<p>Západní země mají nedostatečnou protivzdušnou obranu, takže se ji snaží co nejrychleji posílit o moderní systémy. Jde však o velice nákladnou záležitost, protože není snadné pokrýt celou plochu střední a západní Evropy. <strong>Konstruktéři se proto přichází s neotřelými řešeními</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje jedno takové rozpoznává v projektu německého vzdušného odpalovacího a útočného systému AirLAS ve spojení se střelou IRIS-T.</p> <h2>Dron osazený moderní střelou</h2> <p>Vývoj unikátního systému protivzdušné obrany je projektem společností POLARIS a Diehl Defence; druhá z nich ve <a href="https://www.diehl.com/defence/en/press-and-media/news/diehl-defence-and-polaris-sign-cooperation-agreement/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zprávě</a> uvádí, že půjde o kombinaci osvědčeného a <strong>opakovaně použitelného nosičového systému a řízené střely IRIS-T</strong>, a ačkoliv nejsou podrobnosti známé, Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o dron vybavený střelou vzduch-vzduch IRIS-T.</p> <div class="related-post"> <a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/dark-eagle/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> <div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/e33af49b-0c04-4e26-c0e9-72d6b8560800/public" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Francouzská hypersonická střela ASNG4, vývoj" loading="lazy" /></div> <div class="related-post__title"><h1>Americká hypersonická zbraň „Temný orel“ může být kladivem na Rusko a Čínu. V rychlosti Mach 5 bude téměř nesestřelitelná</h1></div> </a> </div> <p>Na sociálních sítích se objevily i renderované obrázky ukazující velmi futuristicky vypadající dron, nad nímž je umístěna jedna střela IRIS-T. Žádné informace k němu nebyly uvedeny, takže <strong>není jasné, jaký bude mít dolet, rychlost nebo nosnost</strong>. <a href="https://europeanspaceflight.com/polaris-spaceplanes-to-equip-its-vehicles-with-air-to-air-missiles/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EuropeanSpaceFlight</a> však uvádí, že jde nejspíše o pětimetrový demonstrační letoun MIRA II nebo MIRA III, ale první lety systému AirLAS jsou každopádně plánovány až na konec roku 2025.</p> <h2>IRIS-T dokáže prudce manévrovat</h2> <p>Vybavení systému střelou IRIS-T znamená, že konstruktéři chtějí použít osvědčenou zbraň. Jde o střelu vzduch-vzduch krátkého doletu s infračerveným naváděním, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/IRIS-T" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Wikipedia</a>, a existují i její verze pro použití z pozemního systému. Má mít <strong>dosah 25 km a schopnost prudkého manévrování</strong>, aby což zvyšuje pravděpodobnost zasažení cíle. Určena je proti letadlům, vrtulníkům, dronům či střelám s plochou dráhou letu. Střely z pozemního systému se třeba <span>na Ukrajině ukázaly jako mimořádně účinné</span>, jak Armádní Zpravodaj informoval.</p> <div class="related-post"> <a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/iris-t-puma-neznicila/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> <div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/7ba17cab-3712-431b-fdeb-1cc10a8dff00/public" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Radar TRML-4D pro systém IRIS-T SLM" loading="lazy" /></div> <div class="related-post__title"><h1>Video: na německý IRIS-T měla stačit jedna ruská naváděná klouzavá bomba, minula ho ovšem významně</h1></div> </a> </div> <p>Systém AirLAS by měl být velmi flexibilní. <a href="https://armyrecognition.com/news/aerospace-news/2025/germany-to-develop-mobile-air-interceptor-system-combining-iris-t-missile-and-drone-technology" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ArmyRecognition</a> předpokládá, že by mohl být odpalovaný z pozemních vozidel nebo statických postavení, vrtulníků a lodí. V podstatě by ho tak bylo možné umístit kdekoliv a pokrýt více systémy širokou oblast. <strong>Potom už by jenom stačilo počkat, až se dron vrátí z mise</strong>, dobít ho nebo dotankovat, osadit novou střelou, a mít ho opět připravený k použití. Zaznívají dokonce i úvahy, že by se mohl stát základem systému v budoucnu spolupracujícím s vyvíjeným letounem 6. generace FCAS.</p>
