Teplotní rekord u Budějovic padl před 97 lety. Bylo minus 42,2 stupně

Sdílet

Bylo ráno 11. února 1929. Na květinové zahrádce u Stecherova mlýna v Litvínovicích ukázal teploměr hodnotu, která dodnes nemá v Česku obdoby. Profesor Jaroslav Maňák naměřil minus 42,2 stupně Celsia. Absolutní minimum na našem území.

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Teplota byla odečtena na Státní meteorologické stanici, která stála 28 metrů od budovy mlýna a pět metrů od náhonu. Maňák měl k dispozici rtuťový i lihový teploměr. Nad extrémní hodnotou krátce zaváhal. Čekal, zda ještě neklesne. Neklesla. Údaj zapsal.

Z nádraží v Budějovicích tehdy hlásili minus 43 stupňů. Stejnou hodnotu oznámily i Vodňany. Šlo však o domácí měření bez pravidelné obsluhy. Jisté je, že na velké části území Československa padaly teploty hluboko pod minus třicet. Čtyřicítku pod nulou naměřili i ve Valašském Meziříčí. Na Slovensku klesla teplota na minus 41 stupňů.

„Mráz měl ničivé dopady. Ve městě a okolí zmrzly dvě třetiny ovocných stromů. Rybníky promrzly téměř do dna, led na Vltavě měl místy jeden metr. Na Malši dosahovala tloušťka ledu osmdesáti centimetrů. Půda promrzla do hloubky jednoho až dvou metrů. Zamrzalo potrubí, kolabovala doprava, hynuly ryby, včelstva i zvěř. Dobový tisk přinášel zprávy o umrznutých lidech. Lidové noviny psaly o muži ze Stropnice u Římova, kterého našli doma zmrzlého vsedě u stolu,“ napsal pro Drbnu historik Jan Schinko.

Na Kvildě ráno naměřili minus 30,6 stupně. Česko čeká mrazivý týden

Pondělí, 5. ledna 2026, 10:00Společnost Z kraje

Česko se dnes podle předpovědi meteorologů probudilo do mrazivého rána. Nejchladněji bylo pravděpodobně na Kvildě, kde k ránu naměřili 30,6 stupně. Mrznout bude v Česku celý tento týden, v noci a k ránu mohou teploty klesat až k minus 16 stupňům...

Příčina byla synoptická. Nad Běloruskem zesílila tlaková výše, která se propojila se sibiřskou anticyklonou. Vznikl mohutný blokující útvar sahající od severní Asie až nad střední Evropu. Po jeho okraji proudil do Čech arktický kontinentální vzduch. Současně ležela na většině území vysoká sněhová pokrývka. Ta omezila tok tepla z půdy a umožnila intenzivní noční vyzařování. Výsledkem byly teploty typické spíše pro severní Skandinávii.

Zima 1928/1929 přitom nezačala dramaticky. Prosinec byl teplotně průměrný. Zlom přišel v lednu, kdy se zesílilo proudění studeného vzduchu od severovýchodu. Únor pak přinesl kulminaci. V pražském Klementinu klesla teplota na minus 27,1 stupně. Průměrná únorová teplota roku 1929 tam činila minus 10,9 stupně. Nejnižší hodnota dvacátého století.

Stanici ve Stecherově mlýně přestěhoval Jaroslav Maňák v roce 1921 ze Skuherského ulice. Navázal tak na měření, která v Budějovicích probíhala už od roku 1886. Maňák byl profesorem fyziky na gymnáziu, nadšeným letcem i motoristou. V létě 1929 podnikl s rodinou odvážnou cestu na motocyklu do Jugoslávie. O několik měsíců dříve přitom zapsal teplotu, která se nesmazatelně zapsala do české klimatologické historie.

Může se něco podobného opakovat? Podle statistických odhadů je šance velmi nízká. Klimatické podmínky se navíc za poslední desetiletí proměnily. Přesto platí, že nejtužší mrazy k nám historicky přicházely právě v první polovině února.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Všechny články tohoto autora