Generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei odmítl obvinění, že firma manipuluje s obavami kolem AI kvůli prosazení vlastní agendy. V otevřeném dopise zdůraznil, že cílem Anthropicu je bezpečný a odpovědný vývoj technologií – bez ohledu na politickou příslušnost. Firma se brání kritice, že brzdí inovace, a naopak zdůrazňuje spolupráci se startupy i vládními institucemi.
Generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei vydal nedávno dlouhé prohlášení, aby vyjasnil nedorozumění ohledně vztahu společnosti k Trumpově administrativě a její politice v oblasti umělé inteligence. Vedoucí představitel společnosti, která stojí za modelem Claude, tvrdí, že o postoji společnosti Anthropic k regulaci a bezpečnosti AI se šíří nepřesná tvrzení.
„Společnost Anthropic byla založena na jednoduché zásadě: AI by měla být silou lidského pokroku, nikoliv nebezpečím,“ napsal Amodei. „To znamená vytvářet skutečně užitečné produkty, upřímně hovořit o rizicích a přínosech a spolupracovat s každým, kdo to myslí vážně.“
Prohlášení přichází po týdnu intenzivních útoků vlivných osobností technologického sektoru na aktivisty a členy Trumpovy administrativy, včetně nového „cara AI“ Davida Sackse a poradce Bílého domu pro technologickou politiku Srirama Krishnana. Oba obvinili Anthropic z rozdmýchávání strachu kolem AI pro politické účely a ze snahy ovládat regulaci prostřednictvím strachu.
Politická válka o regulaci AI
Spouštěčem byl komentář spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, který se veřejně podělil o své „přiměřené naděje a obavy“ ohledně AI a označil ji za „mocnou, záhadnou a poněkud nepředvídatelnou“ technologii. Sacks na to reagoval obviněním, že společnost sleduje „sofistikovanou strategii regulačního zajetí založenou na strašení„, a obvinil ji z podpory legislativního klimatu, které (podle něj) „poškozuje ekosystém startupů„.
Demokratický senátor Scott Wiener, autor kalifornského návrhu zákona SB 53, jehož cílem je posílit bezpečnost pokročilých modelů umělé inteligence, se Anthropicu zastal a odsoudil snahu prezidenta Trumpa zabránit státním regulačním opatřením, aniž by nabídl federální alternativy. V reakci na to Sacks zdůraznil, že Anthropic „spolupracuje s Wienerem na prosazení progresivní vize regulace AI„.
Jiní kritici odvětví, například Sunny Madra, provozní ředitel společnosti Groq a zastánce úplné deregulace, obvinili společnost Anthropic, že „způsobuje chaos v celém odvětví“ tím, že prosazuje minimální bezpečnostní opatření namísto toho, aby upřednostňovala neomezené inovace.
Amodei ve svém dopise tvrdil, že k řízení rizik spojených s umělou inteligencí je třeba přistupovat s logikou „politika nad stranickou politikou“, a prohlásil, že s Trumpovou administrativou sdílí společný cíl: zajistit vedoucí postavení USA v oblasti umělé inteligence, aniž by byly ohroženy společenské hodnoty nebo veřejná bezpečnost.
Jako příklad spolupráce uvedl smlouvu ve výši 200 milionů dolarů mezi společností Anthropic a ministerstvem obrany, které (podle Trumpovy oblíbené terminologie) označil za „ministerstvo války„. Připomněl také, že společnost Anthropic veřejně ocenila prezidentův akční plán pro umělou inteligenci a podporuje jeho iniciativy na rozšíření energetických kapacit země s cílem „vyhrát závod o umělou inteligenci„.
Přesto byla společnost v Silicon Valley kritizována za to, že se odmítá přizpůsobit některým dogmatům tohoto odvětví. Zejména se postavila proti desetiletému zákazu státní regulace AI, což je krok prosazovaný několika technologickými lídry, kteří se obávají, že regulační roztříštěnost bude dusit inovace. Amodei oponoval, že skutečné riziko nespočívá v místní regulaci, ale v tom, že Čína bude moci nadále plnit svá datová centra pokročilými čipy Nvidia vyráběnými v USA, čemuž se Anthropic vyhýbá, i když to znamená ztrátu příjmů.
„Existují produkty, které nebudeme vyrábět, a rizika, která nepodstoupíme, i kdyby nám přinášely zisk,“ zdůraznil.
Generální ředitel také obhajoval rozhodnutí podpořit kalifornský zákon SB 53, který vyžaduje, aby pouze největší společnosti zveřejňovaly své bezpečnostní protokoly v pokročilých modelech. Amodei vysvětlil, že předpis obsahuje výjimku pro společnosti s ročními příjmy nižšími než 500 milionů dolarů, „což chrání většinu začínajících firem„.
„Někteří naznačují, že se snažíme poškodit podnikatelský ekosystém,“ napsal s odkazem na Sacksova obvinění. „To nedává smysl. Startupy jsou jedni z našich nejdůležitějších zákazníků. Pracujeme s desítkami tisíc z nich a spolupracujeme se stovkami akcelerátorů a fondů rizikového kapitálu. Claude je hnacím motorem nové generace společností založených na umělé inteligenci.“
Podle Amodeie se Anthropic během pouhých devíti měsíců dostal z ročního obratu 1 miliardy dolarů na 7 miliard dolarů, přičemž pokračuje v nasazování AI „promyšleně a zodpovědně“.

Zdroj: Youtube.com
Ve svém závěrečném vystoupení generální ředitel potvrdil svůj závazek zaujímat otevřený, ale pevný postoj: „Když souhlasíme s veřejnou politikou, řekneme to; když ne, nabídneme alternativy. Budeme i nadále čestní a přímí a budeme hájit to, co považujeme za správné. Rizika a příležitosti této technologie jsou příliš velké na to, abychom postupovali jinak.“
Globální kontext regulace umělé inteligence
Diskuse o regulaci umělé inteligence není ve Spojených státech ojedinělá. V celosvětovém měřítku diskutují země a organizace o tom, jak řešit etické a bezpečnostní výzvy, které tato technologie představuje. Evropská unie například navrhla zákon o umělé inteligenci, jehož cílem je vytvořit regulační rámec, který zajistí, aby aplikace umělé inteligence byly bezpečné a respektovaly základní práva. Tento přístup kontrastuje s přístupem Spojených států, kde se regulace zaměřuje spíše na inovace a vedoucí postavení v oblasti technologií.
V Asii Čína masivně investuje do umělé inteligence s cílem stát se do roku 2030 světovým lídrem v této technologii. Její přístup je však kritizován za nedostatečnou transparentnost a využívání umělé inteligence v systémech hromadného dohledu. Japonsko naproti tomu zaujalo opatrnější přístup a podporuje umělou inteligenci v odvětvích, jako je zdravotnictví a robotika, avšak se silným důrazem na etiku a ochranu údajů.
V této souvislosti čelí technologické společnosti výzvě, jak se orientovat ve stále složitějším a rozmanitějším regulačním prostředí. Jak jsme viděli, postoj společnosti Anthropic je odrazem napětí mezi potřebou regulace na ochranu veřejnosti a snahou zachovat prostředí příznivé pro inovace.
Budoucnost regulace umělé inteligence bude nakonec záviset na schopnosti vlád a podniků najít rovnováhu mezi těmito protichůdnými zájmy. Pro vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat jak bezpečnost, tak technologický pokrok, bude nezbytná mezinárodní spolupráce a pokračující dialog.