku října odhlasoval další rezoluci, která požaduje propuštění švédského nakladatele čínského původu Kuej Min-chaje, který byl před deseti lety nelegálně unesen a uvězněn v Číně. Ptali jsme se na něj samozřejmě a řekli jsme, že až budeme v květnu v Číně, budeme se s ním chtít setkat. Tuto otázku čínská delegace ignorovala. Čína se odmítala bavit o lidských právech už před pěti lety, proto tehdy Evropský parlament veškeré dohody zarazil.
Jaký byl tedy závěr ze setkání s čínskou delegací?
Na schůzce se několikrát zopakovalo, že se vidíme oficiálně poprvé po sedmi letech, a že máme zjevně mnoho nevyjasněných otázek, které se za těch sedm let nakupily. Čínská delegace i přes svá kritická slova potvrdila, že počítá s další komunikací a že příští setkání bude v Pekingu v květnu. Výbor pro vztahy s Čínou tuto schůzku v Pekingu rušit nebude. Už jen proto, že tam chce jet také řada dalších výborů a myslíme si, že náš výbor by měl jednání vést v souladu se strategií Evropského parlamentu. Výbory vedou různí lidé z různých frakcí, kteří mají různé zájmy…
Jsou podle vás v europarlamentu stále infiltrovaní čínští špioni?
Myslím si, že ano, a nejen čínští. Například po asistentech europoslanců nikdo nevyžaduje bezpečnostní prověrku… Jak jsme ale zjistili, velmi pravděpodobně čínský špion v Evropském parlamentu Kaj Lin, který pracoval jako asistent pro českého europoslance Jana Zahradila, v parlamentu už nepracuje.