<p>Geocentrismus vznikl ve starověkém Řecku, v 17. století ho nahradil heliocentrismus. Očividně tedy Země obíhá kolem Slunce, jak to tvrdí veškeré učebnice. Jenže jak to vlastně víme a hlavně jak to můžeme každý posoudit? <strong>Geocentrický model vesmíru není o nic víc šílený než prohlášení,</strong> že tenisový míček je složený z protonů, elektronů a neutronů. Ano, většina z nás věří existenci těchto částic, jenže jak si to může ověřit běžný smrtelník?</p> <h2>Případ jménem geocentrismus</h2> <p>Naše denní realita se díky vědomí elektronů nebo protonů nijak neliší a to samé platí pro heliocentrismus. Při absenci jakýchkoli znalostí o světě by nám geocentrismus přišel naprosto v pořádku, <strong>protože Země se s námi přece nehýbe, že?</strong> Dalším argumentem pro geocentrický model je hvězdná paralaxa či její absence. Jedná se o zdánlivou změnu viditelných objektů v závislosti na tom, odkud se na ně díváme.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="546" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/a765dbf9-3f33-495a-073e-050d6f95a700/public" alt="" class="wp-image-30158" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pixabay</span></span></figure></div> <p>Staří Řekové tvrdili, že jestli se Země pohybuje kolem Slunce, pak by hvězdy měnily pozici právě kvůli jejímu pohybu. Jenže ony se nehýbou. Respektive hýbou, ale <strong>nehýbou se dostatečně na to, abychom si toho my všimli.</strong> Je to naprosto totéž jako pocit, že vás při řízení auta sleduje Měsíc. Je zkrátka příliš daleko na to, abychom si jakékoli změny všimli. S postupujícím pokrokem v pozorování má geocentrismus stále více trhlin.</p> <h2>Jak poznat oběh kolem Slunce</h2> <p>Můžete věřit učebnicím. Případně existuje několik postupů, jak si ověřit, co obíhá kolem čeho. Jedním z nich jsou fáze planety Venuše, která je na nebi viditelná. Krom toho vykazuje podobné rysy a fáze jako Měsíc. <strong>Zaprvé ji vidíme proto, že odráží světlo Slunce. </strong> Zadruhé díky fázím je někdy blíž a někdy dál. Plnou Venuši tak uvidíte, když je na druhé straně Slunce. A jak by mohly Slunce a Venuše obíhat kolem Země a současně se Venuše dostat takhle daleko?</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="512" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/09a73ae1-dc60-44c1-4afb-5e61c2d0fa00/public" alt="" class="wp-image-30152" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pixabay</span></span></figure></div> <p>Právě tohle je něco, co spatřil Galileo svým dalekohledem. A další byly měsíce Jupiteru, což můžete zopakovat. Opatřete si nějaký základní dalekohled a podívejte se na Jupiter. Nejspíš uvidíte jen tečku bez detailů. Jenže kolem ní budou další tečky. Pointou je, že <strong>geocentrismus tvrdí, že všechno obíhá kolem Země</strong>. Ale něco také obíhá čistě kolem Jupiteru, ne kolem Země. Už jen tato prostá skutečnost zasazuje geocentrismu solidní ránu.</p> <h4>Zdroj: <a href="https://www.wired.com/2014/04/how-do-we-know-the-earth-orbits-the-sun/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Wired</a></h4>
