Když si ženy stěžují na tchyni, nebývá to zase až tak vzácné. Čtenářka In-Lifestyle se ale svěřila, že jí udělal ze života peklo na zemi tchán. V manželovi zastání nenašla. Uvěřil výmyslům svého otce a bude z toho rozvod.
Bydlení v jednom domě s tchánem a tchyni, většinou nedělá moc dobrotu. Ať už dojde k soužití dvou generací pod jednou střechou z jakéhokoliv důvodu, je to často o kompromisech, komunikaci a snaze spolu navzájem vycházet. Někdy to ale může mladou rodinu i zničit.
Tchyně a tchán byli ze začátku v pohodě Napsala nám čtenářka Denisa. Její příběh o tom, jak jí soužití pod jednou střechou s rodiči manžela zničilo manželství. Řeknete si, že je to jenom jeden příběh z mnoha. V tomto případě se ale situace ve dvougeneračním domě vyostřila díky tchánovi.
Začátky bývají tak hezké Do domu rodičů manžela jsme se nastěhovali po svatbě. Byl to dvougenerační dům a všem to přišlo tak nějak lepší, než shánět něco vlastního. Můj manžel sourozence neměl a jeho rodiče už byli starší. Manželův táta ještě chodil do práce, ale mamka už byla doma. Tchán s tchýní se přestěhovali dolů do bytu a nám zůstal byt v patře.
„Tchyně se mi za péči odvděčila zradou,“ popisuje paní Věra. Po lhostejné reakci manžela požádala o rozvod Ze začátku vše klapalo. Každý jsme si žili ve svém. Já se pustila do údržby zahrady a skalky u domu, Lukáš (jméno bylo redakcí změněno) dělal drobné opravy na domě. Minimálně jednou za čtrnáct dní jsem tchánovce pozvala k nám na oběd, prostě idylka. Pak jsem musela skončit v práci. Hodně se u nás propouštělo a já to odnesla taky. Dostala jsem odstupné a než jsem našla něco nového (měsíc), zjistila jsem, že jsem těhotná. Našla jsem si práci na home office a vlastně jsem byla ráda, jak do sebe vše zapadá. O dva měsíce později skončil v práci i tchán a zůstal natrvalo doma.
Tchán se začal měnit a začalo peklo, alespoň pro mě Po pár dnech, co tchán zůstal doma, začal být zamračený, protivný a když jsme se potkali na chodbě nebo venku, sotva pozdravil. Jeden den ale na mě křičel pod schody. „Deniso, můžeš laskavě odnést tu krabici? Kdo se tomu má pořád vyhýbat?“ Krabice s nákupem stála pod schody asi půl hodiny. Vynášela jsem nákup postupně. Takhle jsem to i tchánovi s omluvou řekla. Zareagoval tím, že zašel k nim do bytu a práskl za sebou dveřmi. Slyšela jsem pak, jak křičí něco na tchyni. Krabici jsem raději hned odnesla. Večer jsem pak událost popsala Lukášovi a řekla jsem mu, že to za mě asi odnesla tchyně, že táta dost křičel. Lukáš nad tím jen mávl rukou.
Podobných story s tchánem jsem měla v následujících dnech několik. Dostala jsem vynadáno, že nemám vytřené schody k nám nahoru, že jsem nechala prádlo na šňůře zbytečně až do večera, že nemám umytá okna. Vynadal mi, že jsem jeho psovi do kotce dala čerstvou vodu, že se mě o to neprosil a ještě další věci. Nebylo to nikdy nic vážného, ale bylo toho hodně a mnohdy zbytečně. Navíc jsem si všimla, že se se mnou přestává bavit tchyně. Dřív přišla nahoru na kafe, nebo za mnou přišla ven, když jsem třeba plela skalku. Najednou nic. Jen pozdrav když jsme se potkali.
Doma začalo být dusno Celá věc s tchánem, který si pomalu obden našel důvod mě u něčeho sprdnout, mě trápila. Snažila jsem se tomu předcházet, ale vždy si něco našel. Lukáš mi, pokaždé když jsem se mu svěřila, jen řekl, že to moc prožívám, že mi asi blbnou hormony.
Zkusila jsem i zajít za tchánem a narovinu se ho zeptat, co proti mě má. Odpověděl mi že nic. Když jsem mu taktně připomněla, jak mě péruje za každou maličkost, stoupl si proti mě, dal si ruce v bok a začal. „Děvenko, ty seš tady jenom na návštěvě. Tobě tady nepatří ani klika. Válíš se jenom doma, vesele si tloustneš a neděláš nic.“
Stála jsem proti němu a nevěděla, co říct. Ano, nechodila jsem do práce, ale pracovala jsem z domu. Ano, přibrala jsem, ale vždyť jsem byla v šestém měsíci. Přitom všem jsem ale udržovala skalku, plela záhonky se zeleninou, doma měla uklizeno a navařeno pro mě a pro Lukáše. Nechápala jsem ho. S brekem jsem utekla nahoru.
Když se večer Lukáš vrátil domů, tchán ho odchytil na chodbě a pozval ho k nim. Domů přišel až za dvě hodiny a ve tváři měl výraz, který jsem ještě neviděla.
Foto: Pixabay, žena, pláč, ilustrační foto Tchán manželovi natloukl do hlavy nesmysly „Deniso, měl jsem teď hodně zajímavý rozhovor s tátou. Už chápu, proč na něho tolik nasazuješ,“ řekl mi chladně Lukáš. Na mojí otázku o čem to vlastně mluví, jsem se dozvěděla, že se celé dny někde courám a že tchán moc dobře ví, že jsem si to dítě uhnala s někým v práci a proto jsem tam taky skončila. „Lukáši, tohle nemůžeš myslet vážně a tvůj táta taky ne. Přeci víš, že je to nesmysl,“ pokusila jsem se bránit, ale Lukáš mě snad ani neposlouchal.
Sebrala jsem veškerou svojí odvahu a kuráž a seběhla schody dolů. Zaklepala jsem a bez vyzvání jsem vešla dovnitř. Tchán s tchýní seděli v obýváku u televize. „Můžete mi prosím říct, co jsem vám udělala, že Lukášovi cpete takové nesmyly? Vždyť z toho nic není pravda,“ řekla jsem směrem k tchánovi. „Já vím svoje. Od začátku ti šlo jen o barák a Lukášovi prachy. Ale to ses spletla děvenko. Lukáše možná dokážeš oblbnout, ale mě ne a táhni, nikdo tě nezval,“ zařval na mě, zatímco vyskočil z gauče a rukou mi ukazoval dveře.
Okamžitě jsem chtěla pryč, co nejdál od tchána Když jsem se jako spráskaný pes vrátila nahoru, Lukáš stál mezi dveřmi. „Lukáši, nikdy jsem se na jinýho chlapa, co jsme spolu, ani nepodívala. Nikdy jsem tobě, ani tvému tátovi neublížila. Nevím proč to všechno říká, ale není to pravda, musíš mi věřit,“ říkala jsem Lukášovi a po tvářích se mi koulely slzy. Nelhala jsem mu. Nebyla jsem mu nikdy nevěrná a ani jsem s nikým nikdy nekoketovala.
Lukáš tam stál, mračil se a díval se na mě jako na někoho cizího. Udělalo se mi najednou strašně zle. Vběhla jsem do ložnice a do cestovky naházela pár kousků oblečení. Lukáš celou dobu stál na tom samém místě. Nic neřekl, ani se nepohnul. Pod schody jsem se ještě podívala nahoru. „Miluju tě. Nic z toho, co ti táta říkal, není pravda, ale když věříš víc jemu, nemám tady víc co dělat,“ řekla jsem mu a odešla.
Odjela jsem k sestře. Za pár dní budu rodit. Doma jsem si mezitím vyzvedla ještě pár věcí. S Lukášem jsem nemluvila. Když jsem tam byla, on byl v práci. Tchán z bytu nevyšel a tchyně to od něho měla asi měla zakázané. Ta mi jednou volala. Řekla mi jenom, že neví, kde to všechno tchán sebral. Jak vše bude dál netuším. Třeba se něco ještě změní až porodím, ale nemyslím si, že bych ještě s Lukášem dokázala být. Čeká mě tedy nejspíš porod a pak hned rozvod.
Zdroj: Autorský text, Podklady od čtenářky
The post „Manžel uvěřil lžím mého tchána a já musela utéct,“ popisuje paní Denisa. Po porodu se nejspíše rozvede appeared first on In-lifestyle.cz .