<h2><strong>V mládí se těšil přízni císaře Augusta</strong></h2> <p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maroboduus?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Marobud se narodil mezi lety 35 - 30 př. n. l.</a> <strong>do šlechtické rodiny z germánského kmene Markomanů</strong>. V dětství byl odveden jako rukojmí do Říma, což bylo častým zvykem u urozených germánských synů. V Římě se mu po 10 - 15 let <strong>dostávalo prvotřídního vzdělání </strong>po boku patricijských vrstevníků. Údajně se jako mladík <strong>těšil přízni císaře Augusta</strong>.<strong> </strong></p> <h2><a href="https://www.nespechej.cz/clanky/prvni-vladce-nasem-uzemi-nebyl-samo-marobud-20230301-1087.html?utm_source=eco&amp;amp;utm_medium=newsfeed&amp;utm_campaign=video" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Video k článku ZDE</a></h2><p><a href="https://www.nespechej.cz/clanky/prvni-vladce-nasem-uzemi-nebyl-samo-marobud-20230301-1087.html?utm_source=eco&amp;amp;utm_medium=newsfeed&amp;utm_campaign=video" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/29a4ce7b-8696-482b-b5e4-c5e8c6f8c000/public" alt="Video k článku" /></a></p><br /> <h2><strong>Původ jména je dodnes záhadou</strong></h2> <p>Maroboduus, česky Marobud, <strong>není původní tvar jména</strong>, ale římský fonetický přepis z keltštiny. Původ jména je dodnes předmětem sporů. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maroboduus?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" rel="noopener noreferrer" target="_blank">L</a><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maroboduus?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ingvista Xavier Delamarre</a> se domnívá, že Maroboduus je <strong>pořímštěným tvarem keltské složeniny “Maro-boduos” ve významu “velká vrána”</strong>. Filolog John T. Koch zastává názor, že keltský “bodb” znamená „pták na bitevním poli a projev bohyně války Baduhenny“. Původní germánsky tvar prý zněl Marabadvaz. </p> <h2><strong>Po návratu se stal králem a musel hledat novou vlast</strong></h2> <p>Jako 20letý muž opustil Řím a <strong>vrátil se ke svému kmeni Markomanů </strong>do dnešního středního Německa. Mezi svými lidmi se mu rychle podařilo <strong>získat významného postavení</strong>. Za jeho úspěchem stály pravděpodobně znalosti získané prestižní římskou výchovou a vzděláním. Stařešinové si jej <strong>brzy vyvolili za krále</strong>. </p> <p>Tlak římských provinčních jednotek už v průběhu 2. pol. 1. století př. n. l. <strong>donutil Markomany k postupnému ústupu na východ</strong>. Mezi lety 10 - 5 př. n. l. se pod vedením krále Marobuda <strong>ocitli až na našem území</strong>. Osídlili především střední, jižní a východní Čechy a Podkrušnohoří. </p> <figure class="article-image-gallery"><a href="https://www.nespechej.cz/clanky/prvni-vladce-nasem-uzemi-nebyl-samo-marobud-20230301-1087.html?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/85855646-f12e-4e29-b04b-eeeb9b3d8700/public" loading="lazy" alt="První vládce na našem území nebyl Sámo, ale někdo dávno před ním. Marobud je zároveň prvním obyvatelem Čech, kterého známe jménem" /></a> <figcaption>Germánie, Zdroj: Cristiano64 / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs </figcaption> </figure> <h2><strong>Čechy mu nestačily, proto vytvořil mocné impérium</strong></h2> <p><a href="https://www.antickysvet.cz/26066n-marobud?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Marobud v Římě poznal touhu po moci a slávě</a>, proto <strong>svá území dále rozšiřoval</strong>. Ke svému království začlenil vojensky, nebo mírovou cestou, území kmene Lugiů, Langobardů, Gótů a mnohá jiná. <strong>Vytvořil tak první mocenský útvar na našem území, </strong>který se rozprostíral mezi Krušnými horami, Šumavou, Severním mořem, Vislou a Dunajem. Kmenům v jeho velkoříši nadále vládli jednotliví náčelníci, kteří měli prospěch z členství v mocném impériu a tvořili králův poradní sbor. </p> <h2><strong>Dokázal konkurovat Římu a schopně vyjednávat</strong></h2> <p>Marobudova říše hospodářsky <strong>velmi prosperovala, </strong>díky čemuž si udržoval <strong>velkou armádu dobře vycvičenou</strong> <strong>po římském vzoru</strong>. Odhaduje se, že čítala okolo 70 000 pěšáků a 4 000 jezdců, a dokázala <strong>konkurovat sousedním kmenům i Římské říši</strong>. V roce 6 n. l. se vydalo 12 římských legií <strong>na tažení proti Marobudovi,</strong> který byl Římem vnímán jako hlavní konkurent. Ve stejné době propuklo protiřímské povstání v Panonii a část vojska tam byla přesunuta. Marobud však na oslabenou armádu nezaútočil, ale využil výhodného postavení jinak. Narychlo s Římany <strong>uzavřel mírovou smlouvu, která potvrzovala přátelské vztahy a jeho nezávislost</strong>. Tím své říši zajistil 10 let klidu.</p> <h2><strong>Válka s Arminiem a počátek konce</strong></h2> <p>V roce 9 n. l. vypuklo<strong> v Germánii rozsáhlé povstání proti římské nadvládě</strong>. Jeho vůdcem byl cheruský kníže Arminius. Marobud byl vyzván, aby se k povstání připojil, nadále si však k Římu udržel neutralitu. Povstání vyvrcholilo <strong>bitvou v Teutoburském lese</strong>, kde Římané utrpěli fatální ztráty. Arminius díky slavnému vítězství, a dalším úspěchům, nad Římany významně posílil svůj vliv. Zároveň přesvědčil některé<strong> kmeny z Marobudovy říše, aby k němu přešly</strong>. Spor mezi germánskými králi se<strong> vyhrocoval, až v roce 17 n. l. došlo k nerozhodné bitvě</strong>. Marobuda však následkem toho opustily další kmeny. </p> <h2><strong>Vyhnanství a smrt</strong></h2> <p>Markomanský král <strong>rychle ztrácel autoritu mezi svými náčelníky,</strong> kteří nesouhlasili s jeho mírovou politikou. V roce 18. n. l. byla Marobudova říše <strong>napadena gótským vojskem, vedeným Katvaldou</strong>. Nespokojení náčelníci nepříteli nekladli odpor. Marobud byl svržen. Požádal o vojenskou pomoc z Říma, ale dostalo se mu pouze <strong>internace v italské Ravenně. </strong>Zde o 18 let později,<strong> v roce 36. n. l. zemřel. </strong>Do Římské historie se zapsal jako <strong>jeden z největších jejích konkurentů</strong>. Katvalda nebyl příliš schopný a oblíbený, proto si nedokázal dlouho udržet moc. Po roce vlády jej sesadil hermudurský náčelník Vibilius. </p> <br /> <p>Zdroje článku: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maroboduus" target="_blank" rel="noopener noreferrer">en.wikipedia.org</a>, <a href="https://www.antickysvet.cz/26066n-marobud" target="_blank" rel="noopener noreferrer">antickysvet.cz</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Marobud" target="_blank" rel="noopener noreferrer">cs.wikipedia.org</a>, <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Maroboduus" target="_blank" rel="noopener noreferrer">en.wikipedia.org</a>, <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/prvni-vladce-nasem-uzemi-nebyl-samo-marobud-20230301-1087.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nespechej.cz</a></p>
