Vyšetřování Andreje Babiše ve Francii. V zemi, kde se trestat politiky nebojí

KOMENTÁŘ. Uvěznění bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy ukázalo, že francouzské soudy netrpí přílišným respektem před význačnými politickými figurami. Situace je o to zajímavější, že francouzská finanční prokuratura prošetřuje od roku 2022 případ nákupu nemovitostí Andrejem Babišem. Jde o podezření z praní špinavých peněz v souvislosti s tímto nákupem.

Podle francouzských a britských médií byly nemovitosti koupeny společností se sídlem v Monaku, která byla vlastněna entitou v USA. Financování nákupu bylo provedeno prostřednictvím zpětné půjčky z offshore společnosti z Britských Panenských ostrovů.

Mělo jít o transakci o objemu 14 milionů eur s tím, že se na ní účastnily společnosti v offshore jurisdikcích. Ty půjčily peníze dceřiné společnosti, která koupila nemovitost a Andreja Babiš figuroval na obou stranách transakce.

Francouzský trestní zákoník umožňuje stíhat kohokoli, kdo „usiluje skrýt nebo zamaskovat původ výnosu z trestného činu“, a to i tehdy, když původní čin byl spáchán v cizině, pokud se legalizace peněz děje ve Francii.

Média uvádějí, že vlastnictví těchto společností či nemovitosti nebylo uvedeno v majetkových přiznáních, které měl Andrej Babiš podat v rámci svého působení v politice.

Struktura transakce je hodnocena jako typická pro skrývání skutečného vlastníka nebo původu finančních prostředků, což může být spojováno právě s praním špinavých peněz. Trestní zákoník to vidí jasně Vyšetřování případu je předběžné a bude zřejmě i komplikované, a to mimo jiné kvůli stáří skutků, zahraničním jurisdikcím a mezinárodní spolupráci.

Mají však vůbec francouzské orgány pravomoc vyšetřovat případné finanční delikty českého občana?

Podle francouzského trestního zákoníku platí, že jej lze aplikovat na všechny trestné činy spáchané na území Francouzské republiky. To znamená, že pokud je část skutku spáchána ve Francii, i kdyby pachatel byl cizinec a čin měl mezinárodní rozměr (např. převod peněz, nákup nemovitosti, praní špinavých peněz, korupční platba), je dána jurisdikce francouzských soudů.

Tedy pokud jakákoli osoba použije francouzskou banku, koupí nemovitost ve Francii nebo převede peníze přes francouzské území, čin se udál na francouzském území a může být souzen ve Francii.

Francouzský trestní zákoník umožňuje trestně stíhat kohokoli, kdo „usiluje skrýt nebo zamaskovat původ výnosu z trestného činu“, a to i tehdy, když původní čin byl spáchán v cizině, pokud se legalizace peněz děje ve Francii.

Francouzské právo obsahuje významné zjednodušení důkazní situace: pokud se prokáže, že transakce neměla jiný ekonomicky racionální důvod než zakrytí původu majetku, předpokládá se, že šlo o majetek pocházející z trestné činnosti.

Francie má rovněž tzv. univerzální jurisdikci pro některé zločiny, jako jsou zločiny proti lidskosti, genocida, mučení, a v omezeném rozsahu i velká korupce a praní peněz s mezinárodním dopadem.

Tato jurisdikce umožňuje francouzským soudům jednat z moci úřední, pokud má čin dopad na mezinárodní finanční systém nebo francouzské veřejné zájmy, i když byl jinak spáchán mimo území Francie. Vyšetřování případu Babiš Praní špinavých peněz je ve Francii pojímáno velmi široce. Trestné je nejen aktivní převádění, investování či přeměna takového majetku, ale i pouhá pomoc při jeho uložení nebo zakrytí původu.

Francouzské právo uplatňuje zásadu, podle níž se za základní trestný čin považuje jakýkoli delikt, z něhož pachatel získal majetkový prospěch, a není tedy třeba, aby šlo pouze o určité vyjmenované činy, jako je tomu v některých jiných právních řádech.

Klíčovým orgánem pro odhalování podezřelých transakcí je TRACFIN ( Traitement du Renseignement et Action Contre les Circuits Financiers clandestins ), což je jednotka finanční zpravodajské služby, která přijímá oznámení od povinných osob, především bank, finančních institucí, notářů, advokátů či realitních agentů.

Tyto subjekty mají povinnost identifikovat klienta, sledovat jeho transakce a oznamovat jakékoli podezření, že prostředky pocházejí z trestné činnosti.

TRACFIN pak analyzuje nahlášené případy a pokud shledá podezření důvodným, postoupí je orgánům činným v trestním řízení, tedy nejčastěji policii, státnímu zastupitelství nebo Národnímu finančnímu prokurátorovi, který má na starosti nejzávažnější případy finanční kriminality s mezinárodním přesahem.

Státní zástupce může zahájit předběžné vyšetřování prostřednictvím specializovaných finančních jednotek policie. Právě v této fázi se nachází vyšetřování případu Andreje Babiše.

V případech složitějších, které vyžadují rozsáhlé dokazování, odposlechy nebo mezinárodní spolupráci, je věc svěřena vyšetřujícímu soudci.

Ve fázi vyšetřování se musí prokázat nejen samotné jednání spočívající v převodu, uložení či investování prostředků, ale i vědomí pachatele o jejich nelegálním původu.

Francouzské právo však obsahuje významné zjednodušení důkazní situace: pokud se prokáže, že transakce neměla jiný ekonomicky racionální důvod než zakrytí původu majetku, předpokládá se, že šlo o majetek pocházející z trestné činnosti.

Francouzská justice nemá problém postihovat i politické představitele jiných států.

Vyšetřující soudce se přitom může opřít o řadu indicií; například o neobvyklé převody mezi spojenými osobami, využívání offshore struktur, rozdíl mezi deklarovanými příjmy a skutečným životním stylem nebo snahu vyhnout se bankovní kontrole.

Po dokončení vyšetřování státní zástupce nebo vyšetřující soudce může vydat rozhodnutí o obvinění, případně o postavení obviněného před soud. Francie trestá politiky Francouzská justice nemá problém postihovat i politické představitele jiných států. Například v roce 2017 byl Teodorin Obiang, syn prezidenta Rovníkové Guiney, odsouzen francouzským soudem za praní peněz ke třem letům vězení s podmíněným odkladem a zabavení majetku v hodnotě přes 150 milionů eur.

Stejně tak strýc bývalého syrského prezidenta Bašára Asada Rifaat al-Assad byl odsouzen na čtyři roky vězení za praní peněz a nezákonné nabytí majetku ve Francii.

Francouzské soudy se nezdráhají potrestat ani domácí politiky. Bývalý ministr financí Jérôme Cahuzac byl odsouzen na tři roky nepodmíněně za skrývání finančních prostředků na účtech ve Švýcarsku a Singapuru.

Dlouholetý starosta Levallois-Perret Patrick Balkany dostal pět let za praní peněz spočívající v tom, že koupil několik vil v Maroku a Antilách přes offshore firmy.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Francii ani vysoká státní funkce, domácí či zahraniční, neposkytuje žádnou nebo jen malou trestněprávní imunitu.

Chalupa Kateřiny Neumannové vypadá jako z jiného světa. Mezi Čechy se šíří fotografie, které vzbuzují obdiv

Čím víc česneku, tím víc sexy. Překvapivá jídla, po kterých budete vonět přitažlivěji

„Dokážu se vzdát všeho, kromě piva.“ Marek Taclík o hubnutí, zlatém moku a princích s bříškem

Dnes večer bude možné vidět polární záři. Kde v Česku budete mít nejlepší výhled?

Moderátor Jan Rosák se odstěhoval ze své luxusní vily. Když lidé uviděli interiér, nechtěli věřit vlastním očím