<p>Některé tyto skvrny jsou tak velké, že by pohltily celou Zemi. Nové skupiny – známé jako „aktivní regiony“ 2993 a 2994 (<a href="https://spaceweathergallery.com/indiv_upload.php?upload_id=183856" target="_blank" rel="noopener noreferrer">AR2993 a AR2994</a>) – budou nejspíš následovány třetí skupinou. Ta se stále skrývá v severovýchodní části Slunce a <strong>nejspíš způsobila bouři, která Zemi minula</strong> jen před několika málo dny. Každý shluk sestává z několika skvrn a pokrývá oblast mnoha milionů kilometrů čtverečních. Způsobuje je magnetické narušení.</p> <h2>Krása i rizika projevů cyklu</h2> <p>Magnetismus narušuje viditelnou fotosféru <span>Slunce</span>, což odhaluje relativně chladnější nižší vrstvy. <em>„Jsem si jist, že <strong>během dalších let spatříme větší a činnější aktivní oblasti</strong>,“</em> prohlásil solární fyzik <a href="https://science.gsfc.nasa.gov/sed/bio/william.d.pesnell" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Dean Pesnell</a> z NASA Goddard Space Flight Center. <em>„Tyto dva regiony jsou prostřední velikosti a neukazují tak to nejlepší, co je sluneční cyklus 25 schopen nabídnout.“</em> Podle Pesnella dosáhne aktuální cyklus maximální aktivity v letech 2024–2025.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/d8d3d4de-2ef2-590d-9d2a-ab5bb5d441e9/WNACWB5Agy/w1024.webp" alt="" class="wp-image-91575" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Energie z aktivních oblastí se může uvolnit jako radiace (solární bouře) a výrony koronální hmoty, což jsou koule superžhavé plasmy. Tyto bouře mohou vytvářet <a href="https://www.space.com/15139-northern-lights-auroras-earth-facts-sdcmp.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nádherné polární záře</a>, ale jsou také <strong>rizikem</strong> <strong>pro elektrárny, satelity a komunikační sítě</strong>. Dokonce i pro astronauty, kteří se vydávají za ochranné magnetické pole Země. Komunikační specialista Jan Janssens podotkl, že Slunce je poslední týdny velmi aktivní a nevypadá to, že by mělo nějak polevit.</p> <h2>Vrchol cyklu na přelomu let</h2> <p>Minulý týden jen těsně minulo Zemi vypuzení solární plasmy, které vyrazilo z ještě ranější skupiny skvrn. <em>„V těchto částech cyklu je taková situace zcela typická,“</em> podotýká Janssens. <em>„Jak se cyklus blíží ke svému maximu, <strong>je vidět víc a víc skupin skvrn</strong>. Z toho také plyne větší počet těchto výronů.“</em> Záznamy také ukazují, že aktuální stav je asi stejně intenzivní jako během minulého cyklu a dokonce nižší, než u předchozích slunečních cyklů.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/d8d3d4de-2ef2-590d-9d2a-ab5bb5d441e9/FZPnUPfK5M/w1024.webp" alt="" class="wp-image-91574" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Pesnell, který je projektant v NASA Solar Dynamics Observatory, také uvedl, že <a href="https://spaceweather.com/images2022/17apr22/2_xflare_anim.gif" target="_blank" rel="noopener noreferrer">solární bouře třídy X1.1</a> zachycená 17. dubna pochází podle všeho z třetí skupiny skvrn. Ta rotuje za oběma aktivními regiony na viditelném slunečním disku. <strong>Vědci z NASA dělí bouře na 5 skupin</strong>, každá následující je 10krát silnější než předchozí – A, B, C, M a X. Pokud jde o verzi X, teoreticky neexistují hranice její síly, nejsilnější byla zachycena roku 2003.</p> <h2>Rizika pro moderní svět</h2> <p>Americký úřad pro monitoring počasí NOAA ve zprávě uvedl, že <a href="https://www.swpc.noaa.gov/news/r3-strong-radio-blackouts-region-2994" target="_blank" rel="noopener noreferrer">bouře kategorie X1</a> způsobila rozsáhlé výpadky v radiofrekvencích pod 30 MHz napříč Jihovýchodní Asií a Austrálií. Stejně tak ovšem určila, že <strong>výboj hvězdného materiálu poslední bouře mine Zemi</strong>. Když výron koronální hmoty (CME) zasáhne <span>Zemi</span>, může mít několik kritických dopadů. Hlavně přetížení elektrické sítě a radiové komunikace na více úrovních.</p> <p>Je schopen také přímo poškodit satelity a zahřát plyny horní atmosféry. To má pak výrazný vliv na satelity na nízkém orbitu. Moderní svět se zatím takovým dopadům celkově vyhnul a <strong>operátoři rozvodných sítí neustále posilují své vybavení </strong>právě proti takovým narušením. Některé z nejhorších výronů tohoto typu – například o Halloweenu v roce 2003 – ovšem vyhodily elektřinu v částech Evropy a Jižní Afriky i na několik hodin.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Co by pro vás znamenala nemožnost digitální komunikace?</strong></p> <figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper"> <iframe width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/YBdOoyS71h4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe> </div></figure> <h4>Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TheScientist</a></h4> <p>Zdroj: <a href="https://vedazive.cz/vesmir/nove-skvrny-na-slunci/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">VědaŽivě.cz</a></p><p>Autor: <a href="https://vedazive.cz/author/redakce-vedazive/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Redakce VědaŽivě</a></p>