CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 04:00

Webbův teleskop možná našel kopii Země: Planetu s podmínkami pro život

3 min

Sdílet

Exoplaneta TRAPPIST-1e, vzdálená pouhých 40 světelných let, vykazuje podle dat teleskopu Jamese Webba známky atmosféry podobné Zemi – ačkoliv zatím není jisté, zda jde o skutečný plynný obal, nebo jen o zmatečná data.

Webbův teleskop možná našel kopii Země: Planetu s podmínkami pro život

Zdroj: titoOnz / Depositphotos

Osud TRAPPIST-1e, skalnatého světa vzdáleného čtyřicet světelných let od Země, visí na vlásku. Data pořízená vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou stejně slibná jako nejednoznačná a vědeckou komunitu staví před zásadní otázku: jedná se o planetu s atmosférou podobnou té naší, nebo je to jen holá skála? Tato zásadní otázka zaměstnává astronomy, kteří se snaží najít odpověď v souvislosti s planetou považovanou za jednu z nejzajímavějších exoplanet pro hledání života.

Ve skutečnosti to nejobjevnější na prvních pozorováních není to, co říkají, ale to, co vylučují. Spektrální analýza světla umožnila vědcům vyloučit hustou atmosféru bohatou na oxid uhličitý, podobnou té na Venuši nebo Marsu, která by znemožnila přítomnost kapalné vody na jejím povrchu. Toto zamítnutí je samo o sobě vítězstvím, protože ponechává otevřené dveře mnohem nadějnějším možnostem. Taková zjištění doplňují výzkum našich planetárních sousedů, kde bylo nedávno objeveno, že Mars obsahuje složité organické molekuly v sedimentárních horninách, což prohlubuje naše chápání potenciálu pro život mimo Zemi.

An exoplanet 40 light years from Earth may have the right conditions for life. The planet, TRAPPIST-1e, is billions of years older than Earth, so complex life could have evolved there. https://t.co/rXahBNQY81
Mohlo by vás zajímat: 80 % vesmíru tvoří něco, co neumíme najít. Nový detektor to ale možná dokáže

— New Scientist (@newscientist) September 11, 2025

Naopak, světelný vzor odpovídá mnohem známějšímu složení: atmosféře, kde by hlavní složkou byl dusík, což je konfigurace velmi podobná té na naší planetě. Tato možnost, jak uvádí web ScienceAlert, udržuje naději, že TRAPPIST-1e je kandidátem na život, protože ochranný plynný obal je předpokladem pro existenci kapalné vody na povrchu.

Kontrastní hvězdný systém a potřeba dalších dat

Optimismus však mírní vlastní historie hvězdného systému. Předchozí studie jiné její planety, TRAPPIST-1d, nezjistily žádné stopy po atmosféře, což bylo pro astronomy pátrající po potenciálně obyvatelných světech ve vesmírném okolí neúspěchem. Tento precedens nabádá k maximální opatrnosti v případě nových křehkých stop, neboť zjištěný signál je zatím příliš slabý na to, aby bylo možné vyvozovat definitivní závěry. Historie a chování hostitelské hvězdy jsou klíčové, protože vesmír je plný nepředvídatelných jevů, jako byl nedávný případ neobvyklé supernovy iPTF14hls, která vykazovala opakované výbuchy jasnosti.

Z tohoto důvodu astronomická komunita nezůstává u spekulací a již připravuje další fázi výzkumu. Plánují se nová a delší pozorování exoplanety pomocí teleskopu Jamese Webba, jehož úkolem je získat mnohem kvalitnější data. Konečným cílem je potvrdit tato předběžná zjištění a nade vší pochybnost určit, zda má tento vzdálený svět atmosférický závoj, který by mohl změnit naše chápání vesmíru.

Význam TRAPPIST-1e při hledání života

Soustava TRAPPIST-1, která je domovem sedmi planet velikosti Země, je od svého objevu v roce 2017 předmětem velkého zájmu. Hostitelská hvězda, ultrachladný trpaslík, nabízí jedinečné prostředí pro studium kamenných planet. Astronomové se domnívají, že díky blízkosti a vlastnostem své hvězdy je TRAPPIST-1e jedním z nejlepších kandidátů na hledání života mimo naši sluneční soustavu. Detekce atmosféry podobné Zemi by mohla naznačovat přítomnost biologických procesů, i když je také možné, že takové vlastnosti jsou výsledkem geologických procesů.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Studium exoplanet, jako je TRAPPIST-1e, nám nejen pomáhá lépe pochopit podmínky, které by mohly podporovat život, ale také rozšiřuje naše znalosti o vzniku a vývoji planetárních systémů. Každý objev v této oblasti nás posouvá o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzásadnějších otázek lidstva: Jsme ve vesmíru sami?

S rozvojem technologií a výkonnějších teleskopů, jako je například teleskop Jamese Webba, vstupujeme do nové éry astronomie. Tyto přístroje nám umožňují pozorovat s větší podrobností a přesností než kdykoli předtím, což otevírá dveře k objevům, které by mohly změnit naše vnímání vesmíru a našeho místa v něm.