Bez lítosti: První zpověď žháře z Bohumína, nejstarší doživoťák i jediný muž odsouzený k 50 letům

| 4 min

Sdílet

Třetí řada doku série Bez lítosti přináší výpovědi lidí, kteří mají na svědomí ty nejbrutálnější činy moderní historie. Oheň v Bohumíně. Vyvražděná rodina.

Alexandr Klempar, Bez lítosti

Zdroj: FOTO:Distr. FTV Prima/prima+

České věznice skrývají příběhy, které by neměly nikdy spatřit světlo světa. Přesto se nyní dostávají ven a jejich síla je až fyzicky nepříjemná. Třetí řada dokumentární série Bez lítosti přináší výpovědi lidí, kteří mají na svědomí ty nejbrutálnější činy moderní historie. Oheň v Bohumíně. Vyvražděná rodina. Padesátiletý trest. Režisérka Martina Eretová se opět posadila tváří v tvář zlu a přináší svědectví, u kterého se tají dech. Na obrazovky míří materiál, který jde až na dřeň. Bez omluv. Bez příkras.

Chladnokrevná likvidace rodiny

Marek Protivánek. Jméno, které možná v záplavě zpráv zapadlo. Jeho čin však zůstává v policejních spisech zapsán jako jeden z nejděsivějších. Zavraždil tři členy vlastní rodiny. Otce a dva sourozence. Důvod byl podle vyšetřovatelů až banální. Provedení naopak neslo znaky chladné úvahy a absolutní absence citu. V nové sérii mluví klidně. Racionálně. Martina Eretová přiznává, že právě jeho případ patří k těm, ze kterých jde největší hrůza. Chybí tam totiž jakákoliv sebereflexe. Je to pohled do očí člověka, který vůbec nechápe tíhu toho, co způsobil.

Celý projekt stojí na schopnosti autorky vést dialog i s lidmi, které společnost zvrhla. Není to jednoduchá disciplína. Eretová musí balancovat mezi profesionalitou a přirozeným lidským odporem k násilí. „Každý rozhovor trvá několik hodin a je psychicky náročný. Odsouzení se často chtějí prezentovat lépe, než jaká je skutečnost, a mojí prací je dostat z nich co nejsyrovější pravdu bez příkras. To je moje hlavní pravidlo,“ řekla pro prima+ Martina Eretová. Její slova potvrzují, že divák neuvidí divadlo pro kamery. Uvidí realitu vězeňského světa.

Jedenáct mrtvých v Bohumíně

Mnohem známější tváří pro veřejnost je Zdeněk Konopka. Muž, který má na svědomí jedenáct lidských životů při nejtragičtějším žhářském útoku v novodobé historii. Bohumínská tragédie otřásla celým Českem. Uhořela mu tam manželka. Syn. Vnuk. Konopka u soudu prakticky nepromluvil. Přijal dohodu o vině a trestu. Veřejnost tak nikdy neslyšela jeho verzi událostí z jeho vlastních úst. Až doteď.

V dokumentu poprvé popisuje motivy svého činu. Není to omluva. Není to ani pokání. Je to pokus pojmenovat katastrofu, kterou sám inicioval. Eretová tento rozhovor označuje za jeden z nejemotivnějších a nejpřekvapivějších momentů celé série. Konopka se nesnaží vyvinit. Spíše se snaží vysvětlit nevysvětlitelné. Divák se tak dostává do hlavy člověka, který ze msty zapálil byt plný lidí a nyní dožívá s vědomím, že zabil své nejbližší.

Padesát let za mřížemi

Unikátem v českém vězeňství je Patrik Konya. Jediný vězeň v republice s trestem padesáti let. Tato sankce je v praxi často přísnější než doživotí kvůli specifickým pravidlům podmíněného propuštění. Konya zabil otčíma. Později ve výkonu trestu zabil i spoluvězně. Je impulzivní. Agresivní. Dlouhodobě má pověst nejproblémovějšího vězně. Práce s ním byla pro štáb extrémně náročná. Chvíli se baví, chvíli je hrozbou. Režisérka Eretová ho popisuje jako extrémně specifického respondenta, který se zčásti baví samotným vytržením z rutiny.

Jeho případ doplňují další temné osudy. Adolf Hlubik je nejstarším doživotně odsouzeným vězněm v Česku. Dvojnásobný sériový vrah a recidivista, který byl v roce 2023 byl znovu odsouzen za vraždu ženy v herně. Jeho životní dráha je obrazem naprostého selhání. Rozhovory s ním probíhají v mrazivém odstupu. Je to vhled do mysli pachatele, který už nemá co ztratit. Proto mluví až nepříjemně otevřeně.

Dalším z aktérů je Pavel Šesták. Odpykává si osmnáct let. Napadl svého bytného sekáčkem na maso. Podle spisu šlo o reakci na nevhodné návrhy vůči jeho přítelkyni. Čin spáchaný v afektu pod vlivem drog a alkoholu. Jeho výpověď se liší od chladných kalkulů ostatních vrahů. Je chaotická. Bolestivá. Ale nese v sobě prvky lítosti.

Proč točit zlo

Nabízí se otázka, proč dávat prostor lidem, kteří způsobili tolik utrpení. Tvůrci série mají jasno. Nejde o omlouvání zločinu. Jde o pochopení mechanismů, které k němu vedou. „Bez lítosti nevytváří senzaci ani nevynáší vrahy na piedestal. Naopak. Považujeme za důležité ukázat jejich příběhy v kontextu a s jasnými fakty, proto každý díl začíná výpovědí kriminalisty,“ uvedl pro prima+ ředitel platformy Jan Maxa. Cílem je ukázat reálný obraz zločinu očima těch, kteří jej spáchali. Bez nánosu filmové romantiky.

Série startuje 10. prosince na prima+. Otevírá ji zpověď Marka Protivánka. Diváci uvidí i případ Alexandra Klempara, který ubil svou bývalou přítelkyni. Recidivista, jehož život se pohyboval na hraně. Dokument dává prostor i jeho strýci, což dodává kontext rodinného zázemí.

Je to sonda do temných koutů lidské duše. A jak přiznává sama autorka, není snadné ji ustát. „Mráz po zádech mi běhá pokaždé, když mi odsouzený vypráví o momentu, kdy spáchal vraždu. Každý o tom mluví jinak a pokaždé mě zasáhne něco jiného,“ dodala pro prima+ Eretová.

Bez lítosti: První zpověď žháře z Bohumína, nejstarší doživoťák i jediný muž odsouzený k 50 letům

Praktikant Hlaváček už dávno nehraje. Marek Brodský přiznal boj s depresemi i plány na sebevraždu

Křičela, ať to vypnou. Magnetická rezonance vtáhla muže s řetězem na krku, nepřežil

KVÍZ: Prolomíte jednoduché šifry? Většina lidí v řešení tápe

Došel kyslík, nosič přišel o prsty. Hrdiny řešil soud, kolegy nechali v "zóně smrti"

Rusko maže moderní Ukrajinu z mapy „tradičním“ způsobem. Expertka vysvětluje proč