<p>Díky rozvoji lékařské vědy a dostupnosti moderní techniky se v posledních desetiletích znásobil počet lidí, které lékaři <strong>dokázali přivést zpět ze světa mrtvých</strong>. Z výpovědí samotných pacientů, vědci usoudili, že je možné opravdu všechno. A tím <em>„všechno“</em>, mají na mysli vyvrátit samotnou smrt. Ve výzkumu <a href="https://www.researchgate.net/project/Memory-processes-in-cardiac-arrest-patients" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Paměťové procesy u pacientů se zástavou srdce</a> lékaři zkoumali 2060 bývalých umírajících lidí, kteří zažili zástavu srdce, aby svůj nápad dokázali</p> <h2>Výzkumy na umírajících lidech</h2> <p>. Výsledky ukazují, že jeden z dotazovaných mužů si přesně pamatoval, jak mu lékaři prováděli KPR. Pacient podle zprávy <strong>přesně popsal, co se mu stalo</strong>, a také uvedl jeho pohled z rohu místnosti, kde údajně v tuto chvíli byl. Popsal dopodrobna veškeré dějící se události. Přesto tam ale fyzicky nebyl, alespoň tedy ne v tu chvíli. </p> <h2>Pacient si pamatuje události ze svého nevědomí</h2> <p>Muž, který autenticky vypráví o okolnostech své resuscitace, si podle lékařů pravděpodobně pamatuje tříminutový časový interval celého procesu. Tuto domněnku podporuje i fakt, že si<strong> muž taktéž jasně pamatoval rozhovor se sestrou</strong>, která mu přispěchala na pomoc, a pak najednou jejich <span>komunikace</span> přestala. Po rozhovoru zbyla jen tma a následné vzkříšení v rohu místnosti.</p> <h2>Různé případy a různé příběhy</h2> <p>Z 2060 případů zahrnutých do výzkumu, 330 z nich přežilo zástavu srdce. Ačkoli si mnozí nemohli vzpomenout, co se jim vlastně stalo, <strong>někteří si jasně pamatovali utrpení, kterým prošli </strong>během resuscitace. Devět z nich mělo <em>„zážitek blízko smrti“</em> a dva hlásili vizuální vjem poté, co se jim zastavilo srdce.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="887" height="556" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/377c46a9-9015-4ddb-d624-2c29711fc500/public" alt="" class="wp-image-126206" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pixabay</span></span></figure></div> <h2>Jaký měl výzkum vlastně účel?</h2> <p>Primárním účelem bylo prozkoumat výskyt uvědomění a rozsah mentálních zážitků prožívaných během resuscitace. Sekundárním cílem bylo zjišťovat, <strong>zda existuje nová metodika, kterou lze přesně otestovat</strong> zrakové a sluchové vnímání. A to samozřejmé prožívané při zástavách srdce a také rozsah, v jakém je pacient při vědomí.</p> <h2>Výzkumy budou pokračovat</h2> <p>To vše se může stát, protože bezprostředně po zástavě srdce nedochází k nenávratnému poškození mozkových buněk v důsledku nedostatku <span>kyslíku</span>. To znamená, že <strong>fyziologické ani kognitivní procesy nekončí smrtí</strong>. Výzkumy tyto procesy naopak ještě pojí k pozdějšímu posttraumatickému stresovému syndromu (PTSD). Jedná se o úzkostnou poruchu, která se může rozvinout po psychicky traumatické události. Další výzkumy by měly časem ukázat více a tento fenomén možno získá úplně nový rozměr.</p>
