Možnost existence života mimo Zemi byla vždy stálou součástí vědeckého výzkumu. Nejprve byl Mars planetou, která byla předmětem výzkumu možnosti a následného upřesnění podmínek pro jeho existenci. Nyní je v centru pozornosti Venuše, svět, který se na první pohled zdá být životu zcela nepřátelský.
Anomálie v husté atmosféře Venuše znovu rozvířily debatu. Přítomnost nevysvětlitelných plynů naznačuje, že navzdory všem předpokladům by v jejích mracích mohl přežívat nějaký druh mikroorganismu. Tato záhada podnítila ambiciózní vesmírný projekt. Věda se chystá rozluštit záhadu, která by mohla nově definovat naše chápání vesmíru a která probíhá souběžně s dalšími studiemi, jako je například ta, která naznačuje, že by Venuše by mohla mít ve své blízkosti některé asteroidy křižující její dráhu.
Záhada atmosféry Venuše Během posledních pěti let vědci zjistili v atmosféře Venuše přítomnost dvou značně zajímavých sloučenin: fosfinu a amoniaku . Na naší planetě jsou oba plyny spojovány s biologickými procesy nebo průmyslovou činností.
Pozoruhodné je, že není známo žádné vysvětlení, které by výskyt těchto sloučenin na Venuši spojovalo s přírodními chemickými nebo geologickými jevy. Tato absence konvenčního původu nahrává hypotéze o biologické aktivitě.
Zdroj: Youtube.com
V reakci na to vyvíjí profesorka Jane Greavesová z Cardiffské univerzity se svým týmem iniciativu, jejímž cílem je tuto záhadu blíže prozkoumat. Jejich návrh s názvem VERVE byl představen na Národním astronomickém setkání 2025.
Ambiciózní mise k sousední planetě Koncept VERVE (Venus Explorer for Reduced Vapours in the Environment) počítá se sondou velikosti CubeSatu. Její rozpočet ve výši přibližně 50 milionů eur (asi 1,25 miliardy korun) by umožnil její připojení k misi EnVision Evropské kosmické agentury, která je plánována na rok 2031.
Po příletu na Venuši by se VERVE odpojila a prováděla nezávislý výzkum. Jejím hlavním cílem bude zmapovat fosfin, amoniak a další plyny, jejichž přítomnost se v atmosféře Venuše přirozeně nepředpokládá.
Profesorka Greavesová uvedla, že její nedávná data nalezla „další důkazy o přítomnosti amoniaku na Venuši“, což naznačuje jeho přítomnost v obyvatelných zónách mraků. Jediným způsobem, jak potvrdit jeho původ, je přímý průzkum.
První detekce fosfinu v roce 2020 vyvolala diskusi. Projekt JCMT-Venus však sledoval signaturu tohoto plynu a potvrdil jeho existenci a proměnlivost v závislosti na denním a nočním cyklu a poloze na planetě, jak uvedl Dr. Dave Clements.
Kromě toho byla v loňském roce oznámena předběžná detekce amoniaku na Venuši. Na Zemi tento plyn vzniká především biologickou činností, což přidává další otázky o jeho původu na tak extrémní planetě.
Ačkoli povrch Venuše zaznamenává teploty blízké 450 stupňům Celsia, ve výšce asi 50 kilometrů jsou podmínky jiné. Teploty se zde pohybují mezi 30 a 70 stupni Celsia a atmosférický tlak je podobný zemskému.
Za těchto podmínek by bylo pravděpodobné, že by mohly přežít některé extrémofilní mikroby, možná jako pozůstatky mírnější venušské minulosti. Jediným způsobem, jak tyto hypotézy potvrdit, je vyslat sondu, která by to zjistila. V letošním roce se očekávají další vědecké publikace s dalšími údaji.
Budoucnost průzkumu Venuše Průzkum Venuše není novým konceptem. V 60. a 70. letech 20. století se sovětským sondám Venera podařilo přistát na jejím povrchu, i když kvůli extrémním podmínkám přežily jen několik hodin. Přesto tyto mise poskytly cenné údaje o atmosféře a povrchu planety.
Dnes technologie výrazně pokročily a umožnily vyvinout sofistikovanější přístroje, které by mohly poskytnout definitivnější odpovědi. NASA také zvažuje vlastní misi k Venuši s názvem DAVINCI+, která plánuje podrobně prozkoumat atmosféru a geologii planety.
Kromě toho zájem o Venuši ve vědecké komunitě roste, a to nejen kvůli možnosti výskytu života, ale také kvůli tomu, co nás planeta může naučit o vývoji planet a skleníkovém efektu. Venuše se svou hustou a horkou atmosférou je extrémním příkladem toho, co by se mohlo stát na Zemi, kdyby se klimatické změny nekontrolovaly.
Hledání života na Venuši nakonec nespočívá pouze v nalezení živých organismů, ale také v lepším pochopení planetárních procesů a rozmanitosti podmínek, které mohou podporovat život ve vesmíru.