Tragédie, o které se nesmělo mluvit: Praha 1971

| 2 min

Sdílet

V listopadu 1971 byla v Praze zastřelena sedmnáctiletá studentka Taťjana Máčiková, její kamarádka zraněna, další lidé postřeleni. Pachatel, sovětský voják, unikl spravedlnosti a jeho identita byla úřady kryta. Tragédie ukazuje, že kriminální činy v Československu nebyly o nic menší než pozdější „divoké porevoluční devadesátky“.

Tragédie, o které se nesmělo mluvit: Praha 1971

Zdroj: New Africa / Shutterstock

Často slyšíme, že devadesátá léta byla v České republice divoká. Připomínáme si loupeže, mafiánské střety nebo brutální vraždy, ale historie ukazuje, že otřesné kriminální činy se odehrávaly i dávno před tímto obdobím. Jeden z nejtemnějších příběhů se stal v listopadu 1971 na pražské Liliové ulici. Přesně v den, kdy byla země mobilizována prvními volbami po roce 1968, se odehrála tragédie, která zůstala dlouho skrytá a zamlčovaná.

Smrt na Liliové ulici

V pátek 26. listopadu 1971 kolem 22. hodiny neznámý muž sedmkrát střelil sedmnáctiletou Taťjanu Máčikovou. Její kamarádka Lenka Šoulová, která se snažila utéct, byla zasažena do dlaně a mladý muž Jiří Kouklík, který se nacházel nedaleko od dívek, utrpěl těžká střelná zranění. Pachatel, později identifikovaný jako sovětský voják Alexandr Ivanovič Čalij, spáchal nakonec sebevraždu. Vražda byla politicky citlivá – probíhaly první normalizační volby, a proto byla identita pachatele tajena i před rodinou zesnulé dívky a před zraněnými.

Politické krytí a manipulace

Z vyšetřovacích dokumentů vyplývá, že československé bezpečnostní orgány od počátku kryly pachatele. Dvě ruské pistole byly úmyslně vyměněny za české a vyšetřovací zprávy byly zmanipulovány. Identitu pachatele znalo desítky vysokých představitelů KSČ i sovětské strany, veřejnost se však nikdy neměla dozvědět pravdu. Tento případ jako jeden z mnoha ilustruje, jak politické zájmy převážily nad ochranou občanů a spravedlností.

Zapomenuté oběti a jejich osudy

Rodina Taťjany zůstala po celý život bez odpovědi a odškodnění. Lenka Šoulová si nesla doživotní trauma, Jiří Kouklík strávil sedm měsíců v nemocnici. Tragédie poznamenala životy mnoha lidí, kteří marně žádali spravedlnost. Případ zůstává připomínkou toho, že i před rokem 1989 byly v Československu kriminální činy, jejichž vyšetřování selhalo.

Historický kontext a význam

Tento případ není osamocený. Během dvaceti let přítomnosti sovětských vojsk docházelo k řadě podobných tragédií, které byly zatajeny nebo politicky manipulovány. Historie České republiky ukazuje, že „divoké devadesátky“ nejsou jediné období plné kriminality. Zapomínání na minulé události znamená zapomínat na oběti a na selhání systému, které mohly být varováním i pro budoucí generace.

Mohlo by vás zajímat: Dokonalá vražda není mýtus. Vrazi mnoha zajímavých kauz běhali a běhají po svobodě

Reflexe a poučení

Případ Taťjany Máčikové z roku 1971 připomíná, že stát a jeho orgány mají povinnost chránit životy občanů. Manipulace, krytí pachatele a politická cenzura ukazují, že bez transparentnosti a spravedlnosti mohou zůstávat tragédie dlouhá desetiletí nevyřešené. Připomenutí těchto příběhů je klíčové pro pochopení historie a jejího dopadu na současnost.

Tragédie, o které se nesmělo mluvit: Praha 1971

Putin ví, jak rozložit Evropu. Expert předpovídá, kde by Rusko zaútočilo jako první

Rozvedená, ztracená, uvězněná v minulosti. Změna jednoho políčka v občance jí převrátila život naruby

Velká vánoční hádanka: bude sníh? Meteorologové už vidí, co nás čeká

"Ty hajzle jeden, já tě tam dostanu." Tři dny protestů v Teplicích spustily revoluci

Maxová zářila, Shayk šokovala. Hvězdy světového formátu ukázaly, kdo opravdu umí oslnit