<p>Tým zoologů si vytipoval několik pražských městských částí s přilehlými poli, kde se zajíci pravidelně vyskytovali. Terénní práce probíhaly převážně na okrajích metropole, například v polích u Uhříněvsi, na jižním okraji Prahy nebo směrem k Říčanům.</p> <p><em>„Informace o zajících zjišťujeme ve třech hlavních typech prostředí, což jsou městské parky, dále drobné městské lesíky a pak panelová sídliště,“</em> popsal redakci zoolog <strong>Jan Cukor</strong> z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který výzkum zaštitoval a dále se sledování drobné zvěře ve městech věnuje.</p> <h3>Jak najít zajíce?</h3> <p>Aby bylo možné získat co nejpřesnější data o místní populaci zajíců, využili výzkumníci několik různých postupů. Jedním z nich bylo noční sčítání pomocí světlometů. Terénní vozy projížděly předem vytyčenými trasami a výzkumníci sčítali zajíce, kteří se objevovali v kuželu světla.</p> <p>Dalším nástrojem se stal monitoring za pomoci termovizí. Použití termokamer výrazně zvýšilo úspěšnost nalézání zajíců, a to zejména v místech, kde byla vysoká a hustá vegetace a běžné pozorování by bylo obtížné nebo zcela nemožné.</p> <p><em>„Za pomoci termovizí procházíme předem definovanými transekty (předem vytyčená linie nebo pás v krajině, ve kterém vědci provádějí systematické pozorování , pozn. redakce) a zjišťujeme, kolik zajíců v různém typu prostředí, a to od centra do periferie vlastně je nebo jak žijí,“</em> vysvětluje Jan Cukor.</p> <div class="autorFotografie"><img alt="" class="img-fluid img-responsive" height="1603" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/f6c06b9b-4598-49e8-6558-248a551f7b00/public" width="1500" />Potkat zajíce na sídlišti není neobvyklé.</div> <p>Každý zaznamenaný zajíc se zakreslil do map, což umožnilo i porovnání rozdílů mezi jednotlivými lokalitami a sledování změn v čase. Výzkum probíhal několik let. Ukázalo se, že zajíci v Praze na tom nejsou vůbec špatně a některé místní populace si dokonce vedou lépe než jejich příbuzní na polích ve Středočeském kraji.</p> <p>Obecně ovšem platí, že zajíců je výrazně více v pestré krajině s drobnými poli, plné mezí, remízků a biopásů. Na sto hektarech jich tam na jaře v letech 2022 až 2024 žilo v průměru mezi 117 a 179. Naproti tomu na rozsáhlých intenzivně obhospodařovaných polích, tedy v takzvané konvenční krajině, se jejich počet pohyboval jen mezi 25 a 48 jedinci.</p> <p>V sedmdesátých letech minulého století se navíc napříč Evropou objevil trend prudkého úbytku zajíců v krajině. Ten se projevil v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Německu či Maďarsku.</p> <p></p> <p>V té době se počty ulovených zajíců propadly z více než 1 200 000 jedinců v roce 1973 na pouhých 35 000 jedinců v roce 1997. Díky tomu víme, že početnost populací zajíce polního výrazně klesla.</p> <p>Za úbytkem zajíce stojí mimo jiné právě velkoplošné zemědělství, užívání chemických hnojiv a pesticidů i úbytek přirozených biotopů zajíce. To, že se mu relativně dobře daří na okraji a na sídlištích v Praze, ukazuje, že městská krajina může v některých ohledech paradoxně fungovat jako útočiště pro druhy ubývající na venkově.</p> <p><em>„Spousta druhů se adaptovala na život v městském prostředí, ale do budoucnosti se z toho může stát past. Jelikož se města stále intenzivněji využívají a rozšiřují, a to ve všech aspektech, takže tam pak nemusí být dostatek života a místa pro zvířata,“</em> doplnil <strong>Martin Šálek</strong> z Ústavu biologie obratlovců AVČR, který se na výzkumu také podílel.</p> <div class="infobox"><strong>Zajíci a GPS?</strong><br /> Zajímavou metodu zvolili odborníci při výzkumu výskytu zajíců v zemědělské lokalitě u Ratenic nedaleko Kolína. Dospělé zajíce tam odchytávali pomocí sklapovacích pastí a nor. Odchycení zajíci byli rychle zváženi, určilo se jejich pohlaví a vhodným jedincům, kteří vážili alespoň 3 kila, byl nasazen GPS obojek se solárním panelem. Celá akce trvala maximálně tři minuty, načež byli zajíci vypuštěni zpět na místě odchytu. GPS obojky pak pravidelně odesílaly polohová data do online aplikace, což umožnilo detailně sledovat pohyb i případnou úmrtnost jedinců.</div>