„Rodiče na tom v poslední době nebyli zdravotně dobře. Nejprve zemřel tatínek a po několika měsících ho následovala i maminka. Částečně to bylo určitě způsobené i žalem. O tom jsem přesvědčená. Skoro celý život jsme žili pod jednou střechou a navzájem jsme si pomáhali. Oni mi podali pomocnou ruku, když mě několik měsíců po svatbě těhotnou opustil můj tehdejší manžel a já jsem se o ně zase snažila pečovat ve stáří. Dosud jsem ale netušila, že tenhle náš blízký vztah byl dlouhé roky trnem v oku mému bratrovi,“ popisuje Jolana.
Ta tvrdí, že jakožto matce samoživitelce se jí rodiče samozřejmě snažili všemožně i finančně pomáhat. Hlavně v začátcích, kdy nemohla chodit do práce, protože se o dceru starala. Snažili se nezapomínat ani na jejího bratra, ale ten od nich pomoc nikdy nepotřeboval. Na děti nikdy nebyl sám, v práci se mu vždycky dařilo a nezdálo se, že by od rodičů něco chtěl. Navíc si s nimi nikdy nebyl tak blízký jako Jolana a ani před smrtí se o ně moc nestaral. Jednou za čas dorazil s rodinou na zdvořilostní návštěvu, ale to bylo všechno.
„Když se po smrti rodičů spravedlivě vyrovnalo dědictví, brácha za mnou přišel ještě s tím, že bych mu měla ze svého podílu proplatit ještě nějaké peníze. Částku ať prý navrhnu a on mi řekne, jestli to považuje za dostačující, nebo ne. Nejdřív jsem vůbec nerozuměla, co to má znamenat a za co bych mu měla platit, ale potom z něj vylezlo, že se kvůli mně celý život cítil jako méně milované dítě. Že mě rodiče mnohem víc podporovali, víc mi projevovali lásku a žili jsme ve společné domácnosti, takže mi toho určitě dost platili, když jsem byla ta matka samoživitelka. Včetně prý třeba potravin, jogurtíků pro dceru apod.,“ líčí Jolana.
Ta si nejprve myslela, že si bratr dělá legraci, ale ukázalo se, že to myslí smrtelně vážně. Na Jolaně samozřejmě nemůže nic vymáhat, ale požaduje po ní, aby mu v rámci zachování jakžtakž dobrých sourozenecký vztahů nějaké peníze dala. Sám přitom nežije v žádné nouzi, takže to není o tom, že by je nutně potřeboval.
„Samozřejmě jsem mu řekla, že si nemyslím, že bych mu měla něco platit. To ho vytočilo doběla. Strašně na mě řval a nechybělo málo a snad by na mě i fyzicky zaútočil. Potom prásknul dveřmi a od té doby jsem ho neviděla. Pořád mi ale posílá hnusné smsky o tom, že čeká na svoje peníze. Vůbec netuším, co si počít,“ uzavírá Jolana.
O vyjádření jsme požádali JUDr. Jaroslavu Šafránkovou z advokátní kanceláře AK Šafránková & Vrba
Paní Jolana je ve svízelné situaci. Neušila, že její bratr na ni celý život žárlí a že žárlí především na to, že jí rodiče pomáhali a podporovali ji v době, kdy měla malé dítě a byla na všechno sama. Na druhou stranu, bratr už se zapomněl podívat také na to, že naopak paní Jolana se až do smrti starala o své rodiče. S nevraživostí bratra právní řád nepočítá a jediný způsob, jakým se vyhnout útokům bratra je možnost upozornit jej na stalking a trestnost takového jednání. Ale vzájemné vztahy to opravdu nenapraví. Nicméně bylo by možná také dobré upozornit bratra na to, že na jakékoliv finanční vyrovnání nemá nárok, protože v rámci dědického řízení soud, potažmo notář, vycházel z občanského zákoníku a z řízení pravděpodobně vůbec nevyplynulo, že by bratr paní Jolany chtěl cokoliv započítat na její dědický podíl. Její dědický podíl byl, pokud dědila ze zákona, stejný jako jejího bratra a bratr měl možnost požádat soud, aby provedl započtení na její dědický podíl odůvodněním, že by byl jinak on, jako nepominutelný dědic nedůvodně znevýhodněn.
Je třeba říci, že k obvyklým darováním se v takovém případě vůbec nepřihlíží a je také třeba zdůraznit, že podmínky pro započtení nebyly dány a bratr by si to měl zásadně uvědomit. Jestliže však tyto námitky na započtení nevznášel v rámci dědického řízení, které je ukončeno, nemá právo vůbec na nic. Jedině řešení pro paní Jolanu, aby měla klid je, nečíst bratrovy SMS zprávy.
Zdroj: respondentka Marika, JUDr. Jaroslava Šafránková (ak-safrankova.cz)
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články
- Maminky radí, jak přestat kojit. Fungovalo společné kouzlení, zkažené mléko, jiný rituál nebo prázdniny u dědečka
- Tchyně odmítá hlídat naše děti, ale my jí musíme být k dispozici neustále
- Syn nám s manželem vyčítá, jak jsme ho pojmenovali, říká Alena
- Děti mě viní, že jsem jim tátu vyhnala z domova. I tak před nimi pravý důvod jeho odchodu tajím, říká Markéta
- Strašně chtěl děti, ale pak zjistil, že ho hraní s nimi nebaví. Synovi proto radši pustí televizi, stěžuje si Hedvika