CENTRUM.CZ > Žena-in.cz > 16. 10. 2025, 07:30

Mozek volá o ticho: Hluk nás pomalu ničí, věda už ví proč

| 5 min

Sdílet

Žijeme ve světě, který je stále hlasitější. Sirény, klaksony, hudba v uších, oznámení z mobilů, konverzace, televizory, to všechno dohromady vytváří neustálý akustický šum. A i když je určitý zvuk potřebný, jako hudba, řeč, přírodní šum, náš mozek stejně jako naše tělo potřebuje i období ticha. Ticho není prázdnota, ale aktivní a důležitý prostor pro obnovu, regeneraci a přetřídění toho, co jsme nasbírali.

Ticho a mozek

Zdroj: Shutterstock

Pojďme se podívat, proč ticho mozku prospívá, co se děje, když ho není dostatek, a jak můžeme začlenit ticho do každodenního života, abychom podpořili naši psychiku a kognitivní výkonnost.

Proč skutečně potřebujeme ticho

Možnost zpracovat a konsolidovat informace

Když mozek neustále přijímá nové zvuky, je velmi zaneprázdněný, musí identifikovat, filtrovat, vyhodnocovat a vnímat důležité signály. Ticho však poskytuje pauzu, kdy se může jeho pozornost stáhnout a přepnout do režimu vnitřního zpracování. V této klidové fázi se může věnovat introspekci, ukládání vzpomínek, reflexi a konsolidaci smyslových dat. Výzkumy, které byly prováděny na myších naznačují, že při tichu dochází ke zvýšené neurogenezi v oblasti hippocampu, tedy k tvorbě nových neuronů.

Regulace stresu a hormonů

Hluk, zvláště stálý nebo nečekaný, je pro tělo zátěží. Aktivuje sympatický nervový systém, zvyšuje hladiny kortizolu, adrenalinu a dalších stresových hormonů. U lidí vystavených hluku byla zjištěna vyšší hladina kortizolu, a to i v noci, když by mělo tělo být v režimu odpočinku. Když jsme v tichu, naše tělo přepne do klidového režimu. Aktivuje se část nervové soustavy, která se stará o odpočinek a regeneraci, takzvaný parasympatikus. Díky tomu se zpomalí tep, uvolní se svaly i cévy a tělo má prostor se zklidnit a obnovit. Vědci zjistili, že ticho také stimuluje určitý nerv, říká se mu bloudivý nebo vaguový nerv, který má velký vliv na naši psychickou pohodu. Když je aktivní, cítíme se klidnější, otevřenější a snáz navazujeme kontakt s ostatními lidmi. Zkrátka ticho pomáhá nejen tělu, ale i duši, doslova nás ladí do klidu a rovnováhy.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Zapomeňte na pilulky: Nejlevnější lék na mozek je tanec

Zlepšení pozornosti, soustředění a kreativního myšlení

Když jsme obklopeni hlukem, mozek musí neustále filtrovat, co je důležité a co ne. To ho vyčerpává, a proto se hůř soustředíme. Ticho naopak dává mozku prostor si odpočinout, uspořádat myšlenky a přicházet na nové nápady. Vědci mluví o tzv. síti výchozího režimu (Default Mode Network) – je to stav, kdy mozek nepracuje na úkolu, ale přemýšlí sám nad sebou, propojuje vzpomínky, emoce a nápady. Právě v těchto chvílích často vznikají kreativní vhledy a nové myšlenky. Ticho tedy funguje jako mentální reset, pomáhá vyčistit hlavu od rušivých myšlenek a znovu naladit mozek na soustředění, práci nebo tvoření.

Ticho podporuje emoční klid a vnitřní rovnováhu

Když jsme dlouho v hluku, náš mozek i tělo jsou víc podrážděné. Snáz reagujeme přehnaně, jsme nervózní nebo úzkostní. Ticho nám naopak dává prostor zklidnit se a znovu se napojit sami na sebe. V tichu lépe vnímáme, co opravdu cítíme, můžeme nechat doznít emoce a zpracovat je. To pomáhá udržovat vnitřní rovnováhu a psychickou odolnost, méně reagujeme impulzivně a jsme stabilnější.

Ticho zlepšuje spánek a regeneraci

Klidné prostředí v noci je pro tělo i mozek velmi důležité. Když nás ruší hluk, třeba doprava nebo televize v pozadí, mozek zůstává částečně v pohotovosti. To může narušit hluboký spánek, zvednout krevní tlak nebo zhoršit regeneraci. Naopak spánek v tichu umožňuje tělu opravdu odpočívat. Mozek pak lépe zpracovává informace z celého dne, opravují se tkáně a obnovuje hormonální rovnováha. Proto je ticho jedním z nejdůležitějších léků pro kvalitní spánek.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Mozky přátel a blízkých lidí se dokážou synchronizovat, má to ale i svá negativa

Nedostatek ticha a jeho následky

Když mozek nemá přestávku, začnou se objevovat různé symptomy, od únavy přes svalové napětí až po změny ve fungování pokročilejších funkcí.

Stres, únava a vyčerpání
Přes den se projevuje pocit mentální únavy, zhoršená schopnost soustředění, snížená odolnost vůči ruchům, podrážděnost. Hluku se nedá vyhnout, ale jeho kumulativní dopad unavuje nervový systém, stejně jako přetěžování prací či stimulací.
Horší paměť, potíže s učením
Právě ve chvílích, kdy mozek nemá čas zpracovat informace, se mohou zhoršit mechanismy krátkodobé i dlouhodobé paměti. Výzkumy ukazují, že při hluku (např. exponované město) trvale vyšší hladiny stresových hormonů vedou k horšímu zvládání prostorové paměti u zvířat.
Emoční labilita a vyšší úzkost
Když nemáme místo, kam se „ukrýt“ od podnětů, jsme náchylnější ke stresu, k úzkostem, podrážděnosti, k přehlcení emocí. Negativní dopady hluku na psychické zdraví jsou potvrzeny v epidemiologických studiích, lidé, kteří hluk vnímají jako rušivý, mají vyšší pravděpodobnost horší psychické pohody.
Fyzické zdravotní následky
Dlouhodobě nadlimitní hluk (např. dopravní, letecký, průmyslový) je spojován s vyšším rizikem hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění, ischemické choroby srdeční, poruch spánku, chronickým stresem a metabolickými změnami.
Porucha hormonálních rytmů
U lidí vystavených dlouhodobému hluku dochází k porušení normálního denního rytmu kortizolu, hladina se nemusí ráno tak rychle zvyšovat, večer nemusí klesat, tedy narušení přirozeného cyklu.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Vědci poprvé zaznamenali aktivitu umírajícího mozku. Zjistili, co vidíme před smrtí

Jak často, jak dlouho a kdy zařazovat ticho

To je zásadní otázka. Bohužel nelze říct universální recept pro celý svět, protože záleží na vašem prostředí, životním stylu, potřebách a kapacitách. V jednom zajímavém experimentu na myších se ukázalo, že dvě hodiny ticha denně podporovaly tvorbu nových neuronů v hippocampu. Dokonce i krátké období ticha, pouhých několik minut v průběhu dne, může mít efekt na uklidnění, snížení stresu a regeneraci pozornosti. Doporučené tiché okénko před spaním, aspoň 10–15 minut bez hluku a obrazovek, řádně ztišené prostředí, aby mozek mohl zpomalit. Ranní ticho před rozsvícením světla může nastavit tón dne, krátká chvilka, kdy se vyhnete modrému světlu, hudbě, notifikacím.
Postupné odpojování od zvukového přetížení, třeba pauzy během dne, krátké procházky bez hudby, tichá domácnost, pomáhají udržovat mentální prostor pro klid. Když se ticho stane pravidelnou praxí, můžeme pozorovat změny, které přinášejí nejrůznější výhody:

Mozek volá o ticho: Hluk nás pomalu ničí, věda už ví proč

Charlie Sheen přiznal, že měl 47 tisíc milenek. Po letech celibátu je ve vztahu s mužem

Německo musí platit, rozhodl soud. Za nacistický masakr v roce 1944

Je to hvězda týdne. Valentová rozčilovala Rumunku, pozornost budí chladné podání ruky

Brno má konečně vlastní metro. Jen je plné podivných psychopatů

Helena Dvořáková potají trpěla vážnou nemocí: Přiznává, že ji natáčení stálo zdraví