<p>V lese vždycky zapomněla na své běžné starosti, jen si užívala přírodu a snila. Ostatně není divu, stromy jsou naší zásobárnou čerstvého vzduchu a ne nadarmo se amazonským pralesům říká „plíce planety“. <strong>Během jednoho roku dovedou stromy pohltit tolik uhlíku</strong>, kolik ho vyprodukuje jedno auto za cestu dlouhou 14 000 kilometrů. Stromy také poskytují stín a úkryt a díky odpařování vlhkosti v listech snižují teplotu okolního vzduchu.</p> <h2>Mezi větvičkami a listy</h2> <p>Město není stromům příliš nakloněno. Ačkoli tu máme obvykle zeleně dostatek, průměrný strom přežívá v městském prostředí jen asi 8 let. Svého maxima ve schopnosti ukládat oxid uhličitý <strong>přitom nedosáhne do věku 10 let</strong>. A není to jediná věc, před kterou chrání, <span>stromy</span> totiž fungují také jako perfektní zvuková bariéra. Jejich kořeny navíc stabilizují půdu a brání její erozi. Tady je několik zvířat, která se na obrázku skrývají.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="1016" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/a677975e-1971-458c-efa8-61dc7f7f9800/public" alt="" class="wp-image-93455" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Stencil Photos</span></span></figure></div> <p>Jde tedy o jeden z nejužitečnějších prvků celé krajiny bez ohledu na typ. Stromy dále zlepšují kvalitu vody, protože zadržují a filtrují dešťovou vodu. Chrání také vodonosné vrstvy a celé povodí. <strong>Pokud jsou zasazeny podél silnic</strong>, fungují jako kontrola oslnění a odrazů, přispívají tudíž k bezpečnosti provozu. Jde obecně o nejdéle žijící organismy na planetě. Smrt jednoho stromu starého 70 let uvolní do atmosféry více jak 3 tuny uhlíku.</p> <h2>Co všechno se v lese skrývá</h2> <p>Když se pozorně podíváte na obrázek a mezi stromy, nejspíš zjistíte, kde se krásná dívka schovala. Kromě dívky se ale v lese skryli ještě další tvorové. Najdete tu například na zádech ležícího mývala a <span>ptáčka</span> schovaného v trávě. <strong>U tlustého stromu je pták a na jeho větvích</strong> malý zajíček. Ale kde se nám skrývá ona zmíněná zasněná dívka? Jakmile obraz otočíte, nejspíš ji okamžitě spatříte ve větvích jednoho ze stromů. Dobře se schovala, což?</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="1016" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/ccf81296-b7fc-4be6-79bc-d69f446b8a00/public" alt="" class="wp-image-93453" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Stencil Photos</span></span></figure></div> <p>Objem kyslíku, který produkuje jeden akr stromového porostu za rok, se rovná objemu spotřeby asi 18 lidí za 1 rok. Jeden strom vytvoří za rok víc jak 114 kilogramů kyslíku. Stejný akr stromů <strong>odstraní za rok 2,6 tuny oxidu uhličitého</strong>. Během léta ochlazuje stín stromů budovy až o 20 stupňů Celsia. Jedním z nejvyšších stromů je General Sherman, obrovský sekvojovec v Kalifornii dosahující výšky úctyhodných 84 metrů.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Kolik skrytých tvorů jste mezi větvemi našli?</strong></p> <h4>Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TheScientist</a></h4>
