<p><em>„Výroba elektřiny a tepla dnes tvoří třetinu celkových emisí v Česku a samotné teplárny, především ty uhelné, potom čtvrtinu z těchto emisí. Na ministerstvu průmyslu a obchodu proto měníme legislativu a významně podporujeme přechod soustav zásobování tepelnou energií na jiné druhy paliv, jako je zemní plyn a obnovitelné plyny, například biometan, nebo vícepalivové systémy,"</em> uvedl ministr průmyslu a obchodu <strong>Lukáš Vlček</strong> (STAN).</p> <p>Kogenerační jednotka bude mít elektrický výkon 5,1 MW a tepelný výkon 5,2 MW. V porovnání se současným využíváním uhlí sníží o 30 procent emise oxidu uhličitého. <em>„V programu Heat jsme vypsali pět výzev s alokací 90 miliard korun pro teplárny, které přejdou z uhlí na ekologičtější zdroje. Na obnovu a zvýšení účinnosti teplárenských sítí jsme v Národním plánu obnovy alokovali 1,7 miliardy, přičemž v současnosti máme ve fázi realizace už přes 30 projektů dohromady za čtyři miliardy korun, které mají vzniknout do poloviny roku 2026," </em>dodal Vlček.</p> <p>Výstavba kogenerační jednotky v písecké teplárně potrvá rok. Základním palivem pro výrobu elektřiny a tepla bude zemní plyn. <em>„Jde o klíčovou součást našeho plánu zbavit se závislosti na uhlí. Řadu technologických a provozních změn jsme již úspěšně zavedli. Jednalo se od prvních pokusů se spoluspalováním biomasy přes budování biomasového kotle a plynofikaci části provozů až po aktuální instalaci vysoce účinné kogenerační jednotky,"</em> řekla ředitelka písecké teplárny <strong>Andrea Žáková</strong>.</p> <p>Kogenerační jednotka nebude jediným zdrojem tepla v Písku. Ve městě vznikne také zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Zařízení za 2,1 miliardy korun spálí ročně 50 tisíc tun odpadu a vyprodukuje z něj teplo, které budou využívat nemovitosti napojené na městský centrální systém.</p>
