Češi se chtějí učit nové dovednosti: firmy je ale neumí využít

2 min

Sdílet

Třetina českých zaměstnanců zvažuje změnu práce, přestože vzdělávacích programů na pracovištích přibývá. Problém je v tom, že nové dovednosti často nenajdou uplatnění a zaměstnanci nevidí možnost profesního posunu. Pokud se jim nenabízí zajímavější náplň práce, rozhlížejí se po jiných příležitostech. Firmy tak riskují, že přijdou o nejmotivovanější lidi, i když do jejich rozvoje investují.

Práce

Zdroj: Pixabay

Třetina českých zaměstnanců zvažuje změnu práce, přestože vzdělávacích programů na pracovištích přibývá. Problém je v tom, že nové dovednosti často nenajdou uplatnění a zaměstnanci nevidí možnost profesního posunu. Pokud se jim nenabízí zajímavější náplň práce, rozhlížejí se po jiných příležitostech. Firmy tak riskují, že přijdou o nejmotivovanější lidi, i když do jejich rozvoje investují.

Vzdělávání jako cesta k posunu

Češi vnímají firemní vzdělávání nejen jako splnění povinných školení, ale hlavně jako šanci profesně růst. Pokud jim firma nenabídne možnost posunu, hledají cestu jinam. Po vyšší mzdě je právě zajímavější náplň práce druhým nejčastějším důvodem změny zaměstnání.

Možnost ovlivnit obsah vzdělávání má jen menšina pracovníků. Pouze 24 % lidí si může vybrat, kam svůj rozvoj zaměří. U většiny rozhoduje zaměstnavatel bez jejich účasti. Situace je navíc nerovnoměrná – výhody mají spíše mladší a lépe placení.

„Zajímavější náplň práce je po vyšší mzdě druhým nejčastějším důvodem změny zaměstnání v ČR. Češi ovšem práci mění méně často než zaměstnanci v jiných zemích a vzdělávání vnímají především jako cestu k posunu v rámci firmy,“ říká analytik trhu práce Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Starší zaměstnanci zůstávají stranou

Nejvíce volnosti mají mladí lidé do 24 let, kde třetina může rozhodovat o svém rozvoji. U zaměstnanců nad 55 let je to méně než 10 %. Firmy tak přehlížejí skupinu, která má často cenné zkušenosti a potenciál.

Většina aktivit se stále zaměřuje na bezpečnost práce, normy či interní procesy. Jen 23 % vzdělávacích programů směřuje k opravdovému profesnímu růstu. Pokud by firmy dokázaly propojovat vzdělávání s kariérním posunem, měly by větší šanci si lidi udržet.

Riziko stagnace

Výzkum JobsIndex 2025 ukazuje, že jen 27 % zaměstnanců vidí ve své firmě zlepšení vyhlídek do budoucna. Pro tři čtvrtiny lidí se jejich perspektiva buď nemění, nebo dokonce zhoršuje. To vytváří tlak na změnu a ohrožuje stabilitu firemních týmů.

V Česku i na Slovensku uvádí téměř 60 % lidí jako hlavní motiv vzdělávání kariérní posun. V jiných zemích regionu nepřesahuje tento podíl polovinu. Zatímco v Estonsku či Lotyšsku je důvodem spíše obava ze zaostávání, u Čechů je klíčová touha posunout se k lepší práci.