<p>K nejčastějším zdravotním problémům spojených s vysokými teplotami patří úžeh a úpal. Úžeh si může přivodit každý, kdo se delší dobu vystavuje přímému slunečnímu záření. Dojde tak k celkovému přehřátí. Podobné je to s úpalem, ten ale provází nepříjemné následky jako je nevolnost, malátnost a zvýšená teplota či třesavka.</p> <p>Podobně je to s dehydratací, ke které dochází velmi často, a to z jednoduchých důvodů. Lidé nepijí tak často, jak by měli, a pokud vykazují nějakou fyzickou aktivitu, voda se z těla rychleji ztrácí a není dostatečně doplňována. „<em>Horké počasí může způsobit zdravotní komplikace komukoliv. Nejvíce jsou ohroženi starší lidé zpravidla nad 65 let věku, malé děti do 4 let, těhotné ženy a lidé dlouhodobě nemocní,</em>“ říká tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje <strong>Petra Kafková</strong>.</p> <p>Nejlepší obranou před nežádoucími účinky letního počasí je včasná prevence. Jde především o dodržování pitného režimu, omezení pobytu na přímém slunci a nošení pokrývek hlavy. V případě delšího pobytu u vody může pomoct pravidelné ochlazování.</p> <p>Co se týká pitného režimu, nejvhodnější nápoje na doplnění tekutin jsou kohoutková voda, minerálka či neslazené čaje. Vhodné můžou být i ovocné a zeleninové šťávy. Naopak vyhnout by se lidé měli nápojům s vyšším podílem cukru. Patří mezi ně třeba ledové čaje, energetické drinky nebo kolové nápoje a jiné limonády. Nebezpečná může být také konzumace alkoholu ve větším množství, který z těla odvádí tekutiny a minerální látky. V průměru by měl dospělý člověk vypít dva a půl litru tekutin, při vyšší fyzické námaze samozřejmě víc.</p> <h3>Pozor na skladování jídla</h3> <p>V letních měsících může tělu pomoct i lehčí strava. Vhodné je do jídelníčku zařadit ovoce a zeleninu s vysokým obsahem vody, zeleninové i těstovinové saláty a studené polévky. Kdo by chtěl něco sladkého, může si z ovoce vyrobit domácí zmrzlinu nebo koktejl.</p> <p>Horké dny jsou jako stvořené pro množení bakterií a mikroorganismů na potravinách. Proto je dobré je správně skladovat a dobře o ně pečovat. Ovoce a zelenina se musí ihned po nákupu omýt a uchovávat bychom je měli tak, aby se na ně nedostal například dotěrný hmyz. Rychle se kazící potraviny je lepší nakupovat v menším množství a neotálet s jejich konzumací.</p> <p>K létě také neodmyslitelně patří grilování. Nejdůležitější je správně zpracovat maso. V jeho syrové podobě by nemělo přijít do styku s jinými potravinami a do doby, než ho opravdu budeme potřebovat, by mělo zůstat v lednici, aby se v horku nezkazilo.</p> <h3>Zvýšená úrazovost</h3> <p>Kromě dehydratace a celkového přehřátí organismu doprovází prázdninové měsíce zvýšená míra úrazovosti. To se týká převážně dětí, které si nejčastěji poraní zápěstí, kotník či hlavu. Nejvíce úrazů se děje v červenci, v tomto období se totiž koná většina letních táborů. Zvýšená aktivita a přírodní prostředí tak vedou k více úrazům, ať už jsou to ty malé, které se dají hned ošetřit, nebo ty větší, pro které dítě skončí se sádrou.</p> <p>„V<em> horkém počasí záchranná služba zpravidla eviduje nárůst kolapsových stavů obecně. Zároveň stoupá počet výjezdů k pacientům s cévními mozkovými příhodami, akutním koronárním syndromem a dušností. A v neposlední řadě se zvyšuje i počet zásahů u dopravních nehod a úrazů</em>,“ vysvětluje Kafková.</p> <p>Mezi nejčastější úrazy se řadí právě zlomeniny nebo třeba naražení, dále vymknutí a podvrtnutí. Dále děti často trpí na tržné a sečné rány, méně už na pohmožděniny, otoky a v malém procentu případů se jedná o popáleniny. „J<em>iž během této soboty jsme zaznamenali nárůst počtu zásahů o 20 % oproti běžnému průměru</em>,“ dodává Kafková.</p> <p>Rizikové může být i koupání, a to hlavně u malých dětí. Proto je dobré je u bazénů i přírodních vodních ploch neustále hlídat. U větších dětí a také dospělých se zranění můžou přivodit také, ale spíše skokem do vody v nevhodném místě. Dalším faktorem je také křeč v nohách, to může být nebezpečné v případě, že je plavec daleko od břehu a bez pomoci.</p>
