<p>Paní Hana V. se rozhodla podělit o svůj příběh s ostatními čtenáři, protože se vlastně nemá ani komu jinému svěřit. <strong>Je velmi zklamaná z chování svých dětí</strong>, kterým ani trochu nevadí, že s manželem třou bídu s nouzí. Poslední dobou lituje toho, že takové sobce vůbec porodila. Kdyby totiž byla bezdětná, netrpěla by jistě nedostatkem financí.</p> <h2>Veškeré své peníze věnovali dětem</h2> <p>Dvaasedmdesátiletá Hana žije se svým manželem v třípokojovém bytě. Porodila dvě dcery, které jsou již dospělé a mají své rodiny. Bohužel ona i její muž mají velmi nízký důchod, ze kterého sotva <strong>zaplatí nájem, a na jídlo jim už skoro nic nezbývá</strong>. Jelikož celý život oba dřeli, aby svým dětem zajistili co nejlepší budoucnost, doufali, že jim to jejich dcery v dospělosti oplatí.</p> <p>Veškeré svoje úspory věnovali postupem času svým ratolestem, a tak nyní žijí od důchodu k důchodu.<em> „Oba jsme nemocní, potřebujeme léky, ale nemáme na to. A když nám dcery nakupují potraviny,<strong> vždy za to po nás chtějí peníze</strong>,“</em> stěžuje si v dopise paní Hana. Když si jim postěžovala, že nemají skoro ani na jídlo, navrhly jí řešení.<em> „Prý máme pronajímat volný pokoj ve svém bytě, když ho stejně nepoužíváme. Já ale nechci sdílet koupelnu a kuchyni s cizím člověkem,“ </em>zoufá si v dopise čtenářka. </p> <h2>Lituje toho, že porodila takové sobce</h2> <p><em>„Dcery nám řekly, že samy mají málo. Už zapomněly, že jsme peníze z prodeje naší chaty věnovali vnoučatům,“ </em>svěřuje se dále paní Hana. Kdyby si tenkrát nemovitost nechali, mohli ji teď pronajímat a o peníze by nouzi neměli. <strong>To už teď ale bohužel nemá řešení</strong>. Navíc jejich děti jezdí stále méně a o své staré rodiče se téměř nezajímají. <em>„Přemýšlíme s manželem, že byt přepíšeme na někoho jiného, protože si ho holky nezaslouží,“</em> zmiňuje se v dopise čtenářka. </p> <p>Je smutná z toho, jak se k nim jejich dcery chovají. Myslela si, že z nich vychovala slušné lidi, ale očividně se spletla. Podle ní jim jde jen o byt, ve kterém s manželem žijí. <em>„Jsou to obyčejní sobci, lépe by nám bylo bez nich,“ </em><strong>ukončuje těmito slovy svůj dopis zklamaná</strong> paní Hana. A tak možná nakonec dcery po smrti rodičů budou překvapeny stejně jako pozůstalí, které jejich <span>matka v závěti pořádně vypekla</span>, o čemž jsme se na DámskémDeníku nedávno zmiňovali. </p>
