Spojené státy jsou jednou z předních světových vojenských mocností. A tato válečná síla není poháněna pouze penězi. Vyžaduje ještě něco jiného: vzácné zeminy. A právě zde přichází na řadu jejich geopolitický protivník, Čína. Tento asijský gigant ovládá výrobu vzácných zemin a Spojené státy si něco uvědomují: jejich výrobci zbraní nemají snadné najít jiné než čínské dodavatele.
Tato závislost na Číně vyvolala novou válku, válku magnetů, která se dotýká celého amerického vojenského řetězce: od nábojů až po nejdražší stíhačku v historii.
Vzácné zeminy jako kritická surovina
Jedná se o soubor 17 prvků, které se vyskytují po celém světě, ale jejichž obtížnost spočívá ve zpracování, aby se „oddělilo zrno od plev“. Tento znečišťující proces byl svěřen Číně, a proto tato země dominuje jejich produkci. Do jaké míry? Záleží na materiálu, ale odhaduje se, že Čína vyrábí přibližně 86,6 % rafinovaných vzácných zemin, stejně jako 94 % produkce galia a 83 % germania, které jsou rovněž klíčové pro průmyslová odvětví, jako je armáda. Ovládá také výrobu hliníku a oceli.
V rámci vzácných zemin jsou klíčovou složkou magnety. Používají se v mnoha průmyslových odvětvích, jako je například audio (bez magnetů nefungují například sluchátka), obnovitelné zdroje energie (pro větrné turbíny) nebo baterie pro elektromobily, abychom jmenovali alespoň některé. A ano, jsou také klíčové pro vojenský průmysl.
Bojové stíhačky, řízené balistické střely, bezpilotní letouny a dokonce i brýle pro noční vidění potřebují určité typy magnetů a vzhledem k tomu, že Čína přísně kontroluje, co vyváží, a jejich možné vojenské využití jinými zeměmi, jsou ti, kdo vyrábějí zbraně a systémy pro USA, nuceni hledat alternativy. Problémem je, že to není levné.
Raketově rostoucí ceny
Deník Wall Street Journal nedávno zveřejnil článek odhalující případ výrobce dílů pro vojenské drony, který naráží na čínskou zeď vzácných zemin. Je nucen odkládat objednávky až o dva měsíce, protože nemůže najít jiné životaschopné zdroje magnetů než samotnou Čínu.
V článku uvádí, že tyto materiály potřebné pro válečný průmysl se prodávají za pětinásobek své obvyklé hodnoty nebo i více. Země a společnosti, které tyto materiály potřebují, mají obvykle nouzové zásoby, ale jak uvádí společnost Leonardo DRS (americký obranný dodavatel a dceřiná společnost italské letecké a obranné společnosti Leonardo S.P.A.), tyto bezpečnostní zásoby již využívá. Pokud chtějí udržet včasné dodávky, musí se tok materiálu „ve druhé polovině letošního roku zlepšit“, poznamenávají.
F-35: Nejdražší stíhačka v historii
Jeden z nejmodernějších a nejkontroverznějších produktů americké vojenské mašinérie posledních let má jméno a příjmení: Lockheed Martin F-35. Tato stíhačka je nejdražší v historii (pokud je nám známo), patří k nejmodernějším a dokonce i Donald Trump ji před svým prvním mandátem kritizoval a tvrdil, že se její cena „vymkla kontrole“. Jen pilotní přilba stojí 400 000 dolarů (8,4 milionů korun) a původní odhad nákladů na každý letoun činil více než 80 milionů dolarů (1,68 miliardy korun) a projekt byl označován za „ten, který sežral Pentagon“.
Nuže, mezi součástmi stíhačky se nachází zhruba 400 kilogramů magnetů vzácných zemin, prvku, kvůli němuž se letadlo před několika měsíci dostalo do centra pozornosti. A již dříve upozornil na to, jak moc USA potřebují čínský obchod se vzácnými zeminami. Tyto rostoucí ceny v důsledku čínských obchodních omezení způsobily, že jiné zdroje samaria, prvku potřebného k výrobě magnetů pro motory stíhaček, nabízejí materiál za několikanásobek standardní ceny.
Kromě problémů s magnety a vzácnými zeminami existují vývozní omezení na germanium, galium a antimon. V počátečních fázích obchodní války Čína uzavřela kohoutek těmto materiálům, které jsou klíčové pro mnoho dalších vojenských řešení, jako je například tvorba tvrzených střel nebo systémů infračerveného vidění.
Napětí roste
Tváří v tvář této situaci Spojené státy, Evropa, Japonsko a další země zoufale hledají ložiska vzácných zemin nebo alternativní způsoby jejich získávání. Ale jak jsme již řekli, problémem není ani tak nalezení těchto ložisek, jako jejich zpracování. Do té doby budeme muset od Číny nadále kupovat vše, co bude chtít Čína vyvážet, protože, jak ve zprávě WSJ upozorňují další zdroje z průmyslu, některé prvky jsou „natolik specifické, že je nelze na Západě rentabilně vyrábět“.
Vše nasvědčuje tomu, že Čína drží pánev se vzácnými zeminami za rukojeť. Pentagon požadoval po dodavatelích obranných zařízení, aby do roku 2027 přestali nakupovat magnety ze vzácných zemin čínského původu, ale zatímco některé společnosti si vytvořily zásoby, ty menší tuto možnost neměly, protože jdou s „aktuálnějšími“ účty.
A nejde už jen o to, že USA nechtějí nakupovat od Číny, ale Čína začala důkladně kontrolovat i všechny západní zájemce o její vzácné zeminy. Jednou z těchto společností je eProppelled, americký výrobce motorů pro drony, který se letos v květnu dostal do kuriózní situace. Při nákupu magnetů od svého čínského dodavatele mu dodavatel zaslal řadu úředních formulářů, v nichž požadoval plány, obrázky výrobků a seznam společností, které by hotový výrobek koupily.
Zdroj: Youtube.com
Mezi zákazníky společnosti eProppelled patří civilní, ale i vojenské společnosti, a když odmítly dokumenty podepsat, čínský dodavatel dodávku magnetů zrušil. Podotýkají, že společnosti, které používají tyto materiály k vytvoření výrobků pro civilní použití, jsou posuzovány a schvalovány, ale pokud bude použití vojenské nebo letecké, je schvalování složitější.
Kompromitované zboží
Dává smysl, že pokud je výrobek čínský, rozhodují o tom, komu ho prodají. USA to dělají jak s vlastními společnostmi – Nvidia – tak s evropskými společnostmi – ASML – ale existují i další zvláštní případy. Ve stejném článku WSJ se píše o tom, že americký dodavatel pro obranné účely chtěl přesunout 55 tun antimonu vytěženého v Austrálii do své hutě v Mexiku. Zásilka se pohybovala po běžné trase, která vedla přes čínský přístav Ningbo, ale právě tehdy se věci zvrtly.
Čínští celníci zásilku na tři měsíce zadrželi, a když ji propustili, učinili tak pod podmínkou, že bude vrácena do Austrálie a nebude putovat do USA. Po příjezdu do Austrálie společnost United States Antimony zjistila, že balíček byl otevřen, a zkoumá, zda s výrobkem nebylo manipulováno nebo zda nebyl kontaminován. Kromě generálního ředitele společnosti Bílý dům ani další americké agentury neposkytly médiím žádné vyjádření, ale tato situace ukazuje, že obchodní válka je mezi oběma velmocemi způsobem „plus minus“.
Problém je v tom, že v tomto případě jsou téměř všechna západní technologická odvětví závislá na Číně.
V reakci na tuto situaci začaly Spojené státy investovat do domácí výroby vzácných zemin. Ministerstvo obrany poskytlo finanční prostředky společnostem, jako je MP Materials, na obnovení činnosti dolu Mountain Pass v Kalifornii, jediného aktivního dolu na vzácné zeminy ve Spojených státech. Proces těžby a rafinace je však složitý a bude trvat nějakou dobu, než se podaří uspokojit domácí poptávku.
Kromě toho vláda USA zkoumá možnosti partnerství s dalšími zeměmi bohatými na vzácné zeminy, jako je Austrálie a Kanada, aby diverzifikovala své zdroje dodávek. Cílem těchto iniciativ je snížit závislost na Číně a zajistit stálý přísun těchto kritických materiálů pro obranný a další průmysl.
Techzpravy.cz
Sport - Aktuálně.cz|
SportWin|