<p>Předsedkyně senátu <strong>Barbora Sýkorová </strong>četla rozhodnutí asi hodinu. Obžalovaní si jej nevyslechli. Dorazili sice k soudní síni, prostřednictvím obhájce ale požádali, aby se jednání konalo v jejich nepřítomnosti, a zůstali před soudní síní. Rozhodnutí si jako veřejnost vyslechlo několik jejich příznivců.</p> <p>Soud v rozhodnutí vycházel podle Sýkorové především ze závěrů několika znaleckých posudků, jejichž autoři podle ní obžalobu spíše nepodporovali. Jak uvedla, podle znalců obžalovaní knihy nenapsali, pouze je vydali, a to s dodatky. Autoři, kteří je napsali, před nynějším soudem nestáli. Podle znalců šlo o převydání dobových publikací, jejich moderní vydání, kdy publikace nijak neodkazovaly na soudobé hnutí podporující popíraní práv některých skupin. Dovedli si také představit, že si knihy někdo čistě z historického zájmu a udělat si na věc vlastní obrázek. Podle znalců také neexistuje objektivní pravda a ani žádný seznam zakázaných knih.</p> <p>Obžalobě čelili <strong>Vítězslav Baránek</strong>, <strong>Pavel Kamas</strong>, <strong>Erik Sedláček </strong>a <strong>Lukáš Novák</strong>. Všichni dříve uvedli, že jsou nevinni. Kamas řekl, že jde o mrhání časem a penězi daňových poplatníků a že obžaloba nikdy neměla být podána. Obžalobu označil za nesmysl, konstrukci a škemrání o potrestání lidí, kteří psali a malovali. Podle něj šlo o knihy o historii, politice a romány, sci-fi. Kromě čtyř lidí obžalobě čelila nakladatelství Guidemedia, Náš směr a Nakladatelství Pavel Kamas.</p> <p>Po vyhlášení rozhodnutí Kamas uvedl, že to nečekali a jsou mile překvapeni. Státní zástupkyně <strong>Tereza Paseková </strong>se na místě odvolala. „<em>Pro mě je s podivem, že v tom jednání, tak, jak jsem ho popsala v obžalobě, soud nespatřuje naplnění trestných činů</em>," řekla novinářům.</p> <p>Předmětné knihy podle Pasekové šíří antisemitismus a rasismus, popírají holokaust a snaží se očistit vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera. Kromě knih, které zpochybňují fakta o holokaustu nebo nabízejí tzv. alternativní výklad historie, jde například o meziválečné antisemitské publikace. Obžalovaní podle státní zástupkyně vyjadřovali názorové souznění s neonacistickými myšlenkami, jeden z nich měl například doma Hitlerův obraz.</p> <p>Nakladatelství Guidemedia dříve vydalo také Hitlerovy projevy a čelilo obžalobě ze schvalování genocidy a podpory hnutí směřujícího k potlačení lidských práv a svobod. Nejvyšší soud ale všechny aktéry obžaloby zprostil.</p>
