Praha versus Brno
Tým odbornic z brněnské Mendelovy univerzity se již několik let věnuje tématu plýtvání potravinami. Chtějí najít způsoby, jak přimět lidi i celé domácnosti, aby vyhazovali méně jídla do popelnic. Důležitou součástí výzkumu je rozbor kontejnerů a popelnic se směsným odpadem. O tom, že právě jejich odpad slouží k vědeckým účelům, nemají lidé tušení. Nemohou tedy cíleně výzkum ovlivnit.
Nejdříve se výzkumnice zaměřily na moravskou metropoli, nyní na hlavní město. Odpověď na otázku, kde lidé jídlem plýtvají více, není ale úplně jednoduchá. „Oproti dřívějším výsledkům z rozborů odpadu v Brně, který probíhal v letech 2019-2022, se v Praze aktuálně nacházelo v odpadu potravin o něco méně,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Veselá. Nejnovější výsledky z Prahy ukazují, že vhozené potraviny tvoří přibližně 13 procent směsného komunálního odpadu. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce, zeleninu a pečivo.
Hned poté ale Veselá dodala, že hlavním důvodem bude pravděpodobně zdražování potravin. „Nemyslím si, že by rozdíl souvisel s tím, že jsme jednou měřili v Brně a podruhé v Praze. Brněnský výzkum proběhl před několika leta a inflace potravin je od té doby opravdu obrovská. Z dotazníků, které byly součástí výzkumu, respondenti uváděli jako motivaci k omezení plýtvání snahu ušetřit. Lidé už zkrátka nemají na to, aby tak drahou potravinu hodili do koše,“ vysvětlila pro Brněnskou Drbnu výzkumnice.
Sídliště versus luxusní zástavba
Výzkumnice došly ke zjištění, že hlavně v Praze množství a skladba plýtvání potravinami úzce souvisí s typem zástavby. Zaměřili se na pět odlišných typů zástaveb, konkrétně na sídlištní, vilovou, venkovskou, vyloučenou a luxusní. Napříč různými typy zástavby se totiž ukazují rozdíly mezi sociálními skupinami, které výrazně ovlivňují nejen míru plýtvání, ale i jeho příčiny.
„Nejvíce se plýtvá v zástavbě s luxusními domy, kde v porovnání s jinými zástavbami lidé častěji vyhazují hotová jídla. Na sídlištích se zase ve vyšší míře plýtvá pečivem,“ doplnila spoluřešitelka projektu Andrea Králiková.
Nízkopříjmové domácnosti zpravidla lépe plánují spotřebu a více sledují data spotřeby. „Naopak u domácností s vyššími příjmy jsou častým důvodem vyhazování potravin nesplněná očekávání, jednoduše jim nechutnají,“ objasnila výzkumnice Irena Baláková
Rozdíl je také možné pozorovat u motivace ke snížení plýtvání. „Zatímco u nízkopříjmových převažuje snaha ušetřit, vyšší příjmové skupiny více slyší na argumenty spojené se sociální a ekologickou odpovědností,“ doplnila Baláková.
Výzkumnice se tak na základě výsledků snaží najít nejvhodnější typ komunikace pro různé skupiny, který by je nad plýtváním přiměl se zamyslet. „U nízkopříjmových skupin se osvědčují tradiční nástroje, jako jsou letáky a online forma komunikace, zatímco vyšší příjmové domácnosti lépe osloví spíše digitální komunikace, například preferují i podcasty,“ uzavřela Veselá.