Život na Zemi? Statisticky by vůbec neměl existovat

Nová studie spočítala, jak nepravděpodobný byl spontánní vznik života na rané Zemi. Výsledek? Šance byly téměř nulové. Vědci tak volají po novém přístupu k astrobiologii – a možná i přehodnocení samotné definice života.

Jak dobrý je vesmír ve vytváření života a jak dobrá byla naše planeta? Studie naznačuje, že pravděpodobnost spontánního vzniku živé buňky na rané Zemi mohla být mnohem nižší, než jsme si mysleli.

Klasická věda o vzniku života (abiogeneze) se opírala o geologické a chemické důkazy: jednoduché molekuly se spojovaly, rostly a organizovaly a vytvářely první buňky. Většina těchto modelů se však udržovala bez přísného vyčíslení míry nepravděpodobnosti těchto procesů.

Autor studie Robert G. Endres (Imperial College London) použil teorii informace a algoritmickou složitost k odhadu, jak obtížné by bylo sestavit životaschopnou „protobuňku“ v časovém okně rané Země.

Mohlo by vás zajímat: Kosatky šokují vědce: Naučily se lovit bílé žraloky pomocí transu Závěr je jasný a znepokojivý zároveň: za rozumných podmínek naráží spontánní sestavení organizovaných biologických struktur s dostatečnou „ informací“ pro reprodukci a vývoj na obrovské překážky .

The Math Says Life Shouldn’t Exist: New Study Challenges Origins Theories | https://t.co/fiIPVL78kw

— SciTechDaily (@SciTechDaily1) August 31, 2025

Tuto obtíž vysvětluje několik faktorů. Prvním z nich je entropie: systémy mají sklon k neuspořádanosti. Uspořádání jednoduchých molekul do funkčních struktur vyžaduje překonání protichůdných sil.

K tomu se přidává informační složitost. Sestavení buňky neznamená jen náhodné poskládání molekul, ale uspořádání informací, materiálů a funkcí. Endres to přirovnává k „pokusu napsat článek pro vědecký web náhodným házením písmen“.

Nakonec tu máme časové a historické okno. Ačkoli podle fosilního záznamu vznikl život na Zemi brzy, dostupný čas je při přesném vyčíslení pravděpodobnosti stále omezený .

Znamená to, že život je nemožný? Ne, ale hraničí to s tím. Šance na abiogenezi na dané planetě by byla stejně malá, jako kdybyste trefili stejnou výherní kombinaci v miliardě loterií po sobě nebo vybrali jediný atom v celé galaxii. Podle některých modelů je pravděpodobnost vzniku živé buňky z jednoduchých molekul něco jako jedna ku 10³⁰ až jedna ku 10³⁶ (nebo ještě nižší), což znamená, že kdyby se na každé planetě konala jakási loterie o život, většina výher by zůstala bez vítěze.

Studie netvrdí, že život na Zemi nemohl vzniknout. Tvrdí však: pokud by se tak stalo pouze za pomoci známých náhodných procesů, byla by pravděpodobnost podle současných modelů extrémně nízká.

Studie je varovným signálem: tradiční modely mohou být neúplné a mohou v něm chybět fyzikální nebo chemické jevy, které jsme dosud neobjevili.

K řešení tohoto problému Endres navrhuje využít umělou inteligenci k modelování cest vzniku života a revidovat to, co víme o astrobiologii: nestačí katalogizovat skalnaté planety s vodou. Musíme pochopit, jaká je pravděpodobnost, že tam vznikne a vyvine se buňka: „ Život nemusí být schopen prokázat svou vlastní existenci,“ uzavírá.

Video k článku ZDE Zdroj: Youtube.com

Hledání života mimo Zemi je fascinující obor, který spojuje astronomii, biologii a chemii. Fermiho paradox, který se ptá, proč jsme navzdory rozlehlosti vesmíru nenašli žádné důkazy o existenci mimozemských civilizací, rezonuje s touto studií: mohl by být život skutečně tak vzácný, že ačkoli existují miliardy planet, jen na několika z nich se život ukrývá?

&gt;&gt; POKRAČOVAT VE ČTENÍ ZDE &lt;&lt;

Zdroje článku: arxiv.org , scitechdaily.com , www.techzpravy.cz

Prezidentův "dárek na rozloučenou"? Babišova vláda vymění důležitého velitele

O kolik je šnek rychlejší než ruský voják na Ukrajině? Pokrovsk nabízí odpověď

Neví, kolik času jí zbývá. Markéta Konvičková odletěla přes půl světa, aby si splnila sen z dětství

Vědci z Ostravské univerzity pomohli odhalit, odkud přišli Maďaři

Pondělní čtení NEJEN pro výhru: těžká zima, tichá únava a vesmírná záhada života