<p><strong>RECENZE. V ruštině dali filmaři biografickému snímku o Dmitriji Ziminovi – sovětském inženýrovi a vědci, který se za Jelcina stal podnikatelem a za Putina mecenášem (1933–2021) – název Blízcí. V angličtině se film promítá jako Connected, což je vlastně přesnější: o těch, kteří se spojili s ruskými mocnými.</strong></p> <p>Snímek byl již několikrát promítán v různých zemích a sklidil řadu kladných recenzí; koncem listopadu vstoupí do široké distribuce na platformě SkyShowTime ve 24 evropských zemích.</p> <p>V polovině září se premiérově promítal v Praze na zahájení veletrhu ruského samizdatu „Pražská knižní věž“. Sál kina Atlas byl plný, i proto, že po projekci vystoupila režisérka Věra Kričevská. Podle jejích slov probíhalo natáčení v hedonistické atmosféře: „Bylo to velmi příjemné: koupali jsme se, popíjeli…“</p> <p>Ohromující jachta a nádherné mořské scenérie ale jen umocňují pochmurný dojem ze scén, kde těžce nemocný a zesláblý Zimin, již stařec, konzumuje vodku či koňak v dávkách, které rozhodně nejsou léčebné.<br /> Osudové nejasnosti<br /> Celkově pak Ziminovy výpovědi nepůsobí důvěryhodně. Ve filmu třeba vzpomíná, jak za pozdního stalinismu nastoupil na prestižní fakultu radioelektroniky Moskevského leteckého institutu, který vychovával kádry pro vojensko-průmyslový komplex.</p> <p>Přitom byl v očích úřadů krajně nespolehlivého původu. Jeho otec, pocházející z kupeckého rodu, byl obětí represí a zemřel v lágru. Jeho matka byla Židovka a na začátku 50. let vrcholil sovětský státní antisemitismus. „Nesprávný“ původ po desetiletí komplikoval v SSSR kariéru či život mnoha lidem.</p> <p>Zimin tvrdí, že v dotaznících své „kacířské“ předky zamlčoval, což ale v době vrcholného totalitarismu zní nepravděpodobně.</p> <p>Hned se nabízí otázka: nespolupracoval spíše se státní bezpečností? Podezření sílí s tím, jak se chlubí, že v podniku sovětského obranného průmyslu zastával vedoucí pozici, aniž byl členem strany.</p> <p>V SSSR byly ještě i za Gorbačova přísně kontrolovány všechny mezminárodní kontakty; jak stranickými orgány, tak i tajnými službami. Zabývaly se nejen státy NATO, ale i komerčními firmami, včetně průmyslové špionáže.</p> <p>Jako šokující proto působí informace, že Ziminův partner Ogi (Augie) Fabel – tehdy 22letý mladík, rodák z Chicaga, který předtím pracoval v Japonsku – se koncem 80. let stal v Rusku podnikatelem a bez znalosti ruštiny získal přístup k technologiím v přísně tajné oblasti radioelektroniky a komunikací, strategicky klíčového odvětví.</p> <p>Režisérka Věra Kričevská po projekci otevřeně přiznala, že Fabel je složitá a uzavřená osobnost a nejasným veřejným obrazem.</p> <p>Podivně působí i Fabelovo rozhodnutí, poté, co zbohatl v hi-tech sféře, odešel z korporátního světa a absolvoval výcvik na policejního důstojníka v Chicagu.<br /> Příběh vášnivého kuřáka<br /> Pokud jde o Zimina, Kričevská prozradila, že se během natáčení vyhýbala otázkám po osudu jeho staršího syna Sergeje, boxera, který se v 80. letech zapletl s organizovaným zločinem a v letech 1997–2000 vedl moskevskou Koptevskou OPG.</p> <p>Tato skupina se zabývala vydíráním, krádežemi, praním špinavých peněz, vraždami na zakázku a obchodem s drogami a zbraněmi.</p> <p>„Zjoma“, jak byl v podsvětí znám, zmizel beze stopy na přelomu tisíciletí. Podle memoárů Alexandra Šerstobitova, někdejšího nájemného vraha orechovské OPG, byl Sergej Zimin zlikvidován svým vlastním okolím.</p> <p>Možná proto, aby sám podobným problémům předcházel, Zimin v 90. letech otevřeně ukázal kontinuitu svého podnikání s ruskou mocí. Svou komunikační společnost pojmenoval Vimplekom, přičemž slovo vimpel znamená dlouhou vlajku s rozeklaným koncem, původně používanou na válečných lodích či rytířských kopích.</p> <p>Stejný název nesla i jednotka KGB, která prováděla na příkaz sovětského politbyra vraždy na zakázku, včetně politického terorismu.</p> <p>V roce 2001 pak Zimin založil charitativní fond Dynastie a stal se mecenášem. Film kupodivu nezachycuje to, že Ziminovi byla v roce 2012 udělena Cena prezidenta RF za charitativní činnost, tedy již za tvrdého putinismu.</p> <p>Po anexi Krymu navíc získal i cenu Ministerstva školství a vědy RF „Za patronát nad ruskou vědou“.</p> <p>Sám Zimin ve filmu vzletně prohlašuje: „Je naprosto nezbytné přehodnotit naši historii.“ Kvůli tomu i založil cenu Osvícenec a začal vydávat historické knihy. Dostupné údaje ukazují, že většina z nich je buď nízké kvality nebo přímo slouží jako kremelská propaganda.</p> <p>Tyto knihy vycházely v Moskvě i po roce 2014 a 2022, kdy státní kontrola a autocenzura donutily poctivé badatele psát do šuplíku, vydávat je v samizdatu, či raději vůbec nepsat.</p> <p>Shrnuto: ačkoli film o rozporuplné osobě Dmitrije Zimina je příběhem o luxusu a slávě, působí spíše ponuře. Jako příběh vášnivého kuřáka, který se dopracoval až k rakovině a žádosti o eutanazii.</p> <p><em><a href="https://gogun.org/cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Autor</a> je spisovatel a historik, působí na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve svých publicistických knihách se soustřeďuje na sovětské dějiny Stalinova období, především na vše, co nějak souvisí s Velkou vlasteneckou válkou a s konfrontací mezi Hitlerem a Stalinem.</em></p> <p><em>Tento text vznikl v rámci projektu <a href="https://mediaguard.co/about-project/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EthProMedE</a>.</em></p> <p><em>Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální </em><em>stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská </em><em>unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.</em></p> <p><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/92ae0480-e949-4fff-dc36-679368f8f100/public" alt="" width="381" height="80" /></p>
