Bylo to jako blesk z čistého nebe. Petra potkala na cyklistických závodech a okamžitě se do něj zamilovala. Mělo to ale háček – pocházel z města, které bylo od jejího bydliště vzdálené 350 kilometrů. Dlouho nevydrželi jen si volat, psát a vídat se sporadicky. Nabídl jí, aby se k němu nastěhovala. Co mohu ztratit, při nejhorším se vrátím zpět domů, když to nebude klapat, říkala si. A tak do toho po třech měsících chození na dálku šla.
Nemohla si stěžovat, žilo se jim báječně. Bavili se, trénovali na závody, měli nemálo společných zájmů. Pak ale Zuzana neplánovaně otěhotněla. „Bylo to po dvou a půl letech, co jsme spolu žili, a tak jsme si říkali, že do toho půjdeme, když už to přišlo. Jinak bychom ještě nějaký ten rok samozřejmě počkali. Na potrat se mi ale nechtělo. Jenže dítě, jakkoli jsem za něj vděčná a svého rozhodnutí stát se mámou nelituji, bylo začátkem konce našeho vztahu,“ vypráví mladá žena, která si už zase balí kufry. Přítel se totiž po narození dcery velmi změnil, ne však k dobrému.
„Skoro není doma, je s námi minimu času. Veškeré volno tráví na kole. Chápu, že potřebuje trénovat, ale přijde mi, že od nás utíká, i když zrovna nemusí. O miminko se od jeho narození vůbec nestaral, prý to jako chlap nezvládá. S ničím mi nepomůže, všechno je jen na mně. Jeho rodiče nemají o vnouče absolutně zájem a moji rodiče i přátelé jsou daleko. A navíc mě nechává skoro bez peněz. S rodičovskou vyjdu těžko, ale prý moc utrácím,“ trpí Zuzana, která takto vydržela žít osm měsíců. Dnes už je rozhodnutá ze vztahu odejít. Vrátit se ke svém rodině, kde nebude osamělá a bez pomoci. Jenže u přítele narazila. Přestože proti rozchodu nic nenamítá, naopak ho evidentně uvítal, Zuzaně stěhování domů zakázal.
„Prý ať zapomenu, že se odstěhuju s jeho dítětem tak daleko. Mám si najít něco tady ve městě. Jenže nájem mi platit nechce, tak bych měla jedině na azylový dům, než by proběhl soud a určil alimenty. Pokud by tam tedy měli místo. S tím by souhlasil, aby tam jeho dítě vyrůstalo, fakt otec roku. Jen kvůli jeho sobeckosti, přestože o dceru jinak nejeví zájem! Asi se prostě tajně sbalím a stejně i s dcerou odjedu, přes jeho vyhrožování. Co mi může udělat? Bude mi ji chtít vzít a starat se sám? To těžko,“ přemýšlí Zuzana.
Co na to zákon?
O právu odstěhovat se s dítětem proti vůli druhého z rodičů hovoří advokát JUDr. Milan Ficek v poradně Rozvodové papíry.
„Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podán návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.
Dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče. Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout. Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.
Pokud se tedy budete chtít přestěhovat, avšak otec bude mít vážné důvody proti tomuto, může se jeden z vás domáhat nového rozhodnutí podáním návrhu k soudu. Po případném podání návrhu k soudu se druhé strana může k dané věci též vyjádřit.
Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. Následně bude konáno soudní jednání o podané žádosti, kde soud bude provádět dokazování a zjišťovat důvody pro případné přestěhování či nikoliv.
V případě odchodu do jiného města nebo i do jiného kraje v ČR může rodič, který se odstěhuje s dítětem bez souhlasu druhého, čelit nařčení z takzvaného „vnitrostátního únosu“. Termínem “vnitrostátní únos” označujeme protiprávní přemístění nezletilého dítěte jedním rodičem proti vůli či bez souhlasu rodiče druhého.
Zdroj informací: JUDr. Milan Ficek - Rozvodové papíry, respondentka Zuzana
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články