Byli jednou dva písaři: Potkali se před více než 130 lety na lavičce v Paříži a změnilo jim to život

Sdílet

František Diviš Bartoloměj Bouvard a Juste Roman Cyril Pécuchet se setkali řízením osudu jednoho dne na lavičce v parku a vydali se prožít zbytek života do romantického prostředí francouzského venkova.

Zdroj: PatrikPaprika / Creative commons, CC-BY-SA

Desetidílný seriál z roku 1972 patří k předním dílům naší seriálové tvorby a je až s podivem, že v domě tvrdé normalizace takový skvost vznikl. Jaroslav Dietl měl opět ohromný smysl pro hledání poutavých námětů, které měly u diváků bodovat. Předlohou mu byla skromná kniha francouzského spisovatele Gustava Flauberta.

A tak se zrodil seriál plný laskavého humoru a neuvěřitelných hereckých kreací pánů Miroslava Horníčka a Jiřího Sováka. I přes humorně laděný nadčasový příběh si divák v seriálu našel životní moudrost.

Mohlo by vás zajímat: Žena za pultem: Zdeněk Řehoř dostal roli tak trochu proto, že měl utajený milostný poměr s Jiřinou Švorcovou

Pro seriál si tvůrci vybrali Trojanův mlýn (na úvodní fotografii), který je u filmařů velmi oblíbený. Nachází se v pražském Suchdole v Tichém údolí. Právě na toto místo se po setkání v první epizodě vydávají naše seriálové postavy. Pan Bouvard zdědil nečekaně větší obnos peněz a rozhodl se zakoupit venkovský statek. Aby mu nebyla dlouhá chvíle, pozval k soužití čerstvého přítele, se kterým se nedávno seznámil. Oba muži se tak rozloučili s městským životem a odjeli si plnit své dávné touhy po dobrodružném životě.

Video k článku ZDE

Krásné prostředí seriálu je stejně tak atraktivní jako herecký koncert obou pánů. Trojanův mlýn byl původně vodní dílo stojící na historické stezce. Během dlouhé historie se ve mlýně vystřídalo několik majitelů až do roku 1922, kdy rozsáhlý objekt zakoupil hostinský Ladislav Beyerle. Ten provoz mlýna ukončil a v areálu vybudoval hostinec U Trojanů. V mlýnské nádrži vzniklo koupaliště. V roce 1942 opět areál změnil majitele a stavitel Šašek v něm zbudoval byty. Pro zachování atmosféry ponechal v areálu mlýnské kolo.

Statek si dokázal udržet romantickou venkovskou atmosféru dodnes a lze si zde uspořádat různé oslavy a svatby. Občas sem zavítají i filmaři. Kromě zmíněného seriálu se zde točil i seriál Synové a dcery Jakuba Skláře nebo filmy Signál a Bestiář.

Seriál je zajímavý především tím, že jeho knižní předloha není nijak slavná, a dokonce jde spíše o nudné čtení. Celé kouzlo seriálu vzniklo díky talentu Miroslava Horníčka a Jiřího Sováka, kteří natáčení pojali jako jednu velkou improvizaci. Vždy si jen přečetli, o čem má scéna být, a potom už šlo vše podle jejich not.

Mohlo by vás zajímat: Ona hrála role rázných žen, on byl kliďas. Jaké bylo skutečné manželství Věry Tichánkové a Jana Skopečka?

V seriálu se objevila také Věra Tichánková, Klára Jerneková a nezkušený Josef Dvořák, který si musel dát při natáčení seriálové svatby pár panáků na kuráž.

Klára Jerneková celé natáčení naříkala, jak je tlustá a musí dát kila dolů. Režisér Jan Roháč rozhodl, že budou tedy hubnout všichni. Jak se však ukázalo, byl to nemožný úkol, protože na statku bylo stále tolik jídla, že i hlavní hrdinové pěkných pár kilogramů nabrali.

Mohlo by vás zajímat: Martin Růžek si natáčení seriálu Doktor z vejminku užíval a stopa Jaroslava Dietla je i zde jasná

Idylické natáčení přerušila tragédie. Horníčkův syn jezdil s otcem na natáčení. Bohužel byl epileptik a jednoho dne, když se procházel po okolí, dostal záchvat a upadl do malého okrasného jezírka. V jezírku nebylo ani moc vody, ale nikdo bohužel nebyl na blízku, aby zasáhl a syn se mu utopil.

Natáčení bylo přerušeno a nikdo netušil, co bude dál. Nakonec už po týdnu se dostavil i Horníček a natáčelo se dál. Práce mu pomohla těžké chvíle překonat.