Liberecké Thálie jsou soutěží, kterou pořádá samo divadlo F. X. Šaldy. O vítězích ale rozhoduje jen veřejnost. „Je to cena divácké oblíbenosti pro naše herečky a herce, tanečnice a tanečníky a zpěvačky a zpěváky. Tedy pro umělce v kategoriích činoherní divadlo, balet a opera. V této anketě hlasuje vždy od jara téměř do polovina srpna pouze veřejnost a to buď přímo u nás v divadlech, kde máme k této příležitosti instalovány volební urny nebo online,“ popsala za marketing divadla F. X. Šaldy Eleonora Kočí.
V půlce srpna pak divadlo hlasování ukončí, hlasy pro umělce sečte a připraví předávání cen Liberecké Thálie, které spojuje se zahájením nové divadelní sezóny. „Letos v anketě hlasovalo 4274 diváků,“ podotkla během nedělního předávání cen moderátorka a herečka Jana Hejret Vojtková.
Kategorie opera
První ze tří oceněných se letos stala v kategorii opera sopranistka Veronika Kaiserová, která Libereckou Thálii získala vůbec poprvé a to za Mariu v muzikálu West Side Story. V Liberci působí od roku 2019 jako stálý host souboru. „V Liberci jsem se narodila a moc ráda se sem vracím a působím v libereckém divadle. Proto je pro mě tahle cena od diváku velkou ctí,“ uvedla bezprostředně pod přebrání ceny publika.
V Liberci ji mohou diváci aktuálně slyšet a vidět například v Hubičce, kde zpívá Barče, v Maryše, kde ztvárňuje Rozárku, v Tyjátru mistra Pedra: Norimberské panně a od září také v nové inscenaci Porucha na lodi Nautilus. „Ta bude mít premiéru 19. září v Malém divadle a jde o operu pro děti o dobrodružné plavbě do neznáma,“ říká čerstvá držitelka Liberecké Thálie v kategorii opera Veronika Kaiserová.
Kategorie balet
Cenu libereckého publika v kategorii balet získal během nedělní ceremonie tanečník Jaroslav Kolář. A nebylo to rozhodně poprvé. „Jaroslav Kolář za cenu moc děkuje, ale říká, že už stačí,“ uvedla s úsměvem šéfka baletu Divadla F. X. Šaldy Marika Mikanová, která za něj na pódiu cenu přebírala.
Kategorie činohra
V kategorii činohra pak cenu v desátém ročníku Liberecké Thálie získal, stejně jako loni, herec Martin Stránský. „Jsem rád, že se znovu ukázalo, že liberecký divák má vybraný vkus, já za to děkuji,“ pronesl s úsměvem přímo na pódiu po přebrání ceny. „Já jsem před lety hrál takovou počítačovou hru, která se jmenoval Cézar. Tam jste dostal úkol, vypěstoval jste si něco na políčku, postavil jste si vesnici, pak městečko, to jste musel naplnit školami, nemocnicemi a podobně a vlastně až to poslední, když už jste to všechno dokázali splnit, tak poslední jste měli možnost vybudovat si divadlo. Byla to ta topka, kterou hráč mohl získat. Já před Vámi smekám, že vy si svoje divadlo hýčkáte a tím způsobem se dostáváte na tu top metu lidí v naší republice. Děkuji Vám, že chodíte do divadla,“ podotkl dále k publiku z pódia.
Martin Stránský si cenu osobně přebral letos poprvé. „Loni jsem tu bohužel při předávání cen nebyl. Ono se do poslední chvíle tají, kdo cenu získá a já jsem to tudíž nevěděl a musel jsem se vrátit na pouliční akci. Takže jsem tu nebyl, když mě vyhlašovali jako vítěze. Kolegové tehdy pohotově zareagovali a zatelefonovali mi přímo z pódia. Nicméně já jsem si myslel, že je to legrace. Že jsem cenu získal jsem uvěřil až druhý den,“ vzpomíná dvojnásobný držitel skleněné plastiky Liberecké Thálie.
Radost má nejen z ceny, ale především z toho, že lidé chodí do divadla. „Že někdo dostane cenu je bezesporu milé, ale nejmilejší na tom je, že ti lidé na vás slyší, že vás znají a mají rádi,“ podotkl bezprostředně po nedělním předávání cen, kdy na něj z publika létaly i květiny. „Během letošního roku vznikl nějaký můj fanklub, což je skoro recesistické, ale je tam 4-5 lidí, kteří mě mají extra rádi, posílají kytičky a podobně. A tak jim chci poděkovat. Ne že by ta cena byla jen jejich zásluha, ale od nich cítím tu výbornou energii, která je k nezaplacení,“ uzavřel herec.