<p><strong>Představte si muže v trenčkotu, tvář skrývá ve stínu klobouku, v koutku úst doutnající cigareta. Výraz unavený životem, oči, co viděly všechno, a ústa stažená do cynického úšklebku. To není jen herec, to je Humphrey Bogart. </strong></p> <p>Právě tento vzhled se zasloužil o to, že je Humphrey Bogart vnímaný jako archetyp drsňáka, který si jede podle svého ve světě, co ztratil směr. Jenže za touhle ikonickou fasádou se skrývá fascinující paradox.</p> <p>Jak je možné, že symbol rebelie a pohrdání autoritou byl podle všech svědectví jedním z nejspolehlivějších a nejdochvilnějších profesionálů v historii Hollywoodu?</p> <h2>Cesta k drsňákovi nezačala v zapadlé uličce</h2> <p>Obraz drsňáka, který Bogart tak dokonale ztělesnil, mu nebyl vrozený. Narodil se do zlaté klece na newyorské Upper West Side, jako syn prominentního chirurga a úspěšné ilustrátorky. Rodiče pro něj měli jasný plán: Yale a kariéra lékaře. Mladý Bogart ale nesnášel elitářství a autority. Ve škole se mu nedařilo a jeho rebelské chování vedlo k vyloučení z prestižní akademie. Místo na Yale tak v roce 1918 zamířil k námořnictvu.</p> <p>Právě v armádě se zrodila klíčová část jeho mytologie: jizva na horním rtu. Legendy se různí – střepina z ostřelování, rána od vězně, kterého eskortoval, nebo nejpravděpodobnější, ale nejméně sexy verze: dětské zranění, které studio později marketingově přikrášlilo. Ať už to bylo jakkoli, jizva a lehké šišlání se staly jeho poznávacím znamením.</p><p><strong>Čtěte také</strong>: <a href="https://vipshow.cz/nejnovejsi-zpravy/hollywood-behem-valky-clark-gable/davidmanga/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Clark Gable a jeho skutečný příběh hrdinství. Za války zažil v armádě tak strašné věci, že se jim žádný hollywoodský trhák nevyrovná</a></p> <figure class="wp-figure alignnone"><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/826639e3-1289-4d91-7f2e-df327c017a00/public" alt="Vosková figurína Humphreyho Bogarta v Londýně. " width="1024" height="681" loading="lazy" /><figcaption>Vosková figurína Humphreyho Bogarta v Londýně. Zdroj: Shutterstock</figcaption></figure> <p>Po návratu z armády to zkoušel na divadelních prknech. Ironií osudu hrál přesný opak toho, čím se proslavil: playboye a nagelované mladíky ze smetánky. Tyto role mu ale úspěch nepřinesly a kritiky byly vlažné. Právě tahle zkušenost s neúspěchem v něm ale zažehla odhodlání, že všem ukáže. A to skrze tvrdou práci.</p> <p>Zlom přišel v roce 1935 s rolí uprchlého vraha Dukea Manteeho ve hře <em>Zkamenělý les</em>. Bogart se proměnil. Nechal si narůst strniště, přijal shrbený postoj a mrtvý pohled, který prý při jeho prvním vstupu na scénu vyvolal v publiku slyšitelný úlek.</p> <p>Konečně našel polohu, která rezonovala s publikem unaveným hospodářskou krizí. Tahle role ho katapultovala do Hollywoodu a na deset let ho uvěznila ve škatulce „drsňáka“. Jeho původ z vyšší společnosti však dodával jeho gangsterům nečekanou hloubku. Nebyli to jen hloupí zločinci; byla z nich cítit inteligence a únava ze světa, což je činilo nesmírně přitažlivými.</p> <h2>Stvořitel dvou legendárních hrdinů</h2> <p>Když konečně prorazil, nestal se jen hercem jedné role. Během jediného roku stvořil dva nesmrtelné mužské archetypy.</p> <p>Nejdřív přišel Sam Spade ve filmu <em>Maltézský sokol</em> (1941). Tady Bogart definoval podobu cynického soukromého detektiva pro celý žánr film noir. Jeho Spade byl emočně odtažitý chlapík, který se pohybuje ve zkorumpovaném světě a řídí se vlastním, ne zrovna křišťálově čistým kodexem cti. Nebyl to klasický hrdina; byl to antihrdina, který používal lsti, aby se dopátral pravdy ve světě plném lhářů.</p><p><strong>Čtěte také</strong>: <a href="https://vipshow.cz/nejnovejsi-zpravy/smrtici-kulisy-katastrofa/terezahavlickova/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Smrt přímo na place: Natáčení Twilight Zone skončilo strašlivou tragédií</a></p> <p>Hned o rok později přišel Rick Blaine v <a title="Co možná nevíte o filmu Casablanca" href="https://vipshow.cz/nejnovejsi-zpravy/ikonicka-casablanca-scenar-se-musel-nekolikrat-menit-kvuli-cenzorum/michaelapisanova/" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><em>Casablance</em></a> (1942). Rick byl cynik se zlatým srdcem pohřbeným hluboko pod nánosem zklamání. Jeho příběh je příběhem proměny. Začíná jako muž s mantrou „Pro nikoho krk nenastavuju“, což je jen obrana proti bolesti ze ztracené lásky.</p> <p>Když se mu ale do života vrátí jeho osudová žena Ilsa, musí čelit minulosti, a nakonec v sobě znovu objevit idealismus. Obětuje vlastní štěstí pro vyšší cíl a stává se tak ztělesněním klíčového rysu Bogartových postav: emocionální tvrdosti, která maskuje hlubokou zranitelnost a smysl pro správnou věc.</p> <h2>Muž dvou tváří</h2> <p>Zatímco na plátně Bogart exceloval jako muž na okraji společnosti, v soukromí si tuto pověst rád pěstoval. Byl známý jako pijan a rváč a jeho bouřlivé manželství s herečkou Mayo Methot, plné hádek a násilí, jen plnilo stránky novin.</p> <p>Jenže jakmile se rozsvítila světla kamer, objevil se úplně jiný člověk. Ve více než 80 filmech, které natočil, nepřišel ani jednou pozdě na natáčení a vždy dokonale uměl svůj text. Katharine Hepburn obdivovala jeho profesionalitu a režisér John Huston si ho vážil jako řemeslníka, který se po hádce na place vždy přišel omluvit.</p> <p>A v tom je ten klíč. Jeho profesionalita nebyla v rozporu s jeho rebelií – byla jejím nejčistším vyjádřením. V povrchním světě Hollywoodu, kde nesnášel přetvářku, byla jeho největší vzpourou nekompromisní oddanost řemeslu. Tím, že byl vždy připravený a přesný, si prosazoval vlastní standardy.</p> <p>Síla Humphreyho Bogarta tak pramení z dokonalého spojení muže, mýtu a profesionála. Pod trenčkotem a za oblakem cigaretového dýmu stál muž s nezlomným jádrem.</p> <p><strong>Zdroje:</strong> <a href="https://www.britannica.com/biography/Humphrey-Bogart" target="_blank" rel="noopener noreferrer">britannica</a>, <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Humphrey_Bogart_on_stage,_screen,_radio,_and_television" target="_blank" rel="noopener noreferrer">wikipedia</a></p>
