Jméno Emila Špatného není v porovnání s Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem tak známé, ovšem pro český stát odvedl tento rodák z Kostelce nad Labem nemalou práci. Jak se dostal do vězení a proč na něj v rodném městě příliš nevzpomínají? Emil Špatný se narodil 13. ledna 1883 v Kostelci nad Labem na Mělnicku. Už od dětství se projevoval jako „šikovný“ hoch. Po dokončení povinné školní docházky pokračoval ve studiích na obchodní akademii. Z té byl však vyloučen z politických důvodů, protože byl jedním z vůdců národně socialistické mládeže a protirakouského antimilitaristického hnutí (byl také předsedou jeho sjezdu v roce 1907). Špatný byl činný i ve sféře novinářské. Byl redaktorem Mladých proudů, což se mu stalo osudným. Za svou činnost byl perzekvován a v září 1914 dokonce zatčen. To ho ale nezlomilo. O rok později uspořádal Husovu oslavu, za niž byl odsouzen na 14 let těžkého žaláře. Když si odpykával svůj trest, potkal se ve vězení s Karlem Kramářem nebo Aloisem Rašínem, ale i s dalšími. Veliký vliv na něj měl Bohuslav Vrbenský, pozdější československý poslanec a ministr, který měl však výrazné socialistické smýšlení. Špatný ho ale v tomto „posunu doleva“ nenásledoval. To už ovšem začala první světová válka a s ní měl přijít i brzký konec Habsburské monarchie. Amnestie v roce 1917 propustila mnohé vězněné na svobodu. Špatný začal pracovat v redakci Českého slova. Po skončení války byl zvolen poslancem a senátorem, v letech 1929 - 1935 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny za Československou stranu národně socialistickou. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění a ve funkci setrval až do své smrti 9. března 1937. Ve straně patřil ke křídlu, které se vymezovalo proti přílišnému vlivu Edvarda Beneše. Škoda, že jeho život skončil tak brzy, Emil Špatný byl určitě jedním z lidí, kteří by přispěli k následujícímu boji proti útlaku. V jeho rodném Kostelci nad Labem však po jeho osobě příliš zmínek není, bohužel. Je až s podivem, kolik významných rodáků toto středočeské město má. <em>Zdroj: SVOBODA, J. Kostelec nad Labem, historie a současnost</em>
