Medvěd lední – Ursus maritimus , někdy nazývaný polární medvěd – je stavbou svého těla typickým zástupcem šelem čeledi medvědovitých. Má mohutný trup se silnýma nohama, které jsou opatřené nezatažitelnými drápy. Jeho čenich je protáhlý a má jen krátký ocas. Pro lední medvědy je typická bílá barva srsti a černý čenich a oči . Ze všech medvědů žije v nejdrsnějších podmínkách a je téměř výhradně masožravý. Tyto skutečnosti nejspíš znáte. Jestliže vás ale lední medvědi zajímají, zjistěte další fakta, o nichž jste možná dosud neslyšeli.
Z hlediska evoluce jsou lední medvědi velmi mladí I přesto, že čeleď medvědovitých existuje přibližně 30 až 40 milionů let, lední medvědi jako takoví jsou vývojově mnohem mladší. Vědci předpokládají, že se zpočátku mísili s medvědy hnědými (Ursus arctos ) a k jejich úplnému oddělení a následnému samostatnému vývoji došlo teprve před přibližně půl milionem let . Jejich přesné vývojové stáří nicméně nelze s jistotou určit – za vše mohou specifické přírodní podmínky jejich domoviny. Neustálé střídání tání ledu a opětovné zamrzání vody a půdy vedly k absenci fosilií.
i Zdroj fotografie: Depositphotos Nejstarší nalezené fosilie se datují do doby před 130 až 110 tisíci lety. Jako druh lední medvědy poprvé popsal Constantine John Phipps v roce 1774. Ačkoliv se lední medvědi nachází na vrcholu potravní pyramidy, což znamená, že nemají žádného přirozeného predátora, nejsou tak útoční, jak je veřejnosti často předkládáno . Od roku 1870 do roku 2014 bylo zaznamenáno pouze 73 útoků na člověka, z toho 20 smrtelných. Většina z nich byla vyprovokovaná, případně zaútočilo hladovějící zvíře či samice chránící mláďata.
Naopak, místo toho, aby byly tyto šelmy hrozbou pro člověka, jsou lidé hrozbou pro lední medvědy. Spolu s globální změnou klimatu totiž lidé přispívají větší než velkou měrou k jejich vymírání . Kromě lovu pro vlastní potřebu, který je v současnosti povolen pouze domorodým obyvatelům Kanady, jsou lední medvědi loveni jako trofeje (lovci je buď upytlačí, nebo si odkoupí povolenku k jejich lovu od domorodých obyvatel).
Vzhled a tělesná stavba jsou klíčové pro jejich přežití Další zajímavosti, které se pojí s ledními medvědy, se týkají jejich vzhledu a tělesné konstituce. Obecně jde o masožravce, přičemž hlavní složku jejich potravy tvoří tuleni. Nepohrdnou ale ani mršinami velryb, mroži či ptačími vejci. Díky své obrovské hmotnosti a podkožním tukovým zásobám nicméně dokáží přežít bez potravy i několik měsíců . Dospělý samec dosahuje hmotnosti až 800 kilogramů, dospělá samice pak může vážit až 500 kilogramů. Tyto mohutné šelmy se přitom rodí jako medvíďata vážící asi 1,5 kg.
i Zdroj fotografie: Depositphotos Lední medvědi žijí zejména v Arktidě, ovšem vyskytují se i v Kanadě, Rusku, Grónsku či na Aljašce. Protože se často pohybují po rozsáhlých ledových plochách, jsou pro ně důležité jejich mohutné nohy s plochými a širokými chodidly. Jen díky nim dokáží rovnoměrně rozložit svoji váhu a neprobořit se. Aby se tyto majestátní šelmy v otevřeném prostoru bez jakéhokoliv záchytného bodu neztratily, vylučují na svá chodidla speciální, velmi páchnoucí látku. Ta jim pomáhá s orientací.
Aby kýžený pach lední medvědi podpořili, na vlastní nohy si i močí. Kromě výraznějšího odéru si tímto způsobem rovněž značí své území. Již jsme zmiňovali, že tyto šelmy mají černý čenich a oči. Méně známá skutečnost ale je, že mají rovněž černou kůži, jazyk (při narození je růžový , tmavne s věkem), tváře i pysky. Tmavá barva jim pomáhá absorbovat teplo ze slunečních paprsků a rovněž jim poskytuje ochranu před UV zářením. Aby získali co nejvíce tepla, je jejich srst dutá s mikroskopickými hrbolky, které světlo rozptylují na pokožku.
Která zajímavost o ledních medvědech vás nejvíce zaujala?