<p>Úrovně uhlíku v něm vystřelovaly nahoru, teploty stoupaly a ekosystémy padaly. V rámci specializovaného workshopu experti odhadovali, jaké přirozené <strong>procesy</strong> <strong>mohly spustit tak výrazné globální oteplování</strong>. Na následné společné večeři se objevily i méně konvenční spekulace. Jedním z badatelů byl i <a href="https://www.giss.nasa.gov/staff/gschmidt/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Gavin Schmidt</a>, který je momentálně ředitelem Goddardova institutu pro vesmírné studie. Tato instituce spadá pod NASA.</p> <h2>PETMA jako zdroj mnoha dohadů</h2> <p>Historie segmentu známá jako PETM (<a href="https://www.britannica.com/science/Paleocene-Eocene-Thermal-Maximum" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Paleocene-Eocen Thermal Maximum</a>) přímo svádí ke srovnání. Pokud se klimatická změna způsobená průmyslovou revolucí a PETM tolik shodují, <strong>přímo to nahrává stejné příčině</strong>. Jeho kolegy tato možnost okouzlila. Starověká rasa inteligentních kuřat nebo lemurů se spalovacími motory? <em>„Nikdo to očividně nebral vážně,“</em> podotkl Schmidt. O dvě dekády později to vzal ale vážně on sám.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="611" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/8038b73d-40f1-4551-caaa-1195ff012300/public" alt="" class="wp-image-72020" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Jednoho dne v roce 2017 navštívil Schmidta Adam Frank z univerzity v Rochesteru. Astrofyzika zajímalo, jestli by civilizace na dalších planetách nakonec stejně jako my nevyhnutelně ovlivnily klima. Upřímně, Frank <strong>očekával, že tento odhad bude brán jako absurdní</strong>. Schmidt však kontroval myšlenkou, která se v něm rodila celé roky: <em>„Proč jsi si tak jistý, že jsme první civilizace na téhle planetě?“</em> Stará idea tedy nezmizela.</p> <h2>Světy uvnitř dalších světů</h2> <p>Všechny lidské výtvory od pyramid přes dlažbu a chrámy až po toustovače mají jednu společnou věc. V nějaké době pominou a eroze je <strong>pohřbí v zemi pod měnícími se tektonickými deskami</strong>. Nejstarší rozpínající se kousek povrchu je <a href="https://www.britannica.com/place/Negev" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Negevská poušť v jižním Izraeli</a>. Její vznik se datuje do doby před 1,8 miliony let. Jakmile jako druh zmizíme, nebude Zemi trvat dlouho nás doslova „zahrabat“ se vším, co jsme na povrchu provedli.</p> <p>Fosilní nálezy jsou pak tak sporadické, že druh s naší krátkou životní dráhou se v nich může snadno ztratit. Jak by tedy budoucí badatelé zjistili, že jsme tu vůbec kdy existovali? <strong>Pokud bude</strong> <strong>naše</strong> <strong>existence zapomenuta</strong>, upozorní je na to něco? Odsud je už jen krůček k otázce, kterou položil právě Schmidt Frankovi. Co když jsme právě my ti budoucí pozorovatelé, kteří zlehčují přítomnost nějakého <span>prehistorického</span> předchůdce z dávného světa?</p> <h2>Víření v mysli dalšího vědce</h2> <p>Jak nad tím Frank uvažoval, v jeho mysli vybuchly otázky. Sám byl oddán kosmu, a najednou byl zcela omráčen nesmírností toho, co leží pod povrchem. <em>„Díváš se na minulost Země, jako by to byl další svět,“</em> odvětil. <strong>Odpověď totiž na první pohled vypadala zjevně</strong>. Samozřejmě bychom přece věděli o tom, že další druh kolonizoval svět, jako to provedl Homo sapiens. <em>„Nebo bychom o tom nemuseli mít ani potuchy?“</em> napadlo ho vzápětí.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/802b12f1-9e80-4282-c3f0-ca175fe9aa00/public" alt="" class="wp-image-72019" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Během měsíců po této konverzaci společně vytvořili něco, co se zdá být první důkladnou <a href="https://www.cambridge.org/core/journals/international-journal-of-astrobiology/article/silurian-hypothesis-would-it-be-possible-to-detect-an-industrial-civilization-in-the-geological-record/77818514AA6907750B8F4339F7C70EC6" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vědeckou odpovědí</a> na možnou předlidskou civilizaci na planetě. Jedna z epizod původního Doctora Who obsahovala staré ještěry, <strong>kteří se probudili po 400 milionech let hibernace</strong>. Na počest předchůdců tak byl model pojmenován „Silurianská hypotéza“. Oba badatelé ale rychle dodávají, že tomuto modelu ve skutečnosti nevěří.</p> <h2>Model postrádající jakékoli důkazy</h2> <p>Neexistují pro něj totiž sebemenší důkazy. <em>„Tato otázka musí být jasně zodpovězena, nikoli zahozena. Nemůžete to vědět, dokud se nepodíváte. A nemůžete se dívat, dokud nevíte, po čem pátrat.“</em> Pro vědomí toho, <strong>co za sebou může nechat průmyslová civilizace</strong>, nám slouží naše vlastní pozůstatky. Nevyhnutelným podpisem našeho druhu bude jednoho dne nejspíš tenká vrstva kamene složená z materiálů, ze kterých jsme vyrobili celý náš svět.</p> <p>Společně to bude tvořit naši <a href="https://astrobiology.nasa.gov/news/technosignatures-and-the-search-for-extraterrestrial-intelligence/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">„technosignaturu“, jedinečný otisk</a>, který provází jakýkoli technicky vyspělý druh. Například sediment ze současné epochy antropocénu bude sestávat z dusíku z hnojiv. <strong>Stejně tak v něm budou vzácné kovy z elektroniky</strong> a dále četné spektrum prvků, které nevznikají přirozeně. Ideálně tedy plasty a umělé steroidy. Planetu jsme dobyli pomocí spalování, je tedy logické se domnívat, že jiné druhy by provedly to samé.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Jak se na myšlenku Silurianské hypotézy díváte vy?</strong></p> <figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper"> <iframe width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/qALtewod0oM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe> </div></figure> <h4>Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ScienceNews</a></h4>