CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > 28. 6. 2025, 07:30

Proč jsme pro Francouze podprůměrní a půlka Němců nás nenajde na mapě

Sdílet

profimedia-0159519079

Zdroj: Ilustrační foto: Profimedia

Každý občan Česka má možnost odpovědět na čtyři celkem jednoduché otázky a zapojit se tak do projektu, na jehož konci by mělo být něco, čemu se odborně říká branding. Tedy to, na co můžeme být hrdí, důvod, proč by „nás měli mít rádi v cizině“ a co v sobě nese i zajímavý příběh a emoci.

Podnikatel Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov Industry, má jasno: „Každý produkt, instituce i stát potřebuje příběh, emoci a značku. Je přece rozdíl, jestli máte výrobek Swiss Made nebo Made in Mongolia,“ říká v zahradách Černínského paláce při oficiálním představení projektu Dobré ráno, Česko.

Iniciativu zastřešuje Ministerstvo zahraničních věcí, koordinují Česká centra a spolupracují na ní i všechny propagační agentury státu: CzechInvest, CzechTourism, CzechTrade, Dům zahraniční spolupráce a Národní sportovní agentura. Partnery jsou agentura STEM, byznysová Druhá ekonomická transformace a Nadace Blížksobě.

„Nejde jen o vize a nějaký slogan, ale o to, aby to mělo pozitivní přínos pro lidi a ekonomiku,“ říká zvláštní zmocněnec MZV pro jednotnou prezentaci Česka v zahraničí Marek Pyszko. Příkladem toho, „jak se to má dělat“, je podle něj Finsko nebo Estonsko, kterému se daří prezentovat se jako úspěšná inovativní země.

Pouze 29 % respondentů ze všech zemí jasně rozlišuje Československo od České republiky.

Kde na mapě je Česko?
Názor na to, „v čem jsme dobří, pro okolní svět relevantní a kam se chceme jako Česko do budoucna posouvat“ má nyní kdokoli v Česku. Na webových stránkách Dobreranocesko.cz jsou kolonky pro odpovědi na čtyři otázky:

Jakou jednou věcí byste se rád/a pochlubil/a o Česku, kdybyste mluvil/a s někým ze zahraničí?
Co se o nás říká a my nechceme, aby se o nás říkalo?
Můžete se zasnít: Čím byste chtěl/a, aby Česko za 20 let vynikalo oproti svým sousedům?
Jakou věc blízkou Vašemu srdci by si Česko a jeho lidé měli určitě zachovat i do budoucna?

„To je takový sběr nápadů. Pak ale bude následovat kvalitativní průzkum, kdy chceme jít do hloubky, nechceme banality,“ vysvětluje Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

Výzkumníky budou moct lidé potkat například v rámci letních kulturních festivalů, hlavní částí však budou cílená setkání po celé republice. „Chceme s lidmi mluvit o tom, co je to češství, co pro ně znamená žít v této zemi,“ doplňuje Mazák. První taková akce se má konat koncem července v Ústí nad Labem.

Na startu projektu je i Průzkum image Česka, který nechal zpracovat Dům zahraniční spolupráce. Odpovědi na dotazy, co si Česku a Češích myslí lidé ve světě, nabízejí některé zajímavé výsledky.

Například 51 % respondentů z dvaceti zemí odpovědělo, že o Česku sice slyšelo, ale neví o něm žádné podrobnosti. A třeba čtvrtina Japonců o Česku nikdy neslyšela.

Průzkum toho, jak Česko (na škále 1–7, přičemž čím nižší číslo, tím lepší) vnímají naši klíčoví obchodní partneři, si v rámci sítě svých 57 zahraničních kanceláří nechala udělat agentura CzechTrade. Otázka, zda u nich zboží se značkou Made in Czech Republic budí spíše pozitivní či negativní emoce, skončila výsledkem 2,14. Dotaz, zda považují Česko za kreativní zemi, už na tom byla s 2,65 body hůře. A nejméně uspokojivá byla reakce na dotaz, zda jsme vnímaní jako země inovací, moderních technologií a vědy – zde byl výsledek 3,65 bodu.

Většina světa nás vidí jako průměrnou zemi, přičemž nejméně pozitivních hlasů ČR nasbírala v západní Evropě: nejméně nás za „nadprůměrnou zemi“ považují Francouzi (13 %, Italové 15 % a Němci 19 %). A dokonce 51 % Němců nedokázalo Česko rozpoznat na mapě. Zhruba polovina respondentů z Velké Británie, Francie a Německa nás řadí do kategorie východní Evropa.

Pouze 29 % respondentů ze všech zemí jasně rozlišuje Československo od České republiky.

„Hledáme tím i konsensus ve společnosti. Ten, jak víme, chybí zdaleka nejen u nás,“ říká Martin Wichterle, podle nějž je smyslem akce i to „abychom se měli rádi a svět měl rád nás“.

O politiku tu jít nemá
Sběr dat a podkladů má trvat od června do podzimu 2025. Výstupy ze zapojení veřejnosti pak zpracuje expertní tým, který na jejich základě připraví návrh toho, čím a jak se má Česko prezentovat.

„Zahraniční zkušenosti ukazují, že má-li být projekt úspěšný, musí se zapojit občané. Nejde tu o žádné hlasování, anketu či referendum, ale o participaci, hlubší zapojení co nejširší veřejnosti a nemá to být povrchní,“ říká Martin Vohánka, zakladatel společnosti Eurowag a předseda správní rady Druhé ekonomické transformace.

„Dobrý brand může do jisté míry sjednocovat náš stát. Lze tak přistupovat i k velkým kontroverzním tématům a dojít ke společnému řešení,“ dodává. Podobně podle něj již úspěšně postupují třeba pobaltské státy, Francie nebo Polsko.

„Hledáme tím i konsensus ve společnosti. Ten, jak víme, chybí zdaleka nejen u nás,“ doplňuje Martin Wichterle, podle nějž je smyslem akce i to „abychom se měli rádi a svět měl rád nás“.

První konkrétní výstupy projektu se očekávají koncem tohoto roku. Iniciativa se označuje za ryze apolitickou a zúčastnění věří, že přetrvá i po podzimních volbách.

„Není to projekt na jedno volební období, výstup můžeme klidně pocítit až po dvaceti letech. Jde o to jej dobře komunikovat – s veřejností i s politickými zástupci,“ říká Marek Pyszko.