CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 01:00

Bývalý ředitel Googlu: AI nezaručí prosperitu všem. Bohatství skončí u hrstky vyvolených

| 4 min

Sdílet

Umělá inteligence přinese nebývalé ekonomické zisky, ale bez účinné regulace a veřejné politiky z nich bude těžit jen hrstka firem a zemí. S tímto varováním vystoupil Eric Schmidt, bývalý šéf Googlu, který volá po mezinárodní spolupráci, otevřené soutěži a větším důrazu na vzdělávání v éře automatizace.

Bývalý ředitel Googlu: AI nezaručí prosperitu všem. Bohatství skončí u hrstky vyvolených

Zdroj: ChinaImages / Depositphotos

V analýze, která kvalifikuje převládající diskurz o technologické budoucnosti, vydal Eric Schmidt, bývalý generální ředitel společnosti Google, vážné varování ohledně rozdělení bohatství vytvořeného umělou inteligencí. Schmidt má daleko k utopickým předpovědím a tvrdí, že umělá inteligence sice bude motorem bezprecedentního vytváření bohatství, ale sama o sobě nedosáhne kýženého dostatku pro všechny občany. Jeho postoj vnáší do celosvětové debaty zásadní protipól a přesouvá pozornost od pouhého produkčního potenciálu ke komplexním socioekonomickým důsledkům jejího zavádění.

Vznáší zásadní námitku proti tzv. hypotéze hojnosti, optimistickému názoru, který předpokládá, že plody umělé inteligence budou rovnoměrně rozděleny mezi celou společnost. Schmidt poukazuje na to, že tento předpoklad obsahuje potenciální chybu, založenou na důkazech, že „tyto technologie mají síťové efekty, které se koncentrují u malého počtu vítězů“. Tento jev znamená, že počáteční výhoda několika hráčů se časem zesílí a vytvoří se ekosystém, v němž vedoucí hráči pohltí většinu vytvořené hodnoty.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Mohlo by vás zajímat: Zapomeňte na 8K. Nové HDR formáty přinášejí skutečný skok v kvalitě obrazu

Schmidtovo varování má podobu řetězce koncentrace na několika úrovních. Za prvé, v globálním měřítku předpokládá scénář, v němž by pouze hrstka zemí mohla zachytit všechny ekonomické přínosy plynoucí z umělé inteligence. Na druhé úrovni, dokonce i v rámci těchto privilegovaných zemí, by se bohatství nerozptýlilo, ale zůstalo by v rukou malé skupiny společností a jednotlivců. „Mohli byste si například představit, že by všechny tyto výhody získával malý počet zemí. V těchto zemích byste si mohli představit malý počet firem a jednotlivců, kteří by tyto zisky vytvářeli,“ říká. Schmidt označuje tuto dynamiku za „otázky veřejné politiky“, z čehož vyplývá, že řešení nebude pouze technické.

Vytváření bohatství je nepopiratelné

Schmidt důrazně potvrzuje potenciál umělé inteligence vytvářet ekonomickou prosperitu. „Není pochyb o tom, že bohatství bude vytvořeno, protože bohatství pochází z efektivity,“ prohlašuje. Své tvrzení dokládá přímými postřehy a konstatuje, že „každá společnost, která zavedla umělou inteligenci, zaznamenala obrovské zisky“. Pro ilustraci se opírá o konkrétní příklad zmíněný v jeho projevu.

„Představte si, že jsme tady v Saúdské Arábii. Máte celou tuhle distribuci ropy, všechny ty ropné sítě, všechny ty ztráty. Umělá inteligence to může snadno zlepšit o 10 %, 20 %. Pro tuto zemi jsou to obrovská čísla.“

Zásadní otázkou, jak říká Schmidt, je určení distribučního vzorce těchto zisků. Jeho diagnóza se přiklání spíše k budoucnosti koncentrace než rovnosti. Naznačuje, že klíčová otázka zní: „Jsou tyto zisky rovnoměrné, což by byla naše naděje, nebo se podle mého názoru, což je pravděpodobnější, soustředí převážně kolem prvních osvojitelů, síťových efektů, dobře řízených zemí a možná i kapitálu?“

Kromě energetického sektoru uvádí Schmidt další oblasti, kde má umělá inteligence způsobit revoluci v procesech. V oblasti biologie, medicíny a objevování léků předpovídá „mnohem rychlejší schvalovací cykly léků“ a „mnohem nižší náklady na zkoušky“. A v oblasti materiálů předpovídá schopnost „vyrábět materiály mnohem efektivněji a snadněji“. Tato vlna efektivity však není společným dobrem, které se bude automaticky rozdělovat. Upozorňuje, že „společnosti, které si rychle osvojí umělou inteligenci, získají neúměrný zisk“.

Nerovnost a budoucnost práce

Kromě koncentrace bohatství Schmidt varuje také před dopadem AI na trh práce. Podle něj by automatizace řízená umělou inteligencí mohla nahradit řadu pracovních míst, zejména těch, která vyžadují opakující se nebo nízkoúrovňové dovednosti. To by mohlo prohloubit ekonomickou nerovnost, protože vytlačení pracovníci by mohli mít potíže při hledání nových pracovních míst, která by nabízela srovnatelnou mzdu. Schmidt však také naznačuje, že AI by mohla vytvořit nové pracovní příležitosti v nově vznikajících odvětvích, i když to bude vyžadovat značnou adaptaci současné pracovní síly prostřednictvím vzdělávání a celoživotního učení.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Schmidt zdůrazňuje význam veřejné politiky pro zmírnění negativních dopadů koncentrace bohatství a přesunu pracovních sil. Obhajuje regulaci, která podporuje hospodářskou soutěž a zabraňuje monopolizaci trhu několika technologickými společnostmi. Zdůrazňuje také potřebu vzdělávací politiky, která připraví budoucí generace na svět práce, jemuž stále více dominují technologie. To zahrnuje nejen technické dovednosti, ale také schopnosti kritického myšlení a řešení problémů.

Úloha mezinárodní spolupráce

V neposlední řadě Schmidt zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce při vývoji a regulaci umělé inteligence. Tvrdí, že globální výzvy, jako je změna klimatu a pandemie, vyžadují technologická řešení, která překračují hranice států. Spolupráce mezi zeměmi by mohla usnadnit sdílení znalostí a zdrojů a zajistit spravedlivější globální rozdělení přínosů AI.

Eric Schmidt nabízí diferencovaný pohled na budoucnost umělé inteligence a zdůrazňuje jak její potenciál vytvářet bohatství, tak výzvy, které představuje z hlediska spravedlnosti a zaměstnanosti. Z jeho analýzy vyplývá, že pro maximalizaci přínosů umělé inteligence bude klíčové zavést účinné veřejné politiky a podpořit mezinárodní spolupráci.

Bývalý ředitel Googlu: AI nezaručí prosperitu všem. Bohatství skončí u hrstky vyvolených

„Bojovníci proti dezošům“. Kdo je Mike a jeho gang, který řízl do Rajchlova soukromí?

Jak se rodí ikona? Lucie Borhyová a její styl: trefy, přešlapy i tajné triky oblíbené moderátorky

Z dovolené se tu už nevrátili. Dokument odhalil místo, kde lidé beze stopy mizí během pár vteřin

Vyhrajte až 300 000 Kč pouhým čtením článků

"Chlapi mě pořád zvou na rande, myslí si, že jsem teplej," stěžuje si Jaromír Nosek