<p>Ráno roku 1948 našel jeden z návštěvníků pláže v Clearwater na Floridě v písku obrovské otisky, a to tři prsty, každý zakončený drápem, délka stopy 35 centimetrů, šířka 28 centimetrů a krok dlouhý až 1,8 metru. Stopy vedly z moře, táhly se několik kilometrů po pláži a zase mizely v příboji. Zpráva se rychle rozšířila a brzy se objevily další stopy na plážích Honeymoon Island či St. Pete Beach. </p><p>Místní noviny přinášely fotografie zmatených policistů, kteří nad stopami kroutili hlavou. Příběh o záhadném tvorovi začal žít vlastním životem. Někteří svědci tvrdili, že spatřili obrovského tvora připomínajícího tučňáka nebo dokonce chlupatý klacek s hlavou divočáka, jak se kolébal u vody. Záhadné stopy vyšetřovala policie i renomovaný britský zoolog Ivan T. Sanderson, který vyloučil možnost podvodu a přiklonil se k teorii, že po pláži skutečně chodí obrovský živočich, nejspíš dávno vyhynulý druh tučňáka. </p><p>Sanderson byl přesvědčen, že žádný člověk by nedokázal tak přesvědčivě napodobit zvířecí chování a zároveň zůstat neodhalený. Za celou záhadou však stáli dva muži – Tony Signorini a jeho šéf a přítel Al Williams. Vše začalo, když Williams v časopise National Geographic narazil na fotografii fosilních stop dinosaura. Společně s Signorinim vyrobili podle předlohy dvě obří tříprsté železné boty, každá vážila 14 kilogramů, a připevnili je k teniskám. </p><h2>Záhada, která zmátla i vědce</h2><p>V noci pak vyráželi na pláž – v malém člunu připluli k pobřeží, Signorini si obul těžké boty a začal v písku vytvářet stopy, které vypadaly, jako by z moře vystoupil obří tvor. Aby stopy působily autenticky, Signorini stál na jedné noze, druhou rozkýval a udělal co nejdelší krok.</p> <div class="my-4 flex"><blockquote class="twitter-tweet"><p>In 1948, Tony Signorini walked on Florida beaches at night wearing 30 lb. three-toed lead shoes. People believed the footprints were from a 15 feet tall penguin, thought to be extinct. He kept up the prank for ten years and revealed the hoax 40 years later. <a href="https://t.co/677r1UNokK" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pic.twitter.com/677r1UNokK</a></p>— Mark Pahlow (@mcpheeceo) <a href="https://twitter.com/mcpheeceo/status/1384859463614599168?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank" rel="noopener noreferrer">April 21, 2021</a></blockquote> </div> <p>Stopy se na plážích objevovaly celých deset let, až do roku 1958. Mezitím vznikaly další svědectví o spatření monstra, příběh se šířil v novinách i mezi vědci a stal se součástí floridského folkloru. Po roce 1958 záhada utichla, ale pravda zůstala skryta dalších třicet let. Teprve v roce 1988, když novinářka z St. Petersburg Times přišla za Tony Signorinim do jeho autodílny, vytáhl zpod ponku krabici s obřími železnými botami a přiznal se k celé mystifikaci.</p><p>Příběh “obřího tučňáka z Floridy” ukazuje, jak snadno může vzniknout legenda – stačí pár stop v písku, špetka fantazie a touha věřit v něco neobvyklého. Zároveň je to důkaz, že i v době vědy a techniky mají mýty a záhady své místo v lidské společnosti. A někdy stačí opravdu málo, aby se z obyčejného žertu stal příběh, který přežije generace.</p>
