Dva dny před 30. výročím masakru v Srebrenici vydal Evropský parlament zprávu o stavu a fungování Bosny a Hercegoviny. Země měla loni zahájit přístupové rozhovory s Evropskou unií, místo toho se ale potýká s krizí a její rozpad stále není zažehnán. Podle zpravodaje parlamentu pro Bosnu, českého europoslance a člena zahraničního výboru Ondřeje Koláře, je země v nejtěžší situaci v Evropě – hned po Ukrajině. Silný vliv si tam buduje Rusko i Čína.
Dne 11. července 1995 zavraždili v bosenském městě Srebrenica srbští vojáci více než osm tisíc bosenských mužů a chlapců. Mezinárodní soud to později označil za genocidu; v té době se jednalo o největší masovou vraždu v Evropě od konce druhé světové války. Masakr byl součástí téměř čtyřleté války, při níž zemřelo na sto tisíc lidí. Konflikt ukončil oficiálně podpis tzv. Daytonské mírové dohody v prosinci 1995.
Bosna a Hercegovina je v současnosti rozdělena na tři regiony – Republiku srbskou ovládanou Srby, federaci Chorvatů a bosenských Muslimů a neutrální okres Brčko na severu země. Země má tripartitní předsednictví, které se skládá z bosňáckého, chorvatského a srbského zástupce, kteří se v pozici předsedajícího střídají.
„Mezi třemi národy v Bosně jsou stále hluboké příkopy. Je přitom zřejmé, že pokud je nedokážou zakopat, nikam se neposunou,“ řekl webu HlídacíPes.org Ondřej Kolář, který je autorem zprávy a v Bosně v Hercegovině byl v dubnu na monitorovací misi. „Musíme najít způsob, jak této zemi pomoci dosáhnout plné integrace do západních struktur.“ Řešením ale podle něj není přijímání stále nových rezolucí, po kterých nenásleduje žádná akce.
„Země je rozdělená a mám pocit, že části politického vedení tento systém vyhovuje. Mírová mise EUFOR a jednotky NATO měly v zemi sídlit pouze dočasně, aby zemi pomohly přenést se ,od Daytonu k Bruselu‘. To se ale stále nedaří a a část politiků opakuje, že je potřeba, aby byly tyto instituce naopak ještě posíleny. A zároveň druhá část politické reprezentace naopak využívá přítomnosti těchto institucí k nařčení, že EU dělá z Bosny protektorát,“ popisuje Kolář.
Evropská unie musí podle něj začít s politiky Bosny a Hercegoviny jednat bez rukavic. „Musíme jim natvrdo začít říkat, co je špatně, a že se musí postavit na vlastní nohy. Musíme tvrdě vymáhat naše pravidla. Stát si za tím, že pokud neprovedou potřebné reformy, EU nepošle další peníze. Evropa by potřebovala spolykat balíček viagry, aby si získala zpátky postavení velmoci.“
Krajní variantou by podle něj mělo být i přerušení přístupových rozhovorů. Ty beztak stále nezačaly, přestože Evropská komise doporučila jejich zahájení v polovině března 2024 a Evropská Rada toto doporučení následně potvrdila. Země má kandidátský status od prosince 2022.
Již tehdy EU vyzvala Bosnu a Hercegovinu k provedení nezbytných reforem a k splnění 14 klíčových priorit stanovených Komisí. Země podmínky ale stále nesplnila. Jde především o změnu volebního zákona, který je stále diskriminační, ústavní reformu a nedostatek nezávislosti soudnictví. Je také potřeba ukončit násilí páchané na ženách, menšinách a zranitelných skupinách.
Výměnou za reformy by Bosna měla mimo jiné možnost integrace do jednotného evropského trhu a získala by až miliardu eur od EU.
Jako by válka skončila včera
Obrovským problémem v zemi je podle Koláře stále korupce. „Peníze se ztrácí jako v černé díře. Institucionární korupce je na takové úrovni, že finanční pomoc z EU není téměř vůbec vidět. Minulý týden jsme si připomněli masakr v Srebrenici. Jeden bosenský historik tady ve Štrasburku připomněl, že v této obci dnes není vůbec nic, ani pekárna, natož hotel. Autobusové nádraží vypadá, jako kdyby válka skončila včera. Peníze z evropských fondů se nedostanou tam, kde jsou potřeba. Místní lidé proto nemohou ani vidět naději a smysl toho, proč by měli chtít do EU,“ popisuje europoslanec.
Zpráva, jejímž je hlavním autorem, vyzývá EU a členské státy k přijetí cílených sankcí proti všem destabilizujícím aktérům, zejména představiteli Republiky srbské Miloradovi Dodikovi a dalším, kteří poskytují politickou a materiální podporu separatistické politice.
„Musíme si uvědomit, že existuje riziko rostoucího protievropského nacionalismu v regionu i mimo něj. Vyzýváme EU, aby zůstala ostražitá a vyhnula se tomu, co nazývám gruzínským scénářem pro Bosnu a Hercegovinu.“
Velmi důležité je podle Koláře také sjednotit vzdělávací systém. V současné době se žáci v chorvatské, srbské i bosenské části učí ve školách něco jiného, a to i ve vztahu k moderní historii včetně událostí v Srebrenici.
„Musíme se zaměřit na pomoc občanské společnosti a na to, aby se z Bosny a Hercegoviny stalo místo, kde chtějí mladí lidé zůstat a budovat pro zemi lepší budoucnost.“
Vliv Ruska, Číny a Íránu
Evropský parlament ve zprávě také připomíná doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO), která se týkají boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování a zvýšení ochrany novinářů.
„Evropský parlament je znepokojen zhoubným zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi zahraničních aktérů v Bosně a Hercegovně, zejména Ruska a Číny, jakož i jejich šířením prostřednictvím místních médií a politických struktur, zejména ze strany entity RS; vyjadřuje hluboké znepokojení nad podporou separatistické rétoriky ze strany Kremlu, pokusy o delegitimizaci státních institucí a vměšováním do soudních a volebních záležitostí.“ Zpráva zmiňuje také rostoucí zhoubný vliv Íránu v zemi.
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl letos v březnu odsouzen za odpor proti nařízením vysokého představitele a separatistické aktivity. Dodik následně požádal o pomoc Rusko, které chce v Radě bezpečnosti OSN vetovat prodloužení mírové mise EUFOR.
Pokud by k tomu došlo, úřad vysokého představitele by skončil letos v listopadu. Dodika podporuje kromě Ruska také Srbsko a Maďarsko.
Mise EUFOR dohlíží v zemi na dodržování zmíněné Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila téměř čtyřletou válku, jež si vyžádala na sto tisíc obětí. Na implementaci Daytonské dohody v zemi dohlíží tzv. vysoký představitel, kterého jmenuje OSN. Od roku 2021 je jím Němec Christian Schmidt. Vysoký představitel může mj. přímo odvolávat volené politiky nebo rušit rozhodnutí jednotlivých státních orgánů.
Přes řadu výzev autoři zprávy včetně Ondřeje Koláře zdůrazňují, že Evropský parlament stále silně podporuje cestu Bosny a Hercegoviny do EU.
„Bosna a Hercegovina hraje klíčovou roli ve strategii rozšíření Evropské unie a stane se součástí evropské rodiny. Myslím, že teprve po vypuknutí plnohodnotné války na Ukrajině v roce 2022 si plno lidí uvědomilo, že rozšiřování EU má smysl i z bezpečnostního hlediska,“ podotýká český europoslanec.
HlídacíPes.org
adbz.cz|
JakZdravě.cz|
VědaŽivě.cz|
Chalupáři-Zahrádkáři|
SportWin|
Trendy svět|
Zprávy - Aktuálně.cz|