Tomoe Gozen: samurajka, která bojovala jako muž

Její příběh není jen výjimkou. Je klíčem k pochopení toho, proč byly ženy-válečnice z dějin systematicky vytlačovány.

Žena v zemi mužů: Japonsko 12. století Tomoe Gozen žila na konci 12. století, v období válek Genpei (1180–1185), kdy se Japonsko zmítalo v bojích mezi klany Taira a Minamoto. Byla spojena s Minamotem no Jošinakou, jedním z hlavních vojenských vůdců konfliktu. Nešlo o symbolickou postavu u dvora ani o manželku v pozadí – kroniky ji popisují jako velitelku jednotek , zkušenou jezdkyni a mistryni v boji s mečem i lukem.

Dobové texty o ní hovoří s respektem, ale zároveň s podivným rozporem: její schopnosti jsou vyzdvihovány, zatímco její existence jako ženy je prezentována téměř jako anomálie. Už tehdy bylo zřejmé, že Tomoe nezapadá do rámce, který si dějiny přály zachovat.

Co o ní víme – a proč je toho tak málo Hlavním zdrojem informací o Tomoe Gozen je Heike monogatari – epická kronika popisující války Genpei. Text vznikl ústním podáním a byl později zapisován mnichy, což samo o sobě vysvětluje, proč jsou některé pasáže mlhavé a jiné nápadně zkrácené.

Tomoe je zde popisována jako „krásná žena s bílou pletí a dlouhými vlasy“, „nebojácná jezdkyně“ a „válečnice schopná čelit tisíci mužům“.

Ten kontrast je zásadní. Kronika ji nedokáže popsat jinak než skrze mužské kategorie odvahy , ale zároveň ji musí „vrátit“ do ženského rámce popisem vzhledu. Je to jeden z prvních náznaků toho, jak se s její postavou zacházelo: obdiv ano, normalizace ne.

Samurajský kodex a ženy ve válce Bušidó – kodex samurajů – nebyl jednotným zákonem, ale souborem hodnot: loajalita, čest, odvaha, sebeovládání. Zajímavé je, že nikde výslovně nezakazoval ženám bojovat . Naopak, ženy ze samurajských rodin byly běžně cvičeny v zacházení se zbraněmi, především s naginatou, dlouhým kopím určeným k obraně domácnosti.

Rozdíl byl v očekáváních: muži měli útočit a ženy měly bránit.

Tomoe Gozen tuto hranici překročila. Nejenže bojovala, ale vedla útoky . A právě to bylo problematické. Ne proto, že by porušila kodex – ale proto, že narušila společenský řád, v němž byla válka nástrojem moci vyhrazeným mužům.

Bitva u Awazu: okamžik, kdy se zapsala do dějin Jedním z nejznámějších momentů jejího života je bitva u Awazu roku 1184. Podle kronik zde Tomoe čelila přesile a v přímém souboji porazila významného nepřátelského bojovníka, kterému usekla hlavu – čin s hlubokým symbolickým významem v samurajské kultuře.

A pak přichází zvláštní moment: po této bitvě mizí z dějin . Některé verze tvrdí, že padla. Jiné, že byla donucena odejít, protože „žena nemá umírat mezi muži“. Další naznačují, že se stala buddhistickou mniškou.

Nejde o to, která verze je pravdivá. Důležité je, že žádná jí nedovoluje pokračovat jako válečnici . Příběh musí skončit.

Proč ženy-válečnice mizely z oficiálních dějin Tomoe Gozen nebyla jediná. Historie zná celou řadu žen, které bojovaly, velely nebo přímo rozhodovaly o výsledku bitev. Přesto jsou systematicky označovány za výjimky, nebo posouvány do legend. Ženy válečnice tak byly systematicky zbavovány jakéhokoliv politického významu.

Důvod je prostý: válka je vyprávěním o moci . A moc byla po staletí spojována s mužskou identitou. Připustit, že žena může obstát nejen v obraně, ale i v útoku, znamenalo zpochybnit samotnou logiku společenského uspořádání.

Proto se z Tomoe stala „kuriozita“, nikoli precedent.

Mýtus, nebo realita? Proč na tom záleží Často se objevuje otázka, zda Tomoe Gozen nebyla spíš literární konstrukcí než skutečnou osobou. Ale i kdyby tomu tak bylo, její existence v kolektivní paměti není náhodná. Mýty nevznikají ve vakuu. Vznikají proto, že odrážejí reálné možnosti , které společnost raději potlačí.

A právě tady leží její význam:

ne jako romantická hrdinka

ale jako důkaz, že alternativní role existovaly

a že byly vědomě vytlačené

Co nám Tomoe Gozen říká dnes Příběh Tomoe Gozen není jen o minulosti. Je o tom, kdo smí být viděn a kdo zůstává na okraji vyprávění. Ukazuje, že dějiny nejsou neutrálním záznamem faktů, ale výsledkem výběru – a vymazávání.

Tomoe bojovala jako muž, ale nebyla mužem. A právě to bylo pro dějiny neodpustitelné.

Zdroje: Britannica, Metmuseum, World History, Japanese Wiki