CENTRUM.CZ > Žena-in.cz > 25. 7. 2025, 06:30

Manžel je líný syna vychovávat, a tak tvrdí, že zastává respektující přístup

Sdílet

Líny manžel a malý syn

Zdroj: Shutterstock

Eva a Dominik jsou rodiči tříletého syna Marka a od té doby, co chlapeček trochu povyrostl, narážejí na rozdílný přístup k jeho výchově. Dominik sice tvrdí, že se snaží jít moderní respektující cestou, ale Eva za tím vidí spíš lenost.

„Co se týče přístupu k výchově, manžel je od začátku poměrně laxní a všechno nechává na mně. Nechce se se synem dohadovat, být za toho špatného, takže musím všechno, co je synovi nepříjemné, dělat já, nebo to neudělá nikdo,“ popisuje Eva.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Děti mě viní, že jsem jim tátu vyhnala z domova. I tak před nimi pravý důvod jeho odchodu tajím, říká Markéta

Na mysli má například čištění zubů, mytí, návštěvy lékařů apod. Když se Marek šprajcne, že se nebude oblékat, jeho tatínek na něj podle Evy jen kouká a nechává ho se vztekat. Nikdy nezakročí, nesnaží se mu domluvit ani nic podobného.

„Mnohokrát jsme se kvůli tomu s manželem pohádali, ale on si jede to svoje. A dokonce na mě zkouší nějaké kecy o tom, jak se řídí moderní respektující výchovou, aby syn neměl v budoucnu nějaké trauma. Já ale moc dobře vím, že tím ve skutečnosti jen maskuje lenost. Nemá prostě na malé dítě trpělivost, a tak to nechává být,“ tvrdí Eva.

Ta má za několik týdnů nastoupit do nemocnice na plánovanou operaci. Po ní bude několik dní hospitalizovaná a ani po propuštění by se neměla nijak namáhat. Ani psychicky, ani fyzicky. Péče o syna tedy bude ležet na jejím muži, čehož se Eva děsí.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Strašně chtěl děti, ale pak zjistil, že ho hraní s nimi nebaví. Synovi proto radši pustí televizi, stěžuje si Hedvika

„Samozřejmě mu budou pomáhat synovi prarodiče, ale spíš tak, že ho občas pohlídají. Jinak ty každodenní věci, jako je právě to čištění zubů, bude muset obstarat manžel a problém je v tom, že když mu syn řekne, že si je čistit nechce, tak si je prostě čistit nebude. A já doma opravdu nechci mít tříleté dítě se zkaženými zuby, to bych se musela před naší zubařkou hanbou propadnout,“ uzavírá Eva, která vůbec neví, jak to má udělat, aby manžel alespoň trochu spolupracoval. Sama odmítá třeba tělesné tresty, ale když není zbytí, syna při čištění zubů prostě zaklekne a dělá to proti jeho vůli. Je to totiž velký paličák.

K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:

Z příběhu Evy vyplývá smutný fakt, že je na výchovu v pravém slova smyslu sama. Tatínek Marka si evidentně plete respektující výchovu s pohodlnou pasivitou. Sbírání kladných bodů za to, že po dítěti nechceme nic, co je proti jeho vůli a komfortu a vyhýbání se nepříjemným konfrontacím, je znakem rodičovské nekompetence a navíc je to nefér vůči druhému rodiči, který se snaží aktivně vychovávat. Vytvoření asymetrie hodný rodič versus dráb má ale velmi krátkodobý efekt pro "hodného" rodiče. Tento se stává pro dítě nejistý a netransparentni a později nebude respektován jako autorita.

Pokud si jeden z rodičů není jistý vedením, jeho úloha je alespoň podpořit výchovné působení druhého rodiče. Jednotný přístup je právě to, co pomáhá dětem lépe nastavovat hranice a dítěti tyto hranice přijímat. Při výrazném rozporu ve výchově obou rodičů se dítě naučí využívat skuliny, které bude později zneužívat a bude s rodiči dovedne manipulovat. Navíc tento vychovny rozpor může dítě neurotizovat.

Evu čeká po návratu z nemocnice spousta práce, opět nastavit pravidla, která tak dlouho buduje bez podpory manžela. Zážitek Markova tatínka, kdy bude na vše sám a žádný "kontrolor" nebude výchovně působit, může být dobrým střetem s realitou. Tato situace ho může poučit, že bez autority a výchovného působení Evy Marka sám nezvládá a pasivním postojem se určitě situace samy od sebe nevyřeší.

Eva je v situaci, kdy kromě výchovy svého syna bude nucena vychovávat i svého muže, aby pochopil co se očekává od role otce. Otázkou je , zda se u Evina muže jedná o pouhou pohodlnost, nebo zda mu v jeho dětství zcela chyběl funkční mužský vzor.

7085cde2ae585-obrazek.jpg.webp Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.